Deadlock
SD : 49548.7
N : 137
Oficiální fotografie z Star Trek Continuum
Synopse...

Praporčík Samantha Wildman, která je několik dní před porodem, právě obědvá, když se s ní Neelix dá do řeči:
"Dobré odpoledne, jakpak se nám dnes daří?" ptá se přívětivě.
"Skvěle, děkujeme za optání," odpoví nastávající maminka s úsměvem. Je vidět, že je v dobré náladě. Za to Neelix neví jak by pokračoval.
"Fain, fain. Mimochodem, vy by jste možná dokázala spravit ohřívací zařízení v kuchyni. Ráno se přehřálo a proměnilo celý hrnec i s pečeným masem v páru." Wildman s námahou vstane a říká: "Tak se na to podíváme."
"Výborně," raduje se Neelix. "Víte už dávno jsem o to prosil praporčíka Kima, ale pořád to ještě nepřišel spravit."
Wildman se dívá na zařízení a říká: "Nedivte se má teď spoustu problémů s integrační sítí, ale určitě na vás nezapomněl."
"Jestli mi někdo brzo nepomůže, tak budeme mít k večeři zbytky od oběda. A kdo si myslíte, že si to odskáče?," stále protestuje Neelix.
"Potřebujeme novou sadu tlumících relé." oznamuje Wildman. "Skočím pro ně do skladu a přijdu vám to spravit."
"Děkuji," rozplývá se Neelix, "Jó, a když už vás tady mám, mohla byste se ještě mrknout na replikátor? Když dovnitř vložím větší množství celulózy, nechce pracovat jak má."
"Jistě."
Oba přecházejí k replikátoru a při tom Neelix pořád drmolí: "Kapusta, psylium, fazolky, celer, cokoli, když je vytáhnu jsou nezralé."
"Myslela jsem, že umělou zeleninu nepoužíváte, že máte čerstvou, organickou z vlastní sklizně."
"Nó, v poslední době se nám toho zrovna moc neurodilo, jinak by mě ani nenapadlo, tu syntetickou zeleninu používat."
"Jak to tak vidím, chyba bude nejspíš v napájení, to by měla být hračka," uzavírá s ulehčením Samantha. Náhle se ale zkroutí bolestí a kdyby nebylo Neelixe jistě by spadla na zem.
"Co vám je?" ptá se vyděšeně.
"Ach, myslím, že mám kontrakce. A…ano, už to na mě přišlo."
"Ale to je radostná zpráva, váš čas se přiblížil. Teď … teď vás odvedu na ošetřovnu … musíte dýchat … dýchejte pravidelně … hezky zhluboka," radí starostlivě. Pak se obrátí na přihlížející členy posádky a dodá: "Budeme mít dítě!" A zamíří s Wildman na ošetřovnu.


O několik minut později, už leží na lůžku v ošetřovně a Doctor jí radí: "Tlačte!" Zdá se, že Wildman má velké bolesti.
Přidává se i Kes: "Dýchání je důležité Samantho. Víc a hezky pravidelně… To je ono."
Doctor pokračuje: "Dilatace krčku deset celých pět centimetrů. Prostagravin v normálu. Tlačte, praporčíku."
"Já už nemůžu," ohrazuje se mezi vzdechy Wildman, "jsem strašně unavená."
"Já vím, že jste unavená, ale nezapomeňte na dýchání. Vzpomeňte si na naše cvičení. Jak ucítíte kontrakci, pánev dolů," přikazuje Doctor.

