Fury
SD : N/A
N : 205 Oficiální fotografie z Star Trek Continuum

Synopse je rozdělena do dvou částí: 1 - 2

Voyager prolétá vesmírem, kapitán Janeway stojí ve své kajutě a pozoruje hvězdy. Náhle se ozve známý oznamovací tón dveří, Janeway nasadí vážný obličej - jak se na kapitána federální lodi sluší a patří, ale neotočí se. Zamyšleně pronese:  "Vstupte."
Vstoupí Tuvok, "Chtěla jste mě vidět?"
S nechutí v hlase odpoví (pozn. možná je tenhle tón pro Vulkánce přijatelnější...) "jak dlouho už se známe?"
"Přibližně dvacet let."
"Sloužili jsme spolu na třech hvězdných lodích... byla jsem při Kolinahru vaší dcery," pokračuje v konverzaci, stále otočená zády "považuji vás za jednoho z nejbližších přátel."
"A já si vás též vážím," prohlásí Tuvok přirozeně.

"Vždy jsem k vám byla upřímná..," podotkne Janeway a pomalu se otočí. "...ale vy přede mnou něco skrýváte." Tuvok se zamyšleně pootočí a prohlásí: "Nevím, kam tím míříte." "Že ne?"

Janeway postupuje směrem k replikátoru, ale její oči neustále ostře probodávají Tuvoka.

"Zachytili jsme nouzový signál... malý člun, mířící k nám," prohlásí Chakotay jakmile Janeway vstoupí na můstek.
"Známky života?"
"Jedna." hlásí Harry Kim. "Je ocampská," dodává překvapivě. To vyvolá vzrušení na celém můstku, protože nejbližší Ocampa by měl být vzdálený 40 000 světelných let. A vzhledem k tomu, že průměrný život ocampů je asi 9 let (pozn. přihlížíme-li k druhu, který se vyvíjel na páté planetě ocampské sluneční soustavy),  je tato informace až neuvěřitelná...

"Volá nás," sdělí Tuvok. Janeway přikývne a na obrazovce se objeví malý člun. "Kes?" prohlásí Janeway překvapivě...

Naposledy ji viděla jako mladou ženu, které nebyly ani 3 roky (pozn. v lidských měřítkách asi 22 let), tenkrát se setkala s biologickým druhem s borgským označením 8472. Ten výrazně posílil její telepatické schopnosti do takové síly, že se již nedokázala ovládat a začala narušovat strukturální integritu USS Voyageru. Tehdy sama Kes požádala o opuštění lodi, bylo jí vyhověno a s pomocí malého člunu se vzdálila na několik miliónů kilometrů od Voyageru. Člun vzápětí explodoval v záři mohutné energie, která z něj vycházela. Zachytili pouze audio signál, "toto je můj dárek pro vás." Loď se začala pohybovat obrovskou rychlostí a během několika sekund byla přesunuta o 10 000 světelných let blíže k domovu. Od té doby, nikdo vlastně nevěděl co se s Kes stalo. Nyní se s ní setkávají znova, je mnohem starší a žádá jejich pomoc...

"Samozřejmě, co se stalo?"
"Prosím, vezměte mě na palubu," trvá na svém Kes a ukončí spojení.
"Oznamte Doctorovi, aby se připravil."
"Její člun zrychluje... je na kolizním kurzu." Hlásí Tuvok.

"Janeway volá Kes. Vypněte pohon, přibližujete se moc rychle."

"Pět sekund do střetu," upozorní Paris.
Přidává se i Chakotay: "Zaměřte vlečný paprsek. Úhybné manévry." Ale jeho slova naruší otřes celé lodi.
"Prolomení trupu na palubě devět!" hlásí Kim.
"Nouzová silová pole!" rozkáže Janeway.
"Kapitáne," říká Kim. "Těsně před dopadem byl aktivován transportér. Přenesla se  na palubu!."

"Mám tu proražení trupu... paluba 11," ozve se exploze, "sekce 17," výbuch "18," výbuch, "19," výbuch. Hlásí Kim.
"Příčina?" zeptá se Chakotay.
"Neznámá." dodává Harry.
Tuvok podává zprávu: "Zaměřil jsem Kes, prochází těmito sekcemi. Vyzařuje vysoké dávky neurogenické energie."
"Janeway volá Kes... Kes, odpovězte." Ale odpovědí je další mohutná exploze, která otřese celou lodí.
Kim hlásí: "Prolomení trupu, sekce 20."
"Silová pole." nařídí Janeway. Otočí se od obrazovky a vydá další rozkaz: "Bezpečnost na palubu 11..."

