Fury
SD : N/A
N : 205 Oficiální
fotografie z Star Trek Continuum
Synopse je rozdělena do dvou částí: 1 - 2
Tuvok prochází chodbou k turbovýtahu, čte PADD... Stiskne tlačítko
pro otevření dveří. Z výtahu na něj kouká malá holčička, která vychází ven a
usmívá se na něj. Tuvok je zřejmě překvapen, a tak prohlásí: "Identifikujte se." |
|
"To jsem já, Tuvoku. Naomi Wildman." A pokračuje chodbou. |
Tuvok chvíli přemýšlí (pozn. teď se opravdu zdá, že je Tuvok nějak propojen s budoucností a nebo... mu ty myšlenky někdo vsugeroval, ale proč? To se dozvíme dále...), ale pak se ji vydá sledovat. Naomi se otočí, ale zmizí v záhybu chodby. Slyšíme otevření dveří, nyní to už také vidíme. Ano, jsou to dveře od skladiště, které se již pomalu zavírají. Tuvok vejde.
Ale jaké je jeho překvapení, když Naomi nespatří. Místo toho vidí Seven of Nine, regenerační komory a borgské děti (pozn. tak teď se opravdu buď nalézá v budoucnosti nebo je jeho představivost opravdu velká...) | |
"Mohu vám nějak pomoci, pane?" Ozve se z leva. "Poručíku, něco se děje?" dodává inženýr stojící u ovládacího panelu, který jakoby se staral o bezproblémovou funkci komor při regeneraci. |
Tuvok se dívá tam a sem, probírá myšlenky. Ale co se stalo? Komory zmizely! Nevidíme, jestli zmizel i jistý inženýr, protože kamera nás již posune dál.
Do místnosti vstoupí Kes, pravděpodobně se nalézá ve své kajutě. Má pěkně uklizeno, hraje romantická hudba, zkrátka vše pro navození dobré nálady. Zaujme ji, ale více PADD ležící na stole. | |
Uchopí jej a přehraje soubor, který ji tam nechal Neelix. Krátká, ale výstižná zpráva: |
"Ahoj, zlatíčko. Dovolil jsem si ti připravit jedno z tvých oblíbených jídel." Kes pozoruje přichystaný stůl, nádherně prostřený. "Máš ho v replikátoru jako program Neelix jedna. Pokud bys chtěla společnost, dej mi vědět. Chybíš mi." Jen zapálit svíčky a jeden dobře mířený příkaz počítači - Neelix jedna...
...ale Kes ve zlosti odhodí PADD a vše shrne ze stolu. "Počítači, vypni hudbu!" |
Pokračuje... převrací křeslo. Stojí před svým osobním počítačem (pozn. ve vzdálenosti asi 2 až 3 metrů)
"Otevři kódovaný subprostorový kanál. Zaměř signál na následující souřadnice." | |
Napíše souřadnice... "Spojení návázáno." ozve se počítač. | |
"Jmenuji se Kes. Jsem na palubě hvězdné lodi Voyager. Odpovězte." Zamyšleně pronese a netrpělivě sleduje obrazovku. "Vím, že tuhle zprávu slyšíte a také vím, že váš pokus o zajmutí Voyageru selže." Prohlásí s jistotou v hlase. Žádná odezva. "Pokud chcete posádku Voyageru, radím vám, abyste hned odpověděli." Nyní je již zřejmé, že kontaktovala Vidiiany. | |
"Vysvětlete," ukáže se na
obrazovce, kdo jiný než Vidiian. "Kapitán Janeway ví o vašem možném útoku. Našla již také způsob, jak uniknout vašim lodím, ale já vám můžu pomoct." "Poslouchám." |
"Můžu vám poslat taktická data o lodi. Štíty,
zbraně... všechno co potřebujete pro obsazení této lodi," dodává Kes.
"To je trik," odpovídá nedůvěřivě Vidiian.
"Chcete dostat posádku nebo ne?"
"Co za to?"
"Bezpečnou přepravu pro mě a ještě jednoho k Ocampům."
"Proč byste chtěla odsoudit svou posádku k smrti?"
"Není to moje posádka." dodává Kes. "Opustili
mně před hodně dlouhou dobou."
