Fury
SD : N/A
N : 205 Oficiální fotografie z Star Trek Continuum

Synopse je rozdělena do dvou částí: 1 - 2

	Tuvok prochází chodbou k turbovýtahu, čte PADD... Stiskne tlačítko pro otevření dveří. Z výtahu na něj kouká malá holčička, která vychází ven a usmívá se na něj. Tuvok je zřejmě překvapen, a tak prohlásí: "Identifikujte se."
	"To jsem já, Tuvoku. Naomi Wildman." A pokračuje chodbou.

Tuvok chvíli přemýšlí (pozn. teď se opravdu zdá, že je Tuvok nějak propojen s budoucností a nebo... mu ty myšlenky někdo vsugeroval, ale proč? To se dozvíme dále...), ale pak se ji vydá sledovat. Naomi se otočí, ale zmizí v záhybu chodby. Slyšíme otevření dveří, nyní to už také vidíme. Ano, jsou to dveře od skladiště, které se již pomalu zavírají. Tuvok vejde.

Tuvok se dívá tam a sem, probírá myšlenky. Ale co se stalo? Komory zmizely! Nevidíme, jestli zmizel i jistý inženýr, protože kamera nás již posune dál.

	Do místnosti vstoupí Kes, pravděpodobně se nalézá ve své kajutě. Má pěkně uklizeno, hraje romantická hudba, zkrátka vše pro navození dobré nálady. Zaujme ji, ale více PADD ležící na stole.
	Uchopí jej a přehraje soubor, který ji tam nechal Neelix. Krátká, ale výstižná zpráva:

"Ahoj, zlatíčko. Dovolil jsem si ti připravit jedno z tvých oblíbených jídel." Kes pozoruje přichystaný stůl, nádherně prostřený. "Máš ho v replikátoru jako program Neelix jedna. Pokud bys chtěla společnost, dej mi vědět. Chybíš mi." Jen zapálit svíčky a jeden dobře mířený příkaz počítači - Neelix jedna... 

Pokračuje... převrací křeslo. Stojí před svým osobním počítačem (pozn. ve vzdálenosti asi 2 až 3 metrů)

	"Otevři kódovaný subprostorový kanál. Zaměř signál na následující souřadnice."
	Napíše souřadnice... "Spojení návázáno." ozve se počítač.
	"Jmenuji se Kes. Jsem na palubě hvězdné lodi Voyager. Odpovězte." Zamyšleně pronese a netrpělivě sleduje obrazovku. "Vím, že tuhle zprávu slyšíte a také vím, že váš pokus o zajmutí Voyageru selže." Prohlásí s jistotou v hlase. Žádná odezva. "Pokud chcete posádku Voyageru, radím vám, abyste hned odpověděli." Nyní je již zřejmé, že kontaktovala Vidiiany.
	"Vysvětlete," ukáže se na obrazovce, kdo jiný než Vidiian. "Kapitán Janeway ví o vašem možném útoku. Našla již také způsob, jak uniknout vašim lodím, ale já vám můžu pomoct." "Poslouchám."

"Můžu vám poslat taktická data o lodi. Štíty, zbraně... všechno co potřebujete pro obsazení této lodi," dodává Kes.
"To je trik," odpovídá nedůvěřivě Vidiian.
"Chcete dostat posádku nebo ne?"
"Co za to?"
"Bezpečnou přepravu pro mě a ještě jednoho k Ocampům."
"Proč byste chtěla odsoudit svou posádku k smrti?"
"Není to moje posádka." dodává Kes. "Opustili mně před hodně dlouhou dobou."

Tuvok se již svěřuje kapitánu o svých předtuchách:

"Naomi Wildmanová?" zeptá se překvapivě Janeway. "Vypadala jako poloviční Ktarian." "Manžel praporčíka Wildmanové je Ktarian. Setkala jsem se s ním na Deep Space Nine," zaujatě odpovídá Janeway.

"Je toho víc," pokračuje Tuvok "Šel jsem za ní do nákladového prostoru dva, viděl jsem tam ženu a dvě děti. Všechny s kybernetickými implantáty."
"Borgové?"
"Nedokážu to vysvětlit, kapitáne. Už jsem měl halucinace před tím, ale jen ve stavu hluboké meditace. Tyhle byly určité a vyvolávaly dojem předpovědi."
"To skoro zní, jako byste popisoval předtuchu."
"Je to tak."