Následuje pohled na Kes, která je oděna v šedém přiléhavém obleku, který kryje obdobně zbarvená tunika...

	Zrovna prochází palubou 11, když tu ale bylo před ní aktivováno silové pole.
	Kes se na chvíli zastaví, ale.. prochází silovým polem jako by se jednalo o pouhou projekci. Vše se kolem opět mění v kaskádové exploze. Paluba narušena!

Na můstku obdrží jako odpověď další otřes. Kim hlásí: "Silová pole nedrží..."
"Blíží se ke strojovně." předává zprávu kapitánu Tuvok.
Janeway se jen zmůže na pár dalších rozkazů: "Můstek volá strojovnu. Vetřelec na palubě."

To se jí ale nelíbí, teď již nenechá nic náhodě a pro jistotu vytrhne celou stěnu chodby před ostrahou, vše se opět obrátí v mohutné výbuchy. Značně vysílená Kes pokračuje chodbou. ...mezitím se ve strojovně, připravují na návštěvu, poručík Torres a Seven of Nine se přesouvají s phasery v ruce ke dveřím. Ale, už neudělají nic... je tu Kes!

	"Kes?" zeptá se překvapivým hlasem Torres. Odpovědí je opět soustředění telepatických sil a jasný pohyb vpřed. Seven se také nenechá dlouho pobízet a okamžitě namíří na Kes phaser s celkem trapnou otázkou: "Udejte své záměry?!" Torres to, ale celé cítí jinak a vidí v Kes stále ještě starého přítele a pohledem se ohradí na Seven, jako by chtěla říci: "Už s tím jsi trapná, holka..." (pozn korektora: grr, zabit synopsistu:)) Kes jí tedy odpoví, jak se na trapnou otázku sluší a patří. Zaměří se na její phaser (pozn. Torres stále zaskočená...) a objeví se obdobná tlaková vlna jako před chvílí. Výsledek je stejný, odhodí oba členy posádky.
	Její kroky se stále přibližují k warpovému jádru. Torres rychle rozkáže: "Evakuujte strojovnu."
	Kes je u cíle, warpové jádro. Podleze ochranné zábradlí a sleduje nádherné reakce, které tam probíhají.
	Vše je proloženo výrazným osvětlením její tváře, jen ona a jádro.
	Málem bych, ale zapomněl na dvě ženy které celému kouzlu také přihlížejí - Torres a Seven of Nine (pozn. Seven pravděpodobně závidí, protože jí Janeway nikdy nedovolila tak blízký přístup k jádru).

Kes se opatrně dotýká jádra a začíná čarovat. Pomalu začíná čerpat energie přímo z jádra.

"Warpový výkon kolísá," sleduje situaci na můstku Paris.
"Torres volá můstek." A obě se přesouvají k přístrojům, Torres ke konzole a Seven se šla raději schovat, aby neutrpěla nějaké další porušení.
"Kes je v přímém kontaktu s warpovým jádrem. Nějak z něj odčerpává energii." Sděluje zprávu můstku Torres. Vše kolem opět exploduje...
"Vypněte ho." rozkáže Janeway, stále sledujíc obrazovku.
Torres vykonává rozkaz, přesune se k přímému ovládacímu panelu a provádí sekvence kódů k ukončení napájení jádra.

Kes ukončuje odčerpávání energie. Seven ji jen závistivě sleduje... náhle spatří dokonání celého komplexu kouzla, Kes zmizí!!!
"Warpový výkon se vrací do normálu," podává zprávu Paris.
Janeway zjišťuje situaci ve strojovně: "B'Elanno, hlášení."
Seven jen smutně odpovídá: "Poručík Torres je mrtvá. Kes zmizela."

Následuje pohled na Toma Parise, v jeho očích je vidět spíše překvapení. Bohužel kamera na něm nezůstane příliš dlouho, takže podrobnější reakci nevidíme. Možná se ještě vzpamatovává od minulého týdne, když viděl Tuvoka poprvé při velení usnout a chrápat...