Kes se přesune do airoponické zahrady, otevře box, kde uložila své druhé já. Začne ji snímat trikordérem, když zjistí že je zdravá a nic se jí nestalo, (pozn. že pouze spí) usměje se a pohladí ji po čele. | |
Poté ji opět zasune do boxu, dá lékařské vybavení zpět do kufříku a namíří si to k zdejšímu počítači. | |
"Počítači, ukaž taktickou databázi
Voyageru." "Vyžadováno velitelské oprávnění." Ozve se počítač. Kes položí prsty pravé ruky na display a počítačový panel začne divně blikat. Zdá se, že již má obrovské zkušenosti a svou sílu perfektně ovládá. "Přístup povolen." Objeví se diagnostika počítače. Zobrazují se data... |
Tuvok se již svěřuje kapitánu o svých předtuchách:
"Naomi Wildmanová?" zeptá se
překvapivě Janeway. "Vypadala jako poloviční Ktarian." "Manžel praporčíka Wildmanové je Ktarian. Setkala jsem se s ním na Deep Space Nine," zaujatě odpovídá Janeway. |
"Je toho víc," pokračuje Tuvok "Šel jsem za ní do nákladového prostoru dva, viděl jsem tam
ženu a dvě děti. Všechny s kybernetickými implantáty."
"Borgové?"
"Nedokážu to vysvětlit, kapitáne. Už jsem měl halucinace před tím, ale jen ve
stavu hluboké meditace. Tyhle byly určité a vyvolávaly dojem předpovědi."
"To skoro zní, jako byste popisoval předtuchu."
"Je to tak."
"Nevěděla jsem, že Vulkanci mají
předtuchy." "Nemají. To je to, co mne znepokojuje." |
"Počítači," začne Janeway. "Prováděj sken okolí poručíka Tuvoka o poloměru deseti metrů,
všechny druhy skenování... Pro případ, že byste měl další vize."
"Logický plán," přikývne Tuvok.
"Můstek volá kapitána Janeway," ozve se z
interkomu Chakotayův hlas.
"Mluvte."
"Přibližujeme se k vakuolám."
"Jdu tam." A oba se vypraví na můstek.
Tuvok zaujme své stanoviště, Janeway pokračuje až ke svému křeslu. Nyní ji už
Chakotay předává hlášení: "Poslední možnost obletět je
okolo."
"Je to jako bychom procházeli půlnočním hřbitovem," dodá Janeway. "Nějaké stopy po Vidiianech?"
"Ještě ne, ale vsadil bych se, že jsou tu."
"Tome?" ptá se Janeway. "Cesta s 216 změnami kursu nám bude trvat 3 hodiny, 12 minut, 11 sekund." "Dobře, startujeme" přikývne již instinktivně si sedající Janeway. |
|
"Startujeme, warp osm," dodá Paris
a hned žertovně podotkne: "Opřete se, a užijte si
jízdu." Ale jsou tu problémy. Kim hlásí: "Jedna z vakuol změnila pozici. Počítač upravuje náš kurs." "Přecházíme na impuls. Rotace o 2,3 stupně na pravobok," říká Paris. "Skáčeme na warp 6." |
"Jedna za námi, 213 před námi," optimisticky
dodává Chakotay.
"Budu na ošetřovně," odpoví mu Janeway.
Kapitán odchází a Paris pokračuje v hlášení: "Přecházíme
na impuls. Nový kurs: 0-31, čárka 2."
"Přibližuje se nějaká loď," dodává Tuvok. "Je
na kolizním kursu." Nyní je zřejmé, že má Tuvok opět předtuchy z
budoucnosti.
"Já tu žádnou nemám," odpoví
překvapeně Paris. |
"Poručíku?" ozve se také Chakotay.
"Žádám o uvolnění ze služby, pane. Není mi dobře,"
dodává a nejistě opouští můstek.
"Samozřejmě," odvětí překvapený Chakotay.
Doctor pracuje se Samanthou Wildmanovou na nervovém prostředku, který má
paralyzovat Vidiiany, pro případ, že by snad chtěli opravdu zaútočit.
"Molekulární struktura se zdá stabilní,"
říká poručík Wildmanová.
"Dobře."
Vtom vstoupí Janeway: "Hlášení." Doctor předává zprávu: "Vytvořili jsme nervový prostředek, který by měl zastavit vidiianské pohybové funkce. Bez způsobení nějakého stálého poškození." "Dobře. Nechci jim přidělávat další zdravotní problémy. Prostě jen chci, aby je oni nepřidělávali nám." "Vrátím se k práci," sděluje Wildmanová. |
"Doctore..." začne s předtuchami i Janeway. "Kdy jste naposledy vyšetřoval praporčíka Wildmanovou?"
"Před šesti týdny jsem provedl pravidelnou prohlídku."
"Nenašel jste něco neobvyklého?"
"Je zcela zdráva."
"Možná se vám to bude zdát zvláštní, ale potřebuji vědět, zda není
těhotná."
"Nemohu si dovolit poskytnout vám takovou
informaci. Lékařské tajemství." "Co takhle 'kapitánovy rozkazy'?" "Promiňte, ale... lékařský protokol v této záležitosti převyšuje vaší pravomoc." Dodává hrdě Doctor. "V sázce by mohla být bezpečnost této lodi." |
"Chtěla vám to říct sama," šeptá jí
Doctor do ouška...