"Počítači," začne Janeway. "Prováděj sken okolí poručíka Tuvoka o poloměru deseti metrů, všechny druhy skenování... Pro případ, že byste měl další vize."
"Logický plán," přikývne Tuvok.
"Můstek volá kapitána Janeway," ozve se z interkomu Chakotayův hlas.
"Mluvte."
"Přibližujeme se k vakuolám."
"Jdu tam." A oba se vypraví na můstek.
Tuvok zaujme své stanoviště, Janeway pokračuje až ke svému křeslu. Nyní ji už Chakotay předává hlášení: "Poslední možnost obletět je okolo."
"Je to jako bychom procházeli půlnočním hřbitovem," dodá Janeway. "Nějaké stopy po Vidiianech?"
"Ještě ne, ale vsadil bych se, že jsou tu."

	"Tome?" ptá se Janeway. "Cesta s 216 změnami kursu nám bude trvat 3 hodiny, 12 minut, 11 sekund." "Dobře, startujeme" přikývne již instinktivně si sedající Janeway.
	"Startujeme, warp osm," dodá Paris a hned žertovně podotkne: "Opřete se, a užijte si jízdu." Ale jsou tu problémy. Kim hlásí: "Jedna z vakuol změnila pozici. Počítač upravuje náš kurs." "Přecházíme na impuls. Rotace o 2,3 stupně na pravobok," říká Paris. "Skáčeme na warp 6."

"Jedna za námi, 213 před námi," optimisticky dodává Chakotay.
"Budu na ošetřovně," odpoví mu Janeway.
Kapitán odchází a Paris pokračuje v hlášení: "Přecházíme na impuls. Nový kurs: 0-31, čárka 2."
"Přibližuje se nějaká loď," dodává Tuvok. "Je na kolizním kursu." Nyní je zřejmé, že má Tuvok opět předtuchy z budoucnosti.

"Poručíku?" ozve se také Chakotay.
"Žádám o uvolnění ze služby, pane. Není mi dobře," dodává a nejistě opouští můstek.
"Samozřejmě," odvětí překvapený Chakotay.

Doctor pracuje se Samanthou Wildmanovou na nervovém prostředku, který má paralyzovat Vidiiany, pro případ, že by snad chtěli opravdu zaútočit.
"Molekulární struktura se zdá stabilní," říká poručík Wildmanová.
"Dobře."

Vtom vstoupí Janeway: "Hlášení." Doctor předává zprávu: "Vytvořili jsme nervový prostředek, který by měl zastavit vidiianské pohybové funkce. Bez způsobení nějakého stálého poškození." "Dobře. Nechci jim přidělávat další zdravotní problémy. Prostě jen chci, aby je oni nepřidělávali nám." "Vrátím se k práci," sděluje Wildmanová.

"Doctore..." začne s předtuchami i Janeway. "Kdy jste naposledy vyšetřoval praporčíka Wildmanovou?"
"Před šesti týdny jsem provedl pravidelnou prohlídku."
"Nenašel jste něco neobvyklého?"
"Je zcela zdráva."
"Možná se vám to bude zdát zvláštní, ale potřebuji vědět, zda není těhotná."

"Chtěla vám to říct sama," šeptá jí Doctor do ouška...
"Kluk nebo holčička?" dotírá Janeway.
"Holčička."
"Poloviční Ktarian, což by mělo skoro zdvojnásobit délku těhotenství," dodá překvapeně Doctor a kapitán odchází aniž by reagovala na další jeho otázku: "Jak to víte?" Doctor se s nechutí otočí a jen sám pro sebe si zamumlá: "A to o mě říkají, že jsem nezdvořilý."