Delta kvadrant, území Vidianů. O 6 let dříve...

	Kes se přemístila s pomocí warpového jádra do minulosti Voyageru,
	ocitla se přesně na stejném místě kde stála, jen čas se změnil.

Slyšíme poručíka Torres jak vydává rozkazy: "Pošlete Mulcahyho. Je u ovládání deflektoru." Stále ji, ale nevidíme... "Budeme potřebovat víc energie na spojku 12-J a řekněte Harrymu, že s ním budu chtít mluvit o vytvoření nové energetické sítě."
A už ji máme v obraze, Kes mezitím změnila podobu, nyní je opět mladá jak ji známe z dřívějška jen ten šat je nový. Je složen z rudě vínového nátělníku a červené róby. Chybí ji jen komunikátor.

	Tam si začne prohlížet podnos s lékařským vybavením. Zaujme ji hypospray, který také začne plnit nějakou uspávací látkou, v akci jí přeruší Doctor, kterého přilákal oznamovací zvuk otvírajících se dveří...
	"Tak brzy?" Odpovídá. "Myslel jsem, že jste šla pro nějaké koření do aeroponicky?" "Něco jsem zapomněla." Odpoví Kes se zcela erotickým tónem v hlase... "Aha," vtipně podotkne Doctor a zase odchází do pracovny. Kes se otočí a zabývá se prací, ve které byla vyrušena. Naplní hypospray a v tu se zase ozve dotírající Doctor.
	"Puyong Ko." "Cože?" odpoví vyplašeně Kes. Přičemž za zády schovává hypospray. "Navrhla jste mi, abych si vybral jméno, vzpomínáte?" Začne vyprávět Doctor... "Pyong Ko byl chirurg z 21. století, který objevil genetickou sekvenci pro léčení rakoviny. To předznamenalo novou kapitolu v pozemské historii lékařství." "To je skvělé jméno, Doctore," odpoví, jistě nadšená Kes. Ale v jejím přízvuku je slyšet něco víc... "Hm," dodá spokojeně Doctor a odchází. Kes se vrací k přerušené práci.
	Ale Doctor začne nanovo: "A stále ještě uvažuji o Schweitzerovi, Jarvikovi, Pasteurovi. Je tu tolik možností, každá se svými vlastními výhodami." Kes jen otravně odpovídá, ale ten zvláštní tón v jejím hlase stále přetrvává: "Proč si to ještě trochu nepromyslíte? Nemusíte se rozhodnout hned."
	"Samozřejmě, že to nechci jen kvůli své ješitnosti." Doctor začne zase vyprávět a ani si nevšimne, že Kes mezitím z ošetřovny odešla.

"Jsem přece jen hologram, ale kdybych měl jiné jméno než "Doctor," nebo "Hej, ty"mohla by se ke mě posádka začít chovat s trochu větším respektem. V tom uslyší jak se zavřou dveře, usměv na tváři pohasne a jen z něj vyleze: "Kes?"

O pár minut později v Hydroponice

Mezitím v jídelně se hádá Tom Paris s Neelixem:

"Neelixi, pokud na tom chcete mít vlastní značku, možná byste tomu měl dát nějaké jméno jako "Tučný Neelix" nebo "Dvojitá talaxianská se sýrem". Upozorňuje Neelixe, na určitě závažný problém Paris. V tu vstoupí Kes.

"To se mi líbí," reaguje Neelix ještě na Parisův příspěvek. "Děkuji, poručíku. Promyslím si to."
Paris odejde zbaštit si "dvojitou talaxiánskou se sýrem" a vrchní kuchař se začne věnovat Kes.
"Zlatíčko, co to bude? Jako obvykle?"
"Nemám hlad." odvětí zamyšleně Kes a pomale se přesouvá do kuchyně. "Myslela jsem, že bych mohla přinést kapitánovi Janeway nějakou kávu."

"Ale já už jsem zamluvil holopalubu. Myslel jsem, že bychom se mohli projít při měsíčku mokřinami Oshonianu Prime." (pozn. No to ti tak budeme věřit Neelixi...)
"Někdy jindy. Slibuji."
"Něco se děje?" Začne starostlivě Neelix.
"Špatně jsem se vyspala."
"Můžu nějak pomoct?"