"Kluk nebo holčička?" dotírá Janeway.
"Holčička."
"Poloviční Ktarian, což by mělo skoro zdvojnásobit délku těhotenství,"
dodá překvapeně Doctor a kapitán odchází aniž by reagovala na další jeho otázku:
"Jak to víte?" Doctor se s nechutí otočí a jen
sám pro sebe si zamumlá: "A to o mě říkají, že jsem
nezdvořilý."
Tuvok prochází chodbou, ale předtuchy mu nedají ani chvíli klidu. Slyší další
hlasy.
Nejprve Chakotaye: "Zachytili jsme nouzový signál."
Pak Janeway: "Známky života?"
Kima: "Ocampská."
Znova Janeway: "Kes?"
Pak uslyší starou Kes: "Nechte mne vstoupit na
palubu."
Dokonce i sám sebe: "Její loď je na kolizním
kursu." To už Tuvok nevydrží a běží chodbou... ale vše pokračuje.
Kim: "Proražení trupu na palubě devět."
Janeway: "Nouzová silová pole!"
Opět slyší sám sebe: "Přibližuje se ke
strojovně." Zastaví se a rozhlíží se kolem sebe, pokračuje směrem ke
strojovně. A zase.
Janeway: "Můstek volá strojovnu. Vetřelec na
palubě." Pak dva muže ostrahy: "Okamžitě stůjte!" Torres: "Kes?" Mezitím už je ve strojovně, dívá se na warp jádro. Nic nechápe. A zase. Seven: "Jaké jsou vaše záměry?" Paris: "Warpový výkon kolísá." Torres: "Torres volá můstek. Kes je v přímém kontaktu s warp jádrem. Nějak nám z něj odčerpává energii." Janeway: "Vypněte ho!" Tuvok se vpotácí do strojovny a všichn ina něj nechápavě hledí. "Problém?" zpozoruje Tuvoka i Torres. |
|
Tuvok má další vizi, otočí se opět k jádru. Teď to i vidí! Ano je to tu, je to zcela čisté a jasné! Kes stojí u jádra a čerpá energii, Torres dostává čistý zásah energie z jádra a na místě se mrtvá. Áááá, začne se chytat za hlavu, vše je tak rychlé, tak rychlé... |
"Hej." Ozve se Torres. Tuvok naráží na panely
a pomale upadá... ztrácí vědomí. Už přispěchala na pomoc i Seven.
"Torres volá ošetřovnu. Lékařská pohotovost!!!."
Tuvok leží na lůžku v ošetřovně, vypadá to jakoby uvnitř sebe
těžce bojoval. "20 miligramů lektrazinu," rozkáže Doctor. "Kortikální stimulátor." Kes mu jej tedy dá, ale... nastaví jej na maximální hodnoty! |
"Začneme na 20 milijoulech," hlásí Doctor.
"Připraveno," dodává Kes.
"Teď!" Ale Tuvok začne sténat, krev mu vře.
"Dostal se do synaptického šoku," hlásí Doctor,
snímaje vše trikordérem. "Nerozumím." Vypadá
to, že Kes to značně také polekalo.
Voyager prolétá vakuoly... po několika minutách...
"Můžu s ním mluvit?" táže se Janeway.
"Myslím, že pro tuhle chvíli je nejlepší nechat ho pod
sedativy," odpovídá Doctor.
"Kdy to začalo?"
"Dneska časně odpoledne."
"Čas... Potřebuji přesný čas."
"Poručík Torres volala ošetřovnu ve 14
hodin 22 minut." Janeway se přemístí k panelu na stěně..."Počítači," pokračuje. "Zobraz sken v okolí poručíka Tuvoka ve 14 hodin 22 minut. Oh..." "Kapitáne?" položí otázku nechápavě Doctor. "Tachyony." "Nechápu?" ohradí se opět Doctor. |
"Před tím než Tuvok zkolaboval, se objevila vlna
tachyonových částic. Mohly to způsobit, ale odkud se vzaly?" Přemýšlí
Janeway. "Obvykle jsou působeny časovými zkresleními,"
pokračuje...
"Cesta časem?"
"Dejte mi vědět, pokud by se jeho stav změnil." A pokračuje směrem
ke Kes. "Kes, vy máte přece telepatické schopnosti.
Nezažila jste během minulých pár dní něco zvláštního? Halucinace,
předtuchy?"
"Ne, nic," odvětí smutně Kes.
"Pokud by se tak stalo, dala byste mi vědět?"