O sedm hodin později přechází Janeway po můstku jako lev v kleci. Paris je z toho asi dost nervózní, protože pronese: "To je hrozné, už je tam sedm hodin. Jak dlouho to normálně trvá?"
"Tak dlouho jak je nutné, pane Parisi," odvětí Janeway.
Tuvok pokračuje: "Přesně tak, když jsme čekali třetí dítě, manželka rodila devadesát šest hodin."
"Rodila čtyři dny?" ptá se nedůvěřivě Kim.
Tuvok se, ale nenechá vyrušit: "Už vím, že těhotenství jde ruku v ruce s trpělivostí." A Chakotay dodává: "Netušil jsem, že budu tak nervózní, a to není moje dítě."
Janeway se posadí na své křeslo. "Tohle dítě tak nějak patří nám všem. Bude první, které se na Voyageru narodí. Jen nevím, jestli bych ho měla na palubě přivítat a nebo se mu omluvit."
"Kapitáne?," ptá se nechápavě Chakotay.
"Podle mě by měl dětský pokoj vypadat trochu jinak a Delta kvadrant také není žádné hřiště," vysvětluje.
Chakotay konečně chápe a pokračuje: "Víte, můj otec říkával: `Doma je tam, kde jsi TY’…"
Náhle Tuvok něco zaregistruje. "Kapitáne, naše senzory zachytily větší množství komunikačního přenosu. Jsou to Vidiiani."
"Pohotovost," štěkne Janeway, "je to loď?"
"V dosahu senzorů je jich nejméně dvacet. Také jsem objevil hvězdný systém typu G se dvěma obydlenými planetami. Podle znaků … Vidiianskými," hlásí Tuvok.
"Vypadá to, že míříme přímo k nim domů," soudí Chakotay.
"Dnes na darování orgánů nemám náladu. Co uděláme, pane Parisi?" obrátí se Janeway na pilota.
"Směrem na 47 se nachází větší proud plazmy. Jeho plochu odhaduji na polovinu tohoto sektoru. Interference plazmy nás skryje před jejich senzory."
"Dobrý nápad," souhlasí Janeway. "Tuvoku změňte kurz. Motory a deflektory na plný výkon."


Na ošetřovně zatím pokračuje porod. Wildman náhle ucítí silnou bolest. "Co to je?" ptá se s bolestí v obličeji.
"Co je vám?" nechápe Doctor.
"Bolí to … ach … hrozná bolest. Tak prudká … v břiše …o bože."
Doctor ji přejede svým trikordérem. "Dítě změnilo polohu. Extrakraniální část se uložila v děložní stěně," a přejde k vedlejší konzole. "Stává se to jen zřídka, ale u lidsko-katareanských dětí k tomu občas dochází."
"Můžeme změnit jeho polohu," ptá se Kes.
"Ne. Jeho páteř je křehká, nechci riskovat poškození nervů."
Doctor se na chvíli zamyslí, jsou slyšet pouze vzdechy Samanthy. Nakonec se rozhodne: "Musíme ho ihned dostat ven, jinak páteř poškodí dělohu a dojde ke krvácení. Kes, provedeme transport plodu."


Zatím se Voyager dostává z mraku.
"Opouštíme Vidiianský systém, kapitáne," hlásí Paris.
"Vyhněte se proudu plazmy a vraťte se na původní kurz," přikáže Janeway.

Ošetřovna.
"Dítě jsem zaměřil …," oznamuje Doctor, "… můžeme začít … přerušuji pupeční šňůru … zapínám energii." Dítě je přeneseno do připraveného inkubátoru. Na svém čele má několik kostěných výrostků. Okamžitě začne plakat, ale Wildman se šťastně usmívá.
"Gratuluji, praporčíku," řekne Doctor, "máte děvče." Doctor ji poté prohlédne svým trikordérem.
"A je zdravá?" ptá se Wildman.
"Při porodu sice došlo k lehké hemocitemii, ale buněčné stěny stabilizujeme pomocí terapie osmotickým tlakem," odvětí Doctor.


Náhle se celá loď otřese.
"Co to bylo?" ptá se Janeway.
"Při průletu proudem plazmy jsme narazili na mimoprostorovou turbulenci. Nevím jestli se nám …," hlásí Harry, ale nedopoví.
Náhle Voyager ztrácí energii a všichni se ocitnou ve tmě.
"No tak co je?" dožaduje se Paris. "Kapitáne, nepracují nám warpové motory.
"Přepněte na impulsní."
"Impulsní motory nereagují, ani pomocné manévrovací rakety."
Znovu se ozve zvuk, jako by něco ztrácelo energii.
"Klesá napětí," hlásí Kim, "zapínám záložní zdroj."
"Pohotovost. Můstek volá strojovnu, hlaste se."
Ve strojovně panuje zmatek. B’Elanna pobíhá mezi konzolami a má plné ruce práce.
"Zdroj antihmoty byl vyčerpán, kapitáne, ale nevím proč. Kontejnerová pole jsou na místech, ale jejich obsah zmizel, jenže k úniku nedošlo."
"B’Elanno zkuste oživit motory opakovanou infůzí protonů. To by mělo stačit," velí kapitán.
"Jsme schopni vygenerovat dostatek protonů a infuze opakovat každých třicet sekund," hlásí B’Elanna.
"Udělejte to."
"Hogane, protonové impulsy způsobí značný tlak na trup. Zvyšte strukturální integritu."
Náhle se ozve stále se stupňující syčící zvuk, který je ukončen nárazem, který otřese celou lodí. Ve strojovně vybuchne vedení.
"Co to bylo?" ptá se na můstku nechápavě (už zase?) Chakotay.
Odpoví mu Tuvok: "Vypadalo to jako protonový impuls."
"Tak brzy?" diví se Janeway, "Můstek volá Torres, hlaste se …", nikdo ale neodpovídá, "strojovno ozvěte se!"
"Kapitáne," ozve se Harry, "ve strojovně se protrhly tři energetické kanály. Je tam hodně zraněných."
Znovu se ozve stupňující se syčivý zvuk a po něm náraz.