"Zkoušel jsem to svést na poruchu replikátoru, ale nikdo mi to nevěřil." Pokračuje Neelix.
"Myslím, že něco vidím." řekne Neelix a začne vtipkovat dál, s tím že na Kes vyloudí alespoň nějaký úsměv. "Neelix volá bezpečnost. Kesin smutný pohled ztrácí strukturální integritu. Červený poplach... detekuji úsměv." Přičemž poplácá Kes na rameni... a ta se trošičku usměje. "Tohle je moje Kes." Dodá spokojeně Neelix.
"Káva?" Zajímá se Kes. Neelix jí podá termosku a ona smutně odejde. Je na něm vidět, že má o Kes strach..

Mezitím v pracovně kapitána Janeway Chakotay rozebírá situaci:

	"Při posledním útoku jsme skoro přišli o impulsní pohon. Naštěstí B'Elanna našla způsob jak převést energii z deflektoru." Říká Chakotay Janeway. "Skvělý adept na šéfinženýra, řekla bych..." "Poznáváte svého nepřítele?" Ohradí se Chakotay.
	Janeway si prohlíží Vidiiany na svém počítači a dodá: "Myslím, že už ho znám. Pamatujete na ten starý příběh?"

"Muž přeletí na Risu, kde se setká s překrásnou ženou, která ho pozve na vášnivý večer," začne Janeway.
"Když se ráno probudí, cítí se nádherně, dokud nezjistí, že mu chybí ledvina," doplní ji harmonicky Chakotay.
"Každý kadet, který jde na svou první dovolenou, slyší tenhle příběh. Ale už to nezní tak otřesně, že?" Říká Janeway.
"Ne," odvětí Chakotay "...ale Vidiiané jsou víc než nějaká monstra. Studoval jsem jejich kulturu, než byly napadeni virem phage, byli nám velmi podobní."
"Cítím náznak soucitu?"
"Přemýšlela jste, co bychom dělali za stejných okolností?"
Ozve se oznamovací tón dveří. "Vstupte," odpoví Janeway, přičemž pořád sleduje svého prvního důstojníka.

"Díky za důvěru," říká Janeway. "Tuvok myslí, že nalezl způsob jak proniknout jejich štíty. Až na nás příště zaútočí, nebudou to mít tak jednoduché."

"To zní dobře," řekne s úsměvem Kes. "Kapitán na můstek," hlásí Tuvok intercomem. "Už jdu," odpovídá Janeway.

Mezitím Kes úmyslně rozlije kávu na stůl. "Já jsem tak nešikovná, omlouvám se."
Janeway se při přesunu na můstek jen usmívá: "Tento stůl už zažil svůj první kávový křest, to mi věřte."

"Praporčík Wildmanová má fascinující návrh." Říká Tuvok. "Analyzovali jsme vidiianské biologické zá-znamy z posledního útoku." začne praporčík Wildmanová. "Jejich imunitní systémy byly napadeny virem phage. Mohli bychom syntetizovat nervový prostředek, který by je zneschopnil, aniž by nás ohrozili." "Mohl by se hodit, pokud by se nalodili." Dodá fascinovaná Janeway. "Přesně," souhlasí Wildmanová. "Pracujte s Doctorem. Až něco budete mít, najděte způsob, jak to vypustit skrz ventilaci." "Rozkaz, kapitáne." Odpoví Wildmanová.

Tuvok zareaguje na zavření dveří u kapitánovi pracovny. Sleduje vycházející Kes, která se v půli cesty zastaví a zaměří se na Tuvoka. Chvíli na sebe hledí, ovšem Tuvok jakoby s bolestí odkloní hlavu. Kes pak pokračuje v cestě do turbovýtahu.

Kapitán Janeway svolala poradu:

"Lodě, které jsme před tím detekovali nám zmizely ze senzorů." Prohlásí Tuvok.
"Možná jsme jim uletěli," dodá Kim.

Vše začne hodnotit i Janeway: "To nebudeme mít ani my, pokud..." vstane a přesunuje se k ovládacímu panelu.