"Samozřejmě, kapitáne." Janeway odejde a Kes pokračuje k Doctorovi se
slovy: "Docházejí nám nervové stabilizátory. Nějaké
zreplikuji," a opustí ošetřovnu.
"Pospěšte si," zakřičí už za zavírajícími
se dveřmi Doctor.
Ale Kes má jiné starosti, nepočítala s tím, že databáze Voyageru je tak
obsáhlá a její zkopírování si vyžádá spoustu času. Právě kontaktovala opět
Vidiiany:
"Kde jsou ta taktická data, která jste nám slíbila?"
"Teď je zpracovávám... Odešlu vám je, jakmile dorazíte."
"Potřebuji je teď!"
"Kapitán Janeway už něco tuší,"
dodává Kes. "Pokud je odešlu teď, objeví mě." "To je váš problém," odvětí hrubě Vidiian. "Jak to tak vypadá, i váš," odvětí mu stejným tónem v hlase Kes. Vidiian si jen těžce povzdechne... |
Mezitím již Janeway dorazila na můstek: "Pánové,
proskenujte palubu po palubě a hledejte tachyony," nabádá Chakotaye a Kima.
"Tachyony?" zeptá se Kim.
"Udělejte to," rozkazuje Janeway.
"Hledáme něco určitého?" ptá Chakotay.
"Nejsem si jistá." Ale její odpověď je
přerušena otřesem celé lodi. Automaticky se spustil červený poplach.
"Hlášení!" rozkazuje Chakotay.
"Jsme napadeni," rychle odpovídá Paris. "Vidiiánská loď se přibližuje k naší pozici."
"Bojové pozice!" nařizuje Janeway, ale její rozkaz naruší další
otřes.
Nyní vidíme unikající Voyager, byli napadeni, zrovna když počítač prováděl rotaci (to se jen synopsista snažil naznačit, že Voyager provádí uhýbný manévr) a zpomalil na impuls. Vidianská loď, odpaluje jedno torpédo za druhým. | |
"Přišli jsme o warp pohon a zbraně,"
hlásí Kim. Ale další problémy na sebe nenechají dlouho čekat. "Pronikají našimi štíty," dodává Chakotay. "Remodulujte je." "Pokouším se." Hlásí Kim... "Přizpůsobují se našim frekvencím! Stále máme impuls!" "Vyřadili nám navigaci," podává hlášení také Paris. "Nemůžu vypočítat kurs." |
Teď vidíme Kes. Je stále v aeroponické zahradě a předává Vidiianům změny frekvencí, které byly provedeny na můstku. Mezitím se nepřátelská loď rychle přibližuje a připravuje se na proniknutí trupem. Vysunula se úchytná ramena a přisála se na Voyager. Loď jen ztěžka odolává dalším otřesům.
"Prořezávají si průchod skrz trup," hlásí Chakotay. "Evakuujte palubu tři a odřízněte ji." |
"Můstek volá ošetřovnu," zapojuje se do boje
také Janeway. "Máte už připravený ten nervový
prostředek?"
"Ano, kapitáne," odpovídá Doctor.
"Připravte se ho vypustit na palubu tři."
"Rozumím," dodává Doctor. "50 mlilitrů by
mělo stačit," říká poručíku Wildmanové... Ozve se výstražný
signál.
"Doctore!" zvolá vylekaně Wildmanová.
"Doctor volá můstek. Ovládání systémů životní podpory
nereaguje!"
"Harry, co se děje?" zjišťuje Janeway.
"Odřízli nás od toho systému."
"Co tím myslíte, jak odřízli?"
"Příkazová relé vyhořela."
Janeway začne přemýšlet: "Věděli, kde nás najít.
Znali frekvence našich štítů a které systémy zaměřit..."
"Obsazují nás!" hlásí Kim.
"Zachytil jsem E.M. fluktuace,"
pronese Chakotay. "Mohlo by to být vysílání?" "Místo?" zeptá se Janeway. "Aeroponika." "Kdo je tam?" "Vidím tam dva biosignály," hlásí Chakotay. "Senzory musí mít poruchu, oba to jsou signály Kes." |
"Ostraha do aeroponiky," rozkazuje Janeway. "Odřízněte v té sekci příkazové funkce. Jdu tam." A vydá se do turbovýtahu. Ještě se zastaví u Chakotaye: "Něco mi říká, že nemáme na krku jen jednu bitvu."
Kes sleduje jak jí byly deaktivovány všechny příkazy, monitor zhasl. Neztrácí
ani minutku zjišťováním co se stalo, je jí to jasné. Mohla by vysílání opět
obnovit, ale už má co chtěla. Její kroky směřují k boxu, kde uložila své druhé
já. Aktivuje zámky a vydává příkazy počítači: "Počítači,
aktivuj přenos po lodi. Program Kes beta šest."