Zatím na ošetřovně. "Inkubátor má málo energie. Zapojte přídavný respirátor," velí Doctor. Otevřou se dveře a vejde několik začouzených lidí. "Vedu vám zraněné."
O několik okamžiků později už Doctor určuje diagnózy. "Popáleniny druhého stupně plazmou," pronáší lakonicky nad prvním zraněným, "ošetřete ho dermalinovým gelem."
"Ano, pane," odpoví člen posádky, který je přivedl, protože Kes má plné ruce práce s dítětem.
Doctor přejde k dalšímu pacientce, která může stát. "Fraktura klíční kosti, pohmožděniny na hrudi. To počká." Přejde k dalšímu ležícímu na zemi. "Zlomený obratel … ihned na stůl." Poté přejde ke Kes a ptá se: "Tak co?"
"Nic moc, Doctore, buněčné stěny se nestabilizují."
"Zvyšte osmotický …" náhle se ozve zase ten stejný zvuk a po něm náraz, "nepomáhá to, Kes. Zvyšte osmotický tlak o 10%.
Ozve se pípnutí interkomu, a promluví hlas Harryho Kima. "Můstek volá ošetřovnu. V hale došlo k úniku chladící kapaliny. Posíláme vám zraněné."
"Rozumím."


Ve strojovně je zatím všechno vzhůru nohama. Všude je plno kouře a popadaných nosníků. Uprostřed kouře se pohybuje nějaká postava. Je to B’Elanna. "Torres volá můstek. Rozhodně se jedná … ," přejde ke konzole a odhodí nějakou spadlou desku, která byla na ovládání, " … rozhodně se jedná o protonové impulsy. Nevím odkud se vzaly … ještě jsem se k tomu vůbec nedostala.
Na můstku na slova B’Elanny reaguje Harry. "Má pravdu hlavní deflektor není zapojen. Nevyslali jsme žádný impuls."
"Přesto to vypadá, že vycházejí z naší lodi. Nechápu odkud se to bere," přemýšlí kapitán.
"Kapitáne," hlásí Tuvok, "ty impulsy snižují strukturální integritu trupu … už jich moc nevydržíme.
"Tak strukturu vyztužíme zvýšením hladiny energie."
"Na to máme příliš málo antihmoty a nemáme ani dost energie, aby … "namítá Harry, přeruší ho ale zase náraz.
"Protržený trup paluba 15 sekce 29 alfa. Nouzová silová pole přestala pracovat," oznamuje Tuvok.
"Kapitáne, pokusím se uvést do provozu přenosné generátory na utěsnění trupu by mohli stačit," navrhuje Kim.
"Dobře," skočí mu do řeči Janeway.


Na ošetřovnu nyní přibyl i Neelix, který má škrábnutí na tváři a pokouší se utěšit Wildman. "Nebojte se, máme tu nejlepšího Doctora v kvadrantu."
"Doctore, buněčné stěny se rozpadají," ozve se znovu Kes.
"Zkuste upravit osmotický tlak."
Kes ho tedy upraví chvíli se ještě snaží, ale pak to vzdá. "Bez odezvy."
Doctor si bezmocně povzdechne. "Vydržte hned jsem u vás," a rychle se snaží dokončit operaci zlomených obratlů. Když ale chce pomoct dítěti loď je zasažena dalším protonovým impulsem při kterém Doctor skoro úplně zmizí. Hyposprey, který měl právě v ruce s cinknutím dopadne na zem. "Och … ale ne," řekne zděšeně Doctor, když se znovu objeví.