Tuvok prochází chodbou, ale předtuchy mu nedají ani chvíli klidu. Slyší další hlasy.
Nejprve Chakotaye: "Zachytili jsme nouzový signál."
Pak Janeway: "Známky života?"
Kima: "Ocampská."
Znova Janeway: "Kes?"
Pak uslyší starou Kes: "Nechte mne vstoupit na palubu."
Dokonce i sám sebe: "Její loď je na kolizním kursu." To už Tuvok nevydrží a běží chodbou... ale vše pokračuje.
Kim: "Proražení trupu na palubě devět."
Janeway: "Nouzová silová pole!"
Opět slyší sám sebe: "Přibližuje se ke strojovně." Zastaví se a rozhlíží se kolem sebe, pokračuje směrem ke strojovně. A zase.

Janeway: "Můstek volá strojovnu. Vetřelec na palubě." Pak dva muže ostrahy: "Okamžitě stůjte!" Torres: "Kes?" Mezitím už je ve strojovně, dívá se na warp jádro. Nic nechápe. A zase. Seven: "Jaké jsou vaše záměry?" Paris: "Warpový výkon kolísá." Torres: "Torres volá můstek. Kes je v přímém kontaktu s warp jádrem. Nějak nám z něj odčerpává energii." Janeway: "Vypněte ho!" Tuvok se vpotácí do strojovny a všichn ina něj nechápavě hledí. "Problém?" zpozoruje Tuvoka i Torres.

Tuvok má další vizi, otočí se opět k jádru. Teď to i vidí! Ano je to tu, je to zcela čisté a jasné! Kes stojí u jádra a čerpá energii, Torres dostává čistý zásah energie z jádra a na místě se mrtvá. Áááá, začne se chytat za hlavu, vše je tak rychlé, tak rychlé...

"Hej." Ozve se Torres. Tuvok naráží na panely a pomale upadá... ztrácí vědomí. Už přispěchala na pomoc i Seven.
"Torres volá ošetřovnu. Lékařská pohotovost!!!."

"Začneme na 20 milijoulech," hlásí Doctor.
"Připraveno," dodává Kes.
"Teď!" Ale Tuvok začne sténat, krev mu vře.
"Dostal se do synaptického šoku," hlásí Doctor, snímaje vše trikordérem. "Nerozumím." Vypadá to, že Kes to značně také polekalo.

Voyager prolétá vakuoly... po několika minutách...

"Můžu s ním mluvit?" táže se Janeway.
"Myslím, že pro tuhle chvíli je nejlepší nechat ho pod sedativy," odpovídá Doctor.
"Kdy to začalo?"
"Dneska časně odpoledne."
"Čas... Potřebuji přesný čas."

"Poručík Torres volala ošetřovnu ve 14 hodin 22 minut." Janeway se přemístí k panelu na stěně..."Počítači," pokračuje. "Zobraz sken v okolí poručíka Tuvoka ve 14 hodin 22 minut. Oh..." "Kapitáne?" položí otázku nechápavě Doctor. "Tachyony." "Nechápu?" ohradí se opět Doctor.

"Před tím než Tuvok zkolaboval, se objevila vlna tachyonových částic. Mohly to způsobit, ale odkud se vzaly?" Přemýšlí Janeway. "Obvykle jsou působeny časovými zkresleními," pokračuje...
"Cesta časem?"
"Dejte mi vědět, pokud by se jeho stav změnil." A pokračuje směrem ke Kes. "Kes, vy máte přece telepatické schopnosti. Nezažila jste během minulých pár dní něco zvláštního? Halucinace, předtuchy?"
"Ne, nic," odvětí smutně Kes.
"Pokud by se tak stalo, dala byste mi vědět?"
"Samozřejmě, kapitáne." Janeway odejde a Kes pokračuje k Doctorovi se slovy: "Docházejí nám nervové stabilizátory. Nějaké zreplikuji," a opustí ošetřovnu.
"Pospěšte si," zakřičí už za zavírajícími se dveřmi Doctor.

Ale Kes má jiné starosti, nepočítala s tím, že databáze Voyageru je tak obsáhlá a její zkopírování si vyžádá spoustu času. Právě kontaktovala opět Vidiiany:
"Kde jsou ta taktická data, která jste nám slíbila?"
"Teď je zpracovávám... Odešlu vám je, jakmile dorazíte."
"Potřebuji je teď!"