"Nelze splnit. Příkazové funkce byly zablokovány," odpovídá
počítač.
Následuje hluboký povzdech Kes... Otevírá lékařský kufřík a
připravuje hypospray s antisedativy, který vzápětí vstříkne svému druhému já.
Už se pomalu probírá... "Shh! Shh! Shh!" tiší jí Kes. "Beru tě domů." A pomáhá jí vstát. Původní Kes je tak dezorientovaná, že netuší co se tady děje. |
To už je ale Janeway na cestě. Vzala si s sebou dva členy ostrahy. Muže a ženu, oba ozbrojeni phaserovou puškou, kapitán sama má jen ruční phaser. Na chodbě se střetnou s dvěma Vidiiany, kteří okamžitě zahájí palbu. |
Janeway s ostrahou se schovají do protější chodby, kapitán zády nalepená za zeď
jen pokyne na ostrahu. Muž pochopí, že má zaútočit, ženě to chvíli trvá.
Vyběhne a začne pálit z phaseru, všechny je tam sejme. Vystřelí si i Janeway, ale
vzápětí rychle proběhne protější chodbou... Mezitím na můstku zjišťují, že
háky, kterými Vidiiani zachytili Voyager jim značně poškrábaly lak... Kim to už
nevydrží a začne konečně něco dělat.
"Zbraně opraveny," hlásí Kim.
"Můžete zaměřit ty háky?" ptá se Chakotay.
"Ne na tuhle vzdálenost. Mohl by se tím prorazit trup."
Varuje Kim.
"Lepší než být pitván," bojí se Paris pod
dalším otřesem.
"Obraťte polaritu trupu, Harry," rozkazuje
Chakotay, který se rozhodl také něco udělat, vstal z křesla a utíká ke Kimově
stanovišti. "Možná to uvolní jejich sevření."
Mezitím v aeroponice.
Kes drží svůj vysílený protějšek, opírající se o její rameno a
přesunuje se k východu. Dveře se otevřou a vstoupí Janeway s phaserem v ruce. "Jedna z vás sem nepatří..." říká s jistotou. "...a já hádám, že jste to vy." Pokračuje s phaserem v ruce v kruhu kolem Kes. |
"Tuvokovy předtuchy byly správné. Jste z
budoucnosti."
"Z budoucnosti, kterou hodlám změnit," odpovídá
Kes.
"Pomáháte Vidiiánům, Kes. Proč?"
Odpovědí je záblesk a Janeway je sražena tlakovou vlnou. Jen těžce se sbírá ze země a hle, upadl jí phaser. Ale ten Kes naprosto nezajímá, protože je už velká holka. |
Pokračuje k východu, dveře se otvírají. Na chodbě zuří palba z phaserů i
vidiianských zbraní... Janeway se stále válí na zemi. Kes se raději vrátí zpět,
ne že by jí to mohlo ublížit, spíš nechce ublížit druhé Kes. Tu zpozoruje
Janeway, už vstala a v ruce drží zase ten phaser.
"Řekněte mi, proč to děláte?" ptá se Janeway.
"Nenechám vás jí znovu ublížit," odvětí Kes.
"Neudělala jsem nic, čím bych jí mohla ublížit."
"Odvedla jste jí od Ocampů, jejího domova... Je na téhle
lodi vězněm."
"Nikdo tu není vězněm, Kes."
"Byla jsem dítě. Zkazila jste mě svými ideály," nandává to
konečně Kes Janeway.
"Jakými ideály?" provokuje nechápavou otázkou
Janeway.
"Průzkumy, objevy... Věřila jsem vám!"
Mezitím na můstku Harry s Chakotayem pracují, Harry hlásí: "Polarita
trupu uvolnila jejich sevření, ale ne moc."
"To je začátek," odvětí Chakotay. "Přesměrujte deflektor. Ať vysílá antigravitonové pulsy okolo
celého trupu. Aktivujte inerciální tlumiče... Udržujte řízený sklon."
Následuje pohled na zatím odolávající úchytné háky Vidiianů. Děj se ale
přesouvá opět do aeroponiky:
Janeway ustupuje Kes, ta začne vyprávět zase svůj příběh: "Za
tři roky opustím Voyager, abych mohla hledat vyšší věci, protože vy mě
povzbudíte, abych to udělala. Podpořila jste mě, abych vyvíjela svoje mentální
schopnosti, ale nebyla jsem připravená. To co jsem našla... nemohla jsem to ovládat,
vyděsilo mě to. Neměla jsem ani kam jít. Přemýšlela jsem o návratu domů k
Ocampům, ale příliš jsem se změnila. Věděla jsem, že by se mne báli, ale také
jsem si uvědomila, že by přijali jí," a kývne na postavu ve svém
náručí.