Harry Kim s B’Elannou a ještě s jedním členem posádky se zatím přibližují k místu porušeného trupu. "Sekundární trubice vede až k místu porušení. Jestli se dostaneme blízko můžeme použít přenosné silové pole," říká Kim.
Člen posádky, ale namítá: "Narušení snížilo integritu trubice o 22%."
"Právě proto musíme pole zpevnit. Použije zdroj z této paluby," odvětí B’Elanna, a snaží se spolu s Kimem sundat panel, který vede do trubice k poškozenému místu. Když se jim to podaří všichni začnou lézt dovnitř.
Tuvok na můstku oznamuje: "Analyzoval jsem impulsy na všech frekvencích, ale stále nevím odkud se tu vzaly."
"V tuto chvíli nám může být jedno odkud jsou. Musíme je zastavit!" odvětí Janeway, "Chakotayi, je v náhradním zdroji dost energie na zmagnetizování trupu? Snížíme tím jejich účinek."
"Mohlo by nám to stačit," odpoví Chakotay.
"Tak to zkuste."


Na ošetřovně. "Stabilizoval jsem zaměřovací pole, ale může selhat …"
"Doctore," ozve se Wildman.
" … připravte resuscitaci …," pokračuje bez přerušení Doctor.
"Moje dítě to asi … asi nepřežije, je to tak?"
"Musíme doufat," utěšuje ji Doctor.


Harry Kim s B’Elannou procházejí spletí potrubí k poškozenému místu. "Tady to je," ukáže Kim na jeden průlez, "porušené místo je přímo pod námi."
Sleze dolů a chvíli se to pokouší opravit. "Harry, pospěš si …" pobízí ho B’Elanna. "Torres volá Hogana, jak to jde?"
"Brzy budeme hotovi, poručíku," hlásí Hogan, který nyní velí strojovně, "všechnu energii převádím z této sekce do vaší. Náhle je loď otřesena dalším impulsem, který těžce poškodí právě panel před Hoganem. Ten je výbojem odmrštěn na protější stěnu a je poraněn.
"Torres volá Hogana," ale nikdo se neozývá, "Hogane slyšíte mě."
Ozve se pouze jeho zasténání, když ho hlas Torres přivedl k sobě. S těžkostí odpoví: "Jsem zraněný."
B’Elanna se otočí na Harryho. "Harry, potřebuje pomoc."
"Ještě chvilku."
Na ošetřovně dává Kes dítěti elektrické šoky. "Znovu," řekne energicky Doctor. Ale pak se ozve jen dlouhý táhlý zvuk. Srdce dítěte už nebije.
"Nic," řekne zoufale Kes.
Wildman se na to úzkostlivě dívá a zdá se, že propukne v pláč.
"Je mi to moc líto," pronese soustrastně Doctor.
Wildman se rozbrečí.
"Hogan volá ošetřovnu, potřebujeme lékařskou pomoc. Paluba 15 sekce 29.
Kes se otočí od mrtvého dítěte. "Jdu tam."