	"Tome, jak husté jsou ty vakuoly?" "Zabírají okolo 70 procent celé oblasti." "Promiňte, Doctore." řekne Janeway a vypne kameru. Na displeji totiž zobrazí mapu celé oblasti a opravdu, zdá se jakoby celý prostor byl posetý vakuoly různých tříd a rozměrů. Janeway pokračuje: "Tome, co je první věc, kterou vás učili o manévrování při warpu?" "Když je loď ve warpu je změna kurzu velmi riskantní." prohlašuje Paris. "Měla by se udržovat lineární trajektorie, úpravy kursu by mohly poškodit trup." "Přesně tak." Souhlasí Janeway. "Budeme muset zpomalit na impuls při každé změně kursu, ale co kdybychom nechali Voyager, aby se řídil sám?"
"Madam?" Zeptá se nechápavě Kim. "Mohli bychom předprogramovat každý kilometr. Takhle bychom strávili na impulsu jen sekundu nebo dvě, když by počítač prováděl obrat." "Automaticky navigovat celou cestu?" Prohlásí Paris. "Neberte si to osobně," hlásí Janeway "...ale bionervové obvody spočítají kurs trošku rychleji než vy." "B'Elanno?" zeptá se Chakotay na názor také z technického soudku. "Potřebovali bychom přesnější sken té oblasti. Kdybychom jen škrábli o jednu z těch vakuol..." "Můžeme poslat dopředu raketoplán." Dodává Kim.
"Delta Flyer..." navrhuje Tuvok. (pozn. neboli také Deltaplán. Ale názvy lodí by se dle mého názoru překládat neměli...) "Jeho senzory jsou lepší."
Všichni se na sebe nechápavě dívají. Zdá se jakoby byl Tuvok nějak propojen s Voyagerem v době útoku Kes. Navrhuje jim totiž něco co, Paris ještě nevymyslel. (pozn. Tak mě napadlo, jestli ten název náhodou nepochází z budoucnosti...) "Delta... co?" Zareaguje Janeway.

"Promiňte. Já... Musel jsem přemýšlet o jiné lodi." Dodává taky nechápavě Tuvok.
Celou situaci nakonec vyřeší zase Janeway: "Připravte raketoplán. Chci, aby až se Tom vrátí, běžely systémy Voyageru na špičkovém výkonu. Pokud se do toho pustíme, nemůžeme udělat chybu. Rozchod."
Tuvok opět nechápavě vstává... o čem asi přemýšlí. Proč řekl to co řekl? Nebo co se tu vlastně děje?

	Pohled kamery se nám již přesunul do přistávací haly s raketoplány. V jednom z nich však sedí Kes...
	"Počítači, zobraz hvězdný systém Ocampa." Ani si nevšimne, že se dveře raketoplánu otevřou a dovnitř vstoupí poručík Paris. Kes pokračuje v příkazech počítači, Paris se pomale blíží a celou situaci sleduje... "Vypočítej kurs ze současné pozice Voyageru."
	"Stesk po domově?" zeptá se Paris. "Poručíku?" vyhrkne Kes překvapivě.
	"Tome," nabádá ji Paris pro vlídnější oslovení. "To je v pořádku. Mnoho lidí na palubě cítí to samé." "Strávila jsem celý život tím, že jsem se snažila dostat od Ocampů. Proč bych se měla chtít vrátit?" "Protože je to domov..." Říká Paris. "Domov pro mě znamená trestaneckou kolonii. Tady jsem se dostal k pilotování nejmodernější lodě a v dohledu není žádný admirál." "Co to děláte?" "Připravuji se na průzkumnou misi." Podotkne a sleduje jak počítač vykresluje nový kurs podle aktuálních souřadnic... "Máte snad v plánu někam letět?"
	"Ne, samozřejmě že ne. Jen jsem studovala nastavení kormidla." "Nevěděl jsem, že umíte pilotovat raketoplán." "Neumím..." řekne se smíchem Kes "Ale ráda bych se to naučila."

"No, tak proč se neučit od nejlepšího?" Řekne s výraznou sebechválou Paris. "Mohla byste začít v simulátoru na typu jedna. V takovém raketoplánu mě otec dříve brával na cesty."
"To by bylo velmi hezké, poručíku." Prohlásí Kes, ale v zápětí se opraví: "Tome." Poplácá ho po rameni a odchází...

Část druhá

Copyright © 2000 Vojtěch "Ocampa" Štursa (Synopse)
Copyright © 2000 JBr (Překlad dialogů)