Second Chances
SD : 46915.2
N : 250
Oficiální fotografie z Star Trek Continuum

Enterprise je na oběžné dráze okolo Nervala IV, kde čeká na transportní okno, aby mohl výsadek proniknout distorzním polem okolo planety a vyzvednout vědecká data ze stanice na povrchu, které tam zanechali výzkumníci před osmi lety.

Posádka se mezitím baví v baru. Deanna s Beverly sedí u baru a poslouchají nějakou příšernost, kterou Riker právě hraje v kapele na trombón. Pak si Deanna vyžádá od Rikera píseň na přání. Komandér z toho není nadšený - tohle sólo se mu celé zahrát ještě nikdy nepovedlo.
Naštěstí ho osvobodí komunikátor - musí se ihned hlásit na můstku. To bylo jen o fous.
Můstek.
Data oznamuje komandérovi, že přenos může být zahájen dříve, podařilo se totiž modifikovat transportéry na stávající distorzní pole. Okno bude otevřené 26 minut, další dvě okna by se měla otevřít v příštích třech dnech. Následující bude pak až za osm let.

Výsadek se přenese dolů a Data objeví humanoidní stopy života a blíží se. Všichni se připraví na nevítanou navštěvu, ale jsou ochromeni, když se ve dveřích objeví druhý Riker!
Pozn. Má hodnost poručíka (a starou žlutou uniformu), proto ho tak budu nazývat.

Když před osmi lety vedl evakuaci, neudržela transportní loď signál a on uvíznul na planetě.
Je těžké pochopit, jak to může být pravda. Kdo je pravý Riker a kdo je kopie?

Crusherová provádí vyšetření - geneticky je poručík Riker totožný s komandérem Rikerem.

Picard: "Může jít o nějakou klonovací techniku?"
Crusherová: "Neřekla bych, chybí nějaká genetická odchylka."
Picard: "Ale není to jisté?"
Crusherová: "Proto jsem provedla mozkový scan. Ustálené mozkové vzorce jsou jako otisky prstů. Až na malé, malé rozdíly jsou identické."
Picard: "Nedají se mozkové vzorce klonovat?"
Crusherová: "Ne, utváří je zkušenosti, z větší části získané v dětství."
Poručík: "Já jsem Will Riker. Nevím kdo nebo co se tenkrát vrátilo, ale já to nebyl!"

Porada velení, aneb pravda o Rikerovi.
V distorzním poli planety došlo k nárůstu energie, když se výsadek před osmi lety transportoval. Obsluha transportéru to chtěla kompenzovat vysláním druhého nosného paprsku.
Ale nebylo to potřeba. Už první nosný paprsek měl dostatečnou integritu a Riker se zhmotnil na lodi. Druhý paprsek se ale odrazil zpět na planetu, kde se materializoval.
Oba Rikerové jsou z kompletního vzorce, oba jsou proto "praví" a Picard žádá posádku, aby se novému poručíkovi snažili ulehčit situaci co nejvíc to půjde.

Poradkyně navštíví poručíka Rikera. Ten, hned jak ji uvidí, se k ní vrhne a začne ji líbat.

Poručík: "Myslel jsem, že už tě neuvidím."
Deanna: "Wille, musíme si promluvit."
Poručík: "Jsi na palubě kvůli němu?"
Deanna: "Ne, komandér a já jsme si blízcí, ale nic víc."
Jak dál vyplývá z hovoru, tehdy před osmi lety, byl mezi nimi intenzivní vztah. Měli se setkat po návratu Rikera z Nervala IV, ale nestalo se to.
Poručík: "Já vím."
Deanna: "Ne, komandér Riker a já jsme se nesetkali. Víš on dosáhl hodnosti velmi rychle."
Poručík: "Tak to vím. Za chrabrost při evakuaci na stanici Nervala IV."

Říká to tak, jako by kousal do ledu. Je evidentní, že z nich nikdy přátelé nebudou...