Mezitím již Janeway dorazila na můstek: "Pánové, proskenujte palubu po palubě a hledejte tachyony," nabádá Chakotaye a Kima.
"Tachyony?" zeptá se Kim.
"Udělejte to," rozkazuje Janeway.
"Hledáme něco určitého?" ptá Chakotay.
"Nejsem si jistá." Ale její odpověď je přerušena otřesem celé lodi. Automaticky se spustil červený poplach.
"Hlášení!" rozkazuje Chakotay.
"Jsme napadeni," rychle odpovídá Paris. "Vidiiánská loď se přibližuje k naší pozici."
"Bojové pozice!" nařizuje Janeway, ale její rozkaz naruší další otřes.

	Nyní vidíme unikající Voyager, byli napadeni, zrovna když počítač prováděl rotaci (to se jen synopsista snažil naznačit, že Voyager provádí uhýbný manévr) a zpomalil na impuls. Vidianská loď, odpaluje jedno torpédo za druhým.
	"Přišli jsme o warp pohon a zbraně," hlásí Kim. Ale další problémy na sebe nenechají dlouho čekat. "Pronikají našimi štíty," dodává Chakotay. "Remodulujte je." "Pokouším se." Hlásí Kim... "Přizpůsobují se našim frekvencím! Stále máme impuls!" "Vyřadili nám navigaci," podává hlášení také Paris. "Nemůžu vypočítat kurs."

Teď vidíme Kes. Je stále v aeroponické zahradě a předává Vidiianům změny frekvencí, které byly provedeny na můstku. Mezitím se nepřátelská loď rychle přibližuje a připravuje se na proniknutí trupem. Vysunula se úchytná ramena a přisála se na Voyager. Loď jen ztěžka odolává dalším otřesům.

"Můstek volá ošetřovnu," zapojuje se do boje také Janeway. "Máte už připravený ten nervový prostředek?"
"Ano, kapitáne," odpovídá Doctor.
"Připravte se ho vypustit na palubu tři."
"Rozumím," dodává Doctor. "50 mlilitrů by mělo stačit," říká poručíku Wildmanové... Ozve se výstražný signál.
"Doctore!" zvolá vylekaně Wildmanová.
"Doctor volá můstek. Ovládání systémů životní podpory nereaguje!"
"Harry, co se děje?" zjišťuje Janeway.
"Odřízli nás od toho systému."
"Co tím myslíte, jak odřízli?"
"Příkazová relé vyhořela."
Janeway začne přemýšlet: "Věděli, kde nás najít. Znali frekvence našich štítů a které systémy zaměřit..."
"Obsazují nás!" hlásí Kim.

"Zachytil jsem E.M. fluktuace," pronese Chakotay. "Mohlo by to být vysílání?" "Místo?" zeptá se Janeway. "Aeroponika." "Kdo je tam?" "Vidím tam dva biosignály," hlásí Chakotay. "Senzory musí mít poruchu, oba to jsou signály Kes."

"Ostraha do aeroponiky," rozkazuje Janeway. "Odřízněte v té sekci příkazové funkce. Jdu tam." A vydá se do turbovýtahu. Ještě se zastaví u Chakotaye: "Něco mi říká, že nemáme na krku jen jednu bitvu."

Kes sleduje jak jí byly deaktivovány všechny příkazy, monitor zhasl. Neztrácí ani minutku zjišťováním co se stalo, je jí to jasné. Mohla by vysílání opět obnovit, ale už má co chtěla. Její kroky směřují k boxu, kde uložila své druhé já. Aktivuje zámky a vydává příkazy počítači: "Počítači, aktivuj přenos po lodi. Program Kes beta šest."
"Nelze splnit. Příkazové funkce byly zablokovány," odpovídá počítač.

To už je ale Janeway na cestě. Vzala si s sebou dva členy ostrahy. Muže a ženu, oba ozbrojeni phaserovou puškou, kapitán sama má jen ruční phaser. Na chodbě se střetnou s dvěma Vidiiany, kteří okamžitě zahájí palbu.