"Nemusíte zničit tuhle loď, Kes. Můžeme vám pomoci," snaží se jí přemluvit Janeway. | |
"Ne! Věřila jsem vám!" "Kes..." jen bezbranně vykřikne Janeway. |
"Ne!" naštvaně vykřikne Kes. Opět se zaměří na Janeway, do které opět narazí tlaková vlna a odhodí ji takřka o pět metrů. Následuje další otřes, upadne i Kes, která je již také trochu vysílená.
Mezitím na můstku:
"Uvolňujeme se!" hlásí Harry a
Vidianské háky praskají. "Pokoušejí se na nás zaměřit vlečný paprsek," zjišťuje Paris. Vše vyřeší Chakotay: "Zpětný chod. Plný výkon." "To by mohlo protrhnout trup," varuje Kim. "Tak ať ho to protrhne!" A jak řekl, tak se stalo. Vidíme výrazné porušení trupu na zádi, nejméně čtyři paluby, rozsah asi 10 metrů. Lodí se prožene tlaková vlna, porušené části začínají explodovat! |
|
"Fotonová torpéda. Plný rozptyl,"
nařizuje Chakotay. "Připravena," hlásí Kim. "Pal!" Vidíme odpálení tří torpéd, všechny přímý zásah. |
V aeroponicec se Kes a Janeway probírají z otřesu. | |
Kes vstane jako první a rozběhne se proti Janeway. | |
Ta uchopí phaser a vystřelí. | |
Přímý zásah, Kes zavrávorá, ale již opět postupuje kupředu. | |
Janeway schytá další energetickou vlnu, stále drží phaser. | |
Remoduluje na něm palnou sílu a namíří na Kes. "Je nastavený na zabití, Kes." |
Kes neváhá a soustředí se na Janeway, ta začíná pociťovat další energetické šoky. Ale ještě než ztratí rovnováhu, aktivuje phaser.
Kes schytá přímý zásah, padne za zem. | |
Janeway k ní přiběhne a klekne. | |
Kes leží na zemi bez náznaku jakéhokoliv pohybu. Kapitán ji otočí, její oči jsou zavřené. | |
Na její tváří se demoduluje původní obraz staré Kes-důchodkyně, je jasné, že je mrtvá. Ano, Kes-důchodkyně zemřela... | |
Kapitán nad ní klečí, z jejího výrazu cítíme spíš lítost nad
tím co právě stalo. Tu si všimne, že loď se již neotřásá. "Janeway volá můstek. Stav?" Ozve se Chakotay: "Vidiiáni ustupují. Je tam dole všechno v pořádku?" "Prozatím." Pomalu vstává, kolem ní leží dvě Kes, ale jedna je mrtvá. |
Tuvok je už v pořádku, je ve strojovně u warp jádra. Na místě kde byla Kes a oživuje si vzpomínky. |
"Byla tady... V mojí předtuše. Vypadala starší. Její
tvář byla značně unavená."
"Co dělala?" ptá se Janeway.
"Měla ruce na rámu ... jako by z něj čerpala energii,"
vysvětluje Tuvok svoji vizi.
"Tachyony se koncentrují zde," prohlašuje
Janeway. "Je možné, že potřebovala jádro pro cestu zpět v
čase."
"Pokud je to pravda, bude ho potřebovat zase."
"Ale nevíme, kdy to bude. Musíme být připraveni," smutně dodává
Janeway, přeruší ji však Doctor.
"Doctor volá kapitána."
"Mluvte."
"Kes nabyla vědomí." Oba se na sebe podívají a spěchají na
ošetřovnu.
"Co si pamatujete?" zeptá se Tuvok
"Byla jsem v aeroponice. Pak jsem se vzbudila, cítila se
ospalá... a pak viděla sama sebe."
"Sama sebe?" otravuje s trapnými otázkami Doctor, který opět nic
neviděl a nikdo mu nic neřekl.
"Počítači, deaktivuj P.Z.H.." zakročí Janeway. | |
"To co vám teď řeknu, zůstane jen mezi
námi třemi. Rozumíte?" říká tiše Janeway. "Ano, kapitáne," odpoví poslušně Kes. "Stalo se něco hrozného..." pokračuje... "Nebo-li přesněji, stane." Kes se značně vyděsí, když se na ni kapitán podívá... "Potřebujeme vaší pomoc, abychom zabránili, aby se to opakovalo." |
Delta kvadrant, o 6 let později - současnost.
"Bylo vyčerpávající procházet teraquady dat a oddělovat
fakta od řečí... ale nakonec jsem odhalila pravdu." říká zase Janeway.