Deanna: "Vybral si kariéru za svou prioritu. Byli jsme v kontaktu, ale viděli jsme se až za dva roky, kdy jsme byli oba umístěni na Enterprise. Za tu dobu se naše city změnily. Sloužíme spolu šest let... Nikdy to už nebylo tak jako předtím..."
Poručík: "Měl jsem hodně času na přemýšlení. Někdy jsem si myslel, že se zblázním. Víš co mě udrželo při životě? Říkal jsem si, že když vydržím ještě den, zachrání mě. A že tě znovu uvidím. Asi to vždycky nedopadne tak, jak očekáváme."
Deanna: "Vím že to není v co jsi doufal, ale to neznamená že teď nemůžeš žít dál."
Poručík: "Dík."
Deanna už odchází, ale Riker to jen tak nenechá: "Vím, že se tvoje city změnily. Moje NE. Nemůžu to vzdát. Chci být zase s tebou..."

Výsadek se přesune zpátky na stanici. Pořád ještě se nepodařilo stáhnout všechna data, stanice je v dost zdevastovaném stavu. Všechna data přesunul poručík do jádra pod stanicí.
Komandér a poručík se pokoušejí spolu komunikovat, ale nedaří se jim. Za těch osm let mezi nimi vznikla dost hluboká názorová propast, nehledě na to, že komandér je zvyklý dávat rozkazy a poručík si za osm let izolace trochu dost odvykl, což vyvrcholí v okamžiku, kdy nereaguje na přímý rozkaz k návratu na Enterprise a chce zůstat do dalšího okna a zatím získat údaje z databáze.

Deanna: "Takže, jak se cítíš opět mezi lidmi?"
Poručík: "Skvěle... Divně. Dlouho jsem si dělal co jsem chtěl a kdy jsem chtěl. Je těžké si zase zvykat na rozkazy."
Deanna: "To věřím."
Poručík: "Asi budu muset, jestli chci udělat něco s kariérou. Chtěl jsem to dotáhnout na kapitána než mi bude 35. Trochu jsem se opozdil."
Deanna: "Je dobře, že se necítíš být pozadu."
Poručík: "Cítím. Je to poněkud komplikovanější než jsem plánoval. Ale nic mi nezabrání dostat co chci. Ani nevíš kolikrát jsem na tebe myslel. Na nás... Celé týdny po evakuaci jsem doufal, že se dostanou přes to distorzní pole a přijdou pro mě. A myslel jsem, že se spolu sejdeme jak jsme chtěli... Dny ubíhaly a nikdo nešel.
Pak jsem si uvědomil proč. Mysleli že jsem zahynul při transportu, nikdo nepřišel, protože mysleli že není koho zachraňovat. Řekl jsem si, že za mě sloužili mši. Nějak jsem se proto cítil líp. Bylas tam. Celá v černém. Hrozně ti to slušelo."
Deanna: "Mm, určitě jsme vypadala hrozně, s očima červenýma a opuchlýma od pláče."
Poručík: "Někdy jsem se díval na oblohu a doufal, že když se budu hodně snažit, tak vycítíš, že tu jsem. A kdybych ti mohl sdělit, že jsem naživu, možná na mě počkáš. Vím, že to zní hloupě, ale byly dny, kdy jsem mohl přísahat... Ale o čem to mluvím."

Deanna: "Minule, když jsem mluvili o tom, že jsme se tehdy s komandérem nesetkali, neřekla jsem ti, jak jsem byla zklamaná.
Poručík: "Nemusela jsi. Vím to."
Deanna
(nejdřív se na kuráž pořádně napije): "Začínal se mi ozývat čím dál míň. Věděla jsem, že jeho kariéra mi ho bere, ale nechtěla jsem věřit, že je po všem... Hodně často jsem na něj myslela, říkala si kde je a co dělá, někdy jsem se dívala na nebe a představovala si, že to ví... A že může vycítit, že na něj myslím. Takže, kdo ví? Možná jsem někdy hleděli na stejnou hvězdu a myslel jsi na mě... A já na tebe."

Picard si zavolá komandéra. Poručík u něj byl s návrhem jak získat data ze stanice. Komandér mu to odkývá, jakože to je větší šance na úspěch. Pak najde poručíka a strašlivě ho seřve za nedodržení služebních postupů.

Komandér: "Poručíku, právě jsme mluvil s kapitánem o vašem doporučení. Ocenil bych, kdybyste příště nejdřív přišel za mnou."
Poručík: "Komandére, snažil jsem se, ale neměl jste zájem."
Komandér: "Slyšel jsem to a váš plán zamítl."
Poručík: "Smím vědět, jak se kapitán rozhodl?"
Komandér: "Kapitán se rozhodl řídit vaším doporučením, ale o to nejde!"
Poručík: "Opravdu?"
Komandér: "Jestli si myslíte, že vás péruju, protože kapitán rozhodl jinak, tak to je omyl. Nesouhlasím sice s jeho rozhodnutím, ale je můj velící důstojník. A já plním jeho rozkazy. Aby nedošlo k nedorozumnění. Já jsem váš velící důstojník a čekám od vás to samé!Pokud ne, není pro vás místo v mém týmu."
Poručík: "Ano pane!"