Janeway s ostrahou se schovají do protější chodby, kapitán zády nalepená za zeď jen pokyne na ostrahu. Muž pochopí, že má zaútočit, ženě to chvíli trvá. Vyběhne a začne pálit z phaseru, všechny je tam sejme. Vystřelí si i Janeway, ale vzápětí rychle proběhne protější chodbou... Mezitím na můstku zjišťují, že háky, kterými Vidiiani zachytili Voyager jim značně poškrábaly lak... Kim to už nevydrží a začne konečně něco dělat.
"Zbraně opraveny," hlásí Kim.
"Můžete zaměřit ty háky?" ptá se Chakotay.
"Ne na tuhle vzdálenost. Mohl by se tím prorazit trup." Varuje Kim.
"Lepší než být pitván," bojí se Paris pod dalším otřesem.
"Obraťte polaritu trupu, Harry," rozkazuje Chakotay, který se rozhodl také něco udělat, vstal z křesla a utíká ke Kimově stanovišti. "Možná to uvolní jejich sevření."

Mezitím v aeroponice.

"Tuvokovy předtuchy byly správné. Jste z budoucnosti."
"Z budoucnosti, kterou hodlám změnit," odpovídá Kes.
"Pomáháte Vidiiánům, Kes. Proč?"

Odpovědí je záblesk a Janeway je sražena tlakovou vlnou. Jen těžce se sbírá ze země a hle, upadl jí phaser. Ale ten Kes naprosto nezajímá, protože je už velká holka.

Pokračuje k východu, dveře se otvírají. Na chodbě zuří palba z phaserů i vidiianských zbraní... Janeway se stále válí na zemi. Kes se raději vrátí zpět, ne že by jí to mohlo ublížit, spíš nechce ublížit druhé Kes. Tu zpozoruje Janeway, už vstala a v ruce drží zase ten phaser.
"Řekněte mi, proč to děláte?" ptá se Janeway.
"Nenechám vás jí znovu ublížit," odvětí Kes.
"Neudělala jsem nic, čím bych jí mohla ublížit."
"Odvedla jste jí od Ocampů, jejího domova... Je na téhle lodi vězněm."
"Nikdo tu není vězněm, Kes."
"Byla jsem dítě. Zkazila jste mě svými ideály," nandává to konečně Kes Janeway.
"Jakými ideály?" provokuje nechápavou otázkou Janeway.
"Průzkumy, objevy... Věřila jsem vám!"

Mezitím na můstku Harry s Chakotayem pracují, Harry hlásí: "Polarita trupu uvolnila jejich sevření, ale ne moc."
"To je začátek," odvětí Chakotay. "Přesměrujte deflektor. Ať vysílá antigravitonové pulsy okolo celého trupu. Aktivujte inerciální tlumiče... Udržujte řízený sklon."

Následuje pohled na zatím odolávající úchytné háky Vidiianů. Děj se ale přesouvá opět do aeroponiky:
Janeway ustupuje Kes, ta začne vyprávět zase svůj příběh: "Za tři roky opustím Voyager, abych mohla hledat vyšší věci, protože vy mě povzbudíte, abych to udělala. Podpořila jste mě, abych vyvíjela svoje mentální schopnosti, ale nebyla jsem připravená. To co jsem našla... nemohla jsem to ovládat, vyděsilo mě to. Neměla jsem ani kam jít. Přemýšlela jsem o návratu domů k Ocampům, ale příliš jsem se změnila. Věděla jsem, že by se mne báli, ale také jsem si uvědomila, že by přijali jí," a kývne na postavu ve svém náručí.

"Ne!" naštvaně vykřikne Kes. Opět se zaměří na Janeway, do které opět narazí tlaková vlna a odhodí ji takřka o pět metrů. Následuje další otřes, upadne i Kes, která je již také trochu vysílená.

Mezitím na můstku:

"Uvolňujeme se!" hlásí Harry a Vidianské háky praskají. "Pokoušejí se na nás zaměřit vlečný paprsek," zjišťuje Paris. Vše vyřeší Chakotay: "Zpětný chod. Plný výkon." "To by mohlo protrhnout trup," varuje Kim. "Tak ať ho to protrhne!" A jak řekl, tak se stalo. Vidíme výrazné porušení trupu na zádi, nejméně čtyři paluby, rozsah asi 10 metrů. Lodí se prožene tlaková vlna, porušené části začínají explodovat!

"Fotonová torpéda. Plný rozptyl," nařizuje Chakotay. "Připravena," hlásí Kim. "Pal!" Vidíme odpálení tří torpéd, všechny přímý zásah.