"Kapitáne," řekne Tuvok nejistě, vlastně se
zdá, že neví co odpovědět. Janeway dorazí k replikátoru a provede již předem
promyšlenou sekvenci, vše prokládají zvuky ovládacího panelu. V jejích očích je
vidět záblesk, pomalu se otočí a v rukou drží malý dort. Je položen na
stříbrném podnose, tvořen modrou polevou a všemu dodává originalitu malá, ale
jasná svíčka umístěná uprostřed. "Vše nejlepší k
narozeninám."
Tuvok přebírá dort, "děkuji." Z jeho pohledu
jde snadno vyčíst, že si Janeway mohla ušetřit kredity na něco jiného...
"Takže to není zas tak dlouho, co jste oslavil stovku,
že?"
"Zajisté," podotkne Tuvok. "Informovala jste
o svém objevu i někoho jiného?"
"Nemusíte se obávat, mlčím jako hrob. Teď byste měl sfouknout svíčku."
nabádá Tuvoka Janeway.
"To není vulkánský zvyk," ohradí se Tuvok.
"Udělejte to pro mě..."
"Kapitán na můstek," prohlásí Chakotay z interkomu. Janeway se
přesouvá ke dveřím z kajuty, "Tak?" nasadí
vážnou tvář a...
Tuvok se nadechne a foukne, "bylo tu možné nebezpečí
požáru...," podotkne. Janeway se usměje, Tuvok dort položí netknutý na
stůl a oba se přesouvají na můstek...
"Zachytili jsme nouzový signál... malý člun mířící k
nám," ohlásí Chakotay jakmile Janeway vstoupí na můstek.
"Známky života?"
"Jedna," hlásí Harry Kim. "Je
ocampská," dodává překvapivě.
"Skoro jsem zapomněla." řekne Janeway a podívá se na Tuvoka, který si zřejmě také začíná vzpomínat co se stalo před šesti lety... | |
"Volá nás," sdělí Tuvok. "Červený poplach. Zvednout štíty," vzpamatuje se Janeway. "Kapitáne?" zeptá se Chakotay, který do plánu nebyl zasvěcen. Ale Janeway nevěnuje jeho dotazu sebemenší pozornost. Vydává další rozkazy: "Všem členům posádky, tady můstek. Začněte nouzovou evakuaci paluby 11. Opakuji, všichni opustí palubu 11." |
"Slyšeli jste. Pohněte se!" začíná s
evakuací strojovny poručík Torres. "Hned!"
Janeway pokyne na Tuvoka: "Navázat spojení."
Odpovědí jí je jen krátké pokynutí hlavou.
"Kes?" prohlásí Janeway. Tentokrát už s jistým
tónem v hlase.
"Kapitáne Janeway..." řekne Kes. Je značně
vysílená, ale pokračuje... "Potřebuji vaši pomoc... Dáte
mi, prosím, povolení vstoupit na palubu?"
"Samozřejmě, co se stalo?"
"Prosím, vezměte mě na palubu," trvá na svém Kes a ukončí
spojení.
"Její člun zrychluje... je na kolizním kurzu,"
hlásí Tuvok.
"Pět sekund do střetu," upozorní Paris.
"Tuvoku?" zeptá se Janeway, odpovědí je opět
jen pokynutí hlavou.
Přidává se i Chakotay: "Zaměřte vlečný paprsek. Úhybné
manévry." Ale jeho slova naruší otřes celé lodi.
"Štíty drží. Její loď je nedotčená,"
hlásí Tuvok.
"Kapitáne," říká Kim. "Těsně
před dopadem byl aktivován transportér. Je se na palubě!."
Když Kes šla naposledy po palubě Voyageru, vyzařovala velké množství neurogenické energie, kterou nemohla ovládat a neúmyslně tak narušovala integritu celé lodi. Nyní se historie opakuje, ale nyní je to Kes, která úmyslně narušuje chod lodi a vyhazuje postupně části po kterých projde do vzduchu... z potrubí začíná unikat plasma, která se okamžitě mění v mohutné exploze, všude syčí pára a paluba se v okamžiku proměňuje v kousky popela.. |
"Mám tu proražení trupu... paluba 11" ozve se
exploze, "sekce 17," výbuch "18,"
výbuch, "19," výbuch. Hlásí Kim.
"Jak jste to věděla?" zeptá se Chakotay. Ale ani
teď se mu nedostane odpovědi. Kapitán vstává a zeptá se Tuvoka: "Připraven?" Na znamení pokynutí hlavou řekne
Chakotayovi: "Vypnout warp jádro. Máte můstek." A
oba se přesouvají do turbovýtahu...