Tělocvična.
Beverly a Deanna provádějí klingonské cviky, jak je to naučil poručík Worf.
Deanna: "Povídali jsme si v baru dlouho do noci."
Beverly: "A potom?"
Deanna: "Doprovodil mě až ke kajutě."
Beverly: "A co bylo pak?"
Deanna: "Beverly!"
Beverly: "Jenom se ptám..."
Deanna: "Víš přece že jsme to s Willem skončili už dávno."
Beverly: "Není to Will... Je to Will, ale... Víš co myslím."
Deanna: "Je pro mě těžké odlišit svoje city k NIM."
Beverly: "To co jsi prožila s komandérem Rikerem, nemusí být stejné s poručíkem."
Deanna: "Děkuji, věděla jsem, že mě podpoříš."
Do tělocvičny vstupuje Riker (poručík) a Beverly vyklízí pozice.
Začíná nezávazné tlachání o korejském Tai-Ti-Tuan a klingonském bojovém umění, které vyvrcholí na podlaze, v poloze na zádech...

Později zajde komandér za Deannou: "Jestli s ním chceš být, nemusíš mě žádat o svolení. Od chvíle kdy přišel na palubu, pořád myslím na rozhodnutí, které jsem tehdy udělal. Nemyslíš, že kdyby se dostal z planety, vybral by si stejně jako já? Nechci aby tě to pak bolelo..."

Komandér, Data a Worf hrají poker. Poručík se přidá, blafuje a prohraje proti komandérovi.
Poručík: "Myslel jsem, že se spokojíte s druhým místem."
Komandér: "V životě jsme se nespokojil s druhým místem. Vím co chci, vím co mám. A vy byste na tom chtěl být stejně, poručíku!"
Poručík: "Jen ber. Vždycky jsi měl lepší kartu... ve všem."

Poručík dostal dobrou nabídku, ale bude pryč celé měsíce. Chce aby se k němu Deanna připojila a žila s ním.
Deanna: "Nevím jestli tomu můžu věřit. Dlouho jsem se vzpamatovávala z toho, co se stalo mezi komandérem Rikerem a mnou."
Poručík: "Nikdy bych ti neublížil."
Deanna: "Nejde jen o to, dalo mi velkou práci se zařídit tady, na Enterprise. Mám tu dobrou práci, jsem šťastná..."
Poručík: "Kdyby byla jiná situace, zůstal bych. Ale nemůžu. Ne když je tu ON."

Výsadek se už naposledy snaží o získání dat. Poručík a komandér jdou spolu. Data se zatím ptá Worfa na problém komunikace mezi oběma kopiemi Rikera. Navrhuje, že by to mohlo být způsobeno potřebou jedinečnosti, kterou cítí každý člověk. Worf oponuje: "Možná je to tím, že v tom druhém cítíte nebo vidíte něco, co se vám nelíbí."

Rikerové jdou k jádru. Poručík šaškuje - čeká rozkazy, místo aby sám dělal co je třeba. Uniká radiace a poručík začne panikařit. Komandér to opraví během chvilky: Příště se tak snadno nevzdávej.
Najednou pod poručíkem povolí kovová lávka. Zůstane viset, ale komandér ho drží. "Pusť mě, aspoň jeden z nás se musí dostat zpátky!"

Nakonec to zvládnou oba, zprovozní servospoj a Enterprise stáhne data.

Poručík se chystá na přestup na loď Gándhí.
Deanna se k němu odmítne přidat. Není připravena opustit Enterprise. Zatím...

K dojemnému loučení se přidá i komandér a předává mu nějaký trombón: "Moje kajuta je plná věcí, které patří nám oběma. Zlom vaz!"

Poručík k Deanně: "Čekal jsem dlouho, můžu ještě chvíli vydržet." A ke komandérovi: "Pečuj mi o ni!"
Copyright © 2000 BMC

[Předcházející epizoda] [The Next Generation] [Hlavní stránka] [Následující epizoda]