Kes neváhá a soustředí se na Janeway, ta začíná pociťovat další energetické šoky. Ale ještě než ztratí rovnováhu, aktivuje phaser.

	Kes schytá přímý zásah, padne za zem.
	Janeway k ní přiběhne a klekne.
	Kes leží na zemi bez náznaku jakéhokoliv pohybu. Kapitán ji otočí, její oči jsou zavřené.
	Na její tváří se demoduluje původní obraz staré Kes-důchodkyně, je jasné, že je mrtvá. Ano, Kes-důchodkyně zemřela...
	Kapitán nad ní klečí, z jejího výrazu cítíme spíš lítost nad tím co právě stalo. Tu si všimne, že loď se již neotřásá. "Janeway volá můstek. Stav?" Ozve se Chakotay: "Vidiiáni ustupují. Je tam dole všechno v pořádku?" "Prozatím." Pomalu vstává, kolem ní leží dvě Kes, ale jedna je mrtvá.

"Byla tady... V mojí předtuše. Vypadala starší. Její tvář byla značně unavená."
"Co dělala?" ptá se Janeway.
"Měla ruce na rámu ... jako by z něj čerpala energii," vysvětluje Tuvok svoji vizi.
"Tachyony se koncentrují zde," prohlašuje Janeway. "Je možné, že potřebovala jádro pro cestu zpět v čase."
"Pokud je to pravda, bude ho potřebovat zase."
"Ale nevíme, kdy to bude. Musíme být připraveni," smutně dodává Janeway, přeruší ji však Doctor.
"Doctor volá kapitána."
"Mluvte."
"Kes nabyla vědomí." Oba se na sebe podívají a spěchají na ošetřovnu.
"Co si pamatujete?" zeptá se Tuvok
"Byla jsem v aeroponice. Pak jsem se vzbudila, cítila se ospalá... a pak viděla sama sebe."
"Sama sebe?" otravuje s trapnými otázkami Doctor, který opět nic neviděl a nikdo mu nic neřekl.

	"Počítači, deaktivuj P.Z.H.." zakročí Janeway.
	"To co vám teď řeknu, zůstane jen mezi námi třemi. Rozumíte?" říká tiše Janeway. "Ano, kapitáne," odpoví poslušně Kes. "Stalo se něco hrozného..." pokračuje... "Nebo-li přesněji, stane." Kes se značně vyděsí, když se na ni kapitán podívá... "Potřebujeme vaší pomoc, abychom zabránili, aby se to opakovalo."

Delta kvadrant, o 6 let později - současnost.
"Bylo vyčerpávající procházet teraquady dat a oddělovat fakta od řečí... ale nakonec jsem odhalila pravdu." říká zase Janeway.
"Kapitáne," řekne Tuvok nejistě, vlastně se zdá, že neví co odpovědět. Janeway dorazí k replikátoru a provede již předem promyšlenou sekvenci, vše prokládají zvuky ovládacího panelu. V jejích očích je vidět záblesk, pomalu se otočí a v rukou drží malý dort. Je položen na stříbrném podnose, tvořen modrou polevou a všemu dodává originalitu malá, ale jasná svíčka umístěná uprostřed. "Vše nejlepší k narozeninám."
Tuvok přebírá dort, "děkuji." Z jeho pohledu jde snadno vyčíst, že si Janeway mohla ušetřit kredity na něco jiného...
"Takže to není zas tak dlouho, co jste oslavil stovku, že?"
"Zajisté," podotkne Tuvok. "Informovala jste o svém objevu i někoho jiného?"
"Nemusíte se obávat, mlčím jako hrob. Teď byste měl sfouknout svíčku." nabádá Tuvoka Janeway.
"To není vulkánský zvyk," ohradí se Tuvok.
"Udělejte to pro mě..."
"Kapitán na můstek," prohlásí Chakotay z interkomu. Janeway se přesouvá ke dveřím z kajuty, "Tak?" nasadí vážnou tvář a...
Tuvok se nadechne a foukne, "bylo tu možné nebezpečí požáru...," podotkne. Janeway se usměje, Tuvok dort položí netknutý na stůl a oba se přesouvají na můstek...
"Zachytili jsme nouzový signál... malý člun mířící k nám," ohlásí Chakotay jakmile Janeway vstoupí na můstek.
"Známky života?"
"Jedna," hlásí Harry Kim. "Je ocampská," dodává překvapivě.