Kes už je ve strojovně, pomalu prochází k jádru. Rozhlíží se, ale nikoho nevidí. Je tu sama. Dorazí až k cíli a opět se rozhlíží, nic. Ticho. | |
"Pamatuješ si na mě?" ozve se náhle zprava. Otočí se a zjevně se poleká, v jejích očích je vidět náznak něčeho co se dá jen těžko popsat ... uvidí sama sebe. | |
"To nevinné dítě, které si přišla zachránit? Viníš z toho kapitána Janeway, ale ta volba byla tvoje. Ty ses rozhodla opustit Ocampy a byla jsi to také ty, kdo se rozhodl opustit Voyager. | |
Pokud mě teď sleduješ, přišla ses pomstít lidem, kteří se o tebe starali. To nejsi ty a nejsem to ani já. Nedělej to. Najdi si jinou cestu domů. Kapitán Janeway ti pomůže, pokud jí dáš šanci." | |
Načež se Kes přiblíží, a důchodkyně ustupuje. Jako by se bála sama sebe. "Zkus si vzpomenout, kdo jsi byla. Zkus si vzpomenout ... na mě." | |
Kes zmizí a té druhé dojde, že se jednalo o holoprojekci. | |
Otevřou se dveře a vstoupí kapitán Janeway s Tuvokem. | |
"Nevzpomínáte si?" začne Janeway. "Nahrála jste tenhle záznam, protože jste nechtěla, aby se to stalo znovu. Vrátila jste se v čase do doby před šesti lety." Pokračuje, stále se pomale přibližuje ke Kes, ruku má přiloženou na phaseru, který vyndá z pouzdra a předá Tuvokovi. | |
"Kes, chtěla si vzít tuhle ženu sebou a chtěla jste vydat zbytek posádky Vidiianům, jen abyste toho dosáhla. Nevyšlo to. Donutila jste mě vás zabít, Kes... Pokud se tam zase vrátíte, stane se to celé znovu. Těsně před tím, než se ta strašná věc stala, jste mi řekla, že jste neměla kam jít. To není pravda. Zůstaňte tu s námi." | |
"Nemůžu, nepatřím sem," vysvětluje
Kes. "Potřebuji být se svými vlastními lidmi." "Řekla jste mi, že máte schopnost dostat se domů, ale že se bojíte, že by vás Ocampové nepřijali. Proč?" položí otázku znova Janeway. |
|
Kes začne přemýšlet o celé situaci, jen bezmocně si oddychne, v tu
chvíli ale... "Vzpomínám si." "Co? Co si vzpomínáte?" "Ta holoprojekce... vzpomínám si na její natočení. Požádala jste mě, abych pomohla sama sobě." Následuje smích, plný pochopení, ale zároveň smutku, smutku nad tím co se stalo. |
|
"Chtěla jste, abych si připomněla, kdo jsem
byla. Ta léta byla tak plná zmatků... a hněvu. Pohřbila jsem vzpomínky, skoro jsem
zapomněla." "Opravdu tolik záleží na tom, která Kes se dostane domů?" Dodá kapitán Janeway s lítostí v hlase. |
Všichni se přesunuli do transportní místnosti, Tuvok stojí u ovládacího panelu, Neelix, který se přišel rozloučit se svou bývalou dívkou a kapitán Janeway. | |
"Něco k jídlu na cestu. Ještě stále máš ráda kořen leoly?" Dodá smutně Neelix, dívajíce se Kes stále do očí. | |
"Děkuji," odpoví Kes. "Co?" Zeptá se, když se na ní Neelix zahledí. | |
"Jen se dívám." "Vidíš někoho známého?" "Jen tebe." Kes se pomalu přesouvá na přenosovou plošinu... |
|
"Sbohem, Kes," loučí se i kapitán Janeway s nejistým tónem v hlase. | |
"Kapitáne," řekne Kes naposledy svým přátelům. | |
Janeway se otočí na Tuvoka a ten zahájí přenosovou sekvenci. Ještě než Kes zmizí načisto v přenosovém paprsku, podívá se na Neelixe, na tváři se jí objeví malý úsměv a pak už jen zmizí v přenosovém efektu. Neelix smutně odchází se skloněnou hlavou... Ostatně, tolik věcí zůstalo nedořešených... | |
"Co řekneme ostatním?" zeptá se
Tuvok kapitána, která stále bezvládně stojí u transportní plošiny. "Náš přítel se ztratil a my jsme mu pomohli najít cestu zpět..." |
|
Oba pak opustí transportér a my už jen vidíme jak Kesin člun odlétá od Voyageru. |
Copyright © 2000 Vojtěch
"Ocampa" Štursa (Synopse)
Copyright © 2000 JBr (Překlad dialogů)
[Předcházející epizoda] [Voyager] [Hlavni stranka] [Následujici epizoda]