"Slyšeli jste. Pohněte se!" začíná s evakuací strojovny poručík Torres. "Hned!"
Janeway pokyne na Tuvoka: "Navázat spojení." Odpovědí jí je jen krátké pokynutí hlavou.
"Kes?" prohlásí Janeway. Tentokrát už s jistým tónem v hlase.
"Kapitáne Janeway..." řekne Kes. Je značně vysílená, ale pokračuje... "Potřebuji vaši pomoc... Dáte mi, prosím, povolení vstoupit na palubu?"
"Samozřejmě, co se stalo?"
"Prosím, vezměte mě na palubu," trvá na svém Kes a ukončí spojení.
"Její člun zrychluje... je na kolizním kurzu," hlásí Tuvok.
"Pět sekund do střetu," upozorní Paris.
"Tuvoku?" zeptá se Janeway, odpovědí je opět jen pokynutí hlavou.
Přidává se i Chakotay: "Zaměřte vlečný paprsek. Úhybné manévry." Ale jeho slova naruší otřes celé lodi.
"Štíty drží. Její loď je nedotčená," hlásí Tuvok.
"Kapitáne," říká Kim. "Těsně před dopadem byl aktivován transportér. Je se na palubě!."

Když Kes šla naposledy po palubě Voyageru, vyzařovala velké množství neurogenické energie, kterou nemohla ovládat a neúmyslně tak narušovala integritu celé lodi. Nyní se historie opakuje, ale nyní je to Kes, která úmyslně narušuje chod lodi a vyhazuje postupně části po kterých projde do vzduchu... z potrubí začíná unikat plasma, která se okamžitě mění v mohutné exploze, všude syčí pára a paluba se v okamžiku proměňuje v kousky popela..

"Mám tu proražení trupu... paluba 11" ozve se exploze, "sekce 17," výbuch "18," výbuch, "19," výbuch. Hlásí Kim.
"Jak jste to věděla?" zeptá se Chakotay. Ale ani teď se mu nedostane odpovědi. Kapitán vstává a zeptá se Tuvoka: "Připraven?" Na znamení pokynutí hlavou řekne Chakotayovi: "Vypnout warp jádro. Máte můstek." A oba se přesouvají do turbovýtahu...

	Všichni se přesunuli do transportní místnosti, Tuvok stojí u ovládacího panelu, Neelix, který se přišel rozloučit se svou bývalou dívkou a kapitán Janeway.
	"Něco k jídlu na cestu. Ještě stále máš ráda kořen leoly?" Dodá smutně Neelix, dívajíce se Kes stále do očí.
	"Děkuji," odpoví Kes. "Co?" Zeptá se, když se na ní Neelix zahledí.
	"Jen se dívám." "Vidíš někoho známého?" "Jen tebe." Kes se pomalu přesouvá na přenosovou plošinu...
	"Sbohem, Kes," loučí se i kapitán Janeway s nejistým tónem v hlase.
	"Kapitáne," řekne Kes naposledy svým přátelům.
	Janeway se otočí na Tuvoka a ten zahájí přenosovou sekvenci. Ještě než Kes zmizí načisto v přenosovém paprsku, podívá se na Neelixe, na tváři se jí objeví malý úsměv a pak už jen zmizí v přenosovém efektu. Neelix smutně odchází se skloněnou hlavou... Ostatně, tolik věcí zůstalo nedořešených...
	"Co řekneme ostatním?" zeptá se Tuvok kapitána, která stále bezvládně stojí u transportní plošiny. "Náš přítel se ztratil a my jsme mu pomohli najít cestu zpět..."
	Oba pak opustí transportér a my už jen vidíme jak Kesin člun odlétá od Voyageru.

Copyright © 2000 Vojtěch "Ocampa" Štursa (Synopse)
Copyright © 2000 JBr (Překlad dialogů)

[Předcházející epizoda] [Voyager] [Hlavni stranka] [Následujici epizoda]