B’Elanna pobízí Kima: Díra se zvětšuje musíme rychle pryč," a sama začne vystupovat po šprušlích, pak ale uvidí, že Kim za ní nejde, "Slyšíš mě, Harry, jdeme odtud!!"
"Už to bude, ještě mi tady zbylo trochu …" ale už nedopoví, protože se ozve skřípot, potom rána a díra v trupu se otevře přímo pod Harrym. Toho to samozřejmě vycucne. Stačí zachytit za stupně žebříku, ale unikající vzduch ho tlačí ven. B’Elanna se pořádně zapře a napřahuje po něm ruku. "HARRY !! … Chyť se mě!" Harry uvolní jednu ruku a natahuje se po B’Elanně, zachytí se její ruky, ale ne dost pevně, a ruka mu sjede. Pak už nedokáže udržet ani druhou ruku, stupeň mu vyklouzne z ruky a Harry "padá" do prostoru. "Aaaahh"
"Harrryyyyyy!!!!
Ale je slyše jen jeho křik a Harry mizí v temnotě.
B’Elanně se ale s velkým úsilím podaří se vyšplhat na palubu 15 před strojovnu kde leží zraněný Hogan, který se odplazil ze strojovny. "Praporčíku Hogane." Pak zahlédne Kes, která v kouři hledá právě Hogana. "Kes, tady je!" Kes ji zaslechne a okamžitě zamíří k Hoganovi, ale těsně před ním najednou zmizí.
B’Elanna chvíli nevěří svým očím, ale pak se dotkne svého komunikátoru. "Torres volá můstek. Praporčík Kim je mrtev a Kes zmizela."
"Zmizela?" ptá se nechápavě Janeway.
"Já to nechápu …, odpoví udýchaně B’Elanna, "prostě zmizela … v místě jejího zmizení s nachází nějaký prostorový zlom."
"A můžete určit kam vede?"
"Zůstaňte na příjmu." B’Elanna, s aktivovaným trikordérem, sebere nějaký kus urvané trubky, který ležel na podlaze a prohodí ho prostorem před sebou. Ten zmizí několik kroků před ní stejně jako Kes. " Právě jsem tam hodila kus trubky. Ve chvíli kdy zmizel jsem detekovala atmosféru s kyslíkem a dusíkem."
"Jakou atmosféru," ptá se Janeway.
"Ať je na druhé straně cokoliv je tam vzduch. Možná je Kes stále naživu." Znovu lodí otřese další protonový impuls, a vedle B’Elanny vybuchne vedení.
"Běžte odtud pryč," velí kapitán, "ten otvor se zvětšuje. Provedu evakuaci celé paluby.
"Rozumím, kapitáne."


Můstek.
"Selhává počítačová síť, zapínám nouzové procesy," oznamuje Vulkanec. Loď se znovu otřese. Janeway vypadne z křesla. "Chakotayi, zmagnetizujete trup?"
"Vydržte, selhal mi tu vyrovnávací modul. (No není to blbec.)
"Zkuste novou modulaci." Loď dostane další dávku. Janeway znovu málem upadne na zem. "Chakotayi!!!"
"Vyrovnávám … magnetizuji trup …" Vypadá to, že to zabralo. Nic se neděje, uplyne chvíle a další otřes nepřišel.
" … zabralo to."
"To je dobře," oddychne si Janeway, která má velký škrábanec na tváři. "Chci zprávu o poškození všech palub."
Paris si všimne zranění Janeway a ptá se: "jste v pořádku, kapitáne?"
"Jen škrábnutí," a dál prohlíží zprávy na své konzole.
"Neřekl bych, měla byste jít na …"
"Nic mi není, poručíku!" skočí mu ostře do řeči.
"Mám zprávy o poškození lodi," ozve se Tuvok. "Porušení trupu na palubě 15 se zvětšilo natolik, že byla narušena i paluba 14. Na infrastruktuře trupu je dalších 632 menších poškození. Veškeré primární systémy selhaly, takže letíme jen na záložní zdroj. Hladina antihmoty klesla na 18% a stále klesá. Cívky v obou gondolách byly zničeny a jsou nefunkční. Začíná selhávat klimatizace. Patnáct členů posádky bylo vážně poraněno plazmou dalších sedmadvacet má menší zranění. Na ošetřovně a na palubě 2 probíhá ošetření zraněných. Dále," a podívá se soustrastně na kapitána, "mi přišla smutná zpráva, že dítě Wildman před chvílí zemřelo.
Janeway je velmi zkroušená, chvíli přechází po můstku, ale pak se vzpamatuje, nabere dech a vydá rozkazy. "Pane Parisi, vezměte si vybavení a běžte pomoct Doctorovi."
"Rozkaz."
"Komandére, převezměte velení, musím jít za praporčící Wildman…"
Přeruší ji ale další otřes, způsobený protonovým impulsem.
"Je to tady…" informuje Chakotay, "…magnetické pole je narušeno. Depolarizace trupu!" Další náraz ho přeruší. Tentokrát je trup porušen nebezpečně blízko můstku.
"Protipožární ochrana nefunguje," ohlásí Tuvok.
Ozve se hlášení počítače: "Varování, na palubě 1 došlo k protržení trupu. Nouzová silová pole nejsou k dispozici."
Chakotay se chytí iniciativy. "Všichni ven … ven , ven, ven! … Kapitáne!"
"Pokouším se přesměrovat energii ze záložního zdroje." Náhle spadne nosník přímo nad Janeway. Ale ani to s ní nehne a jen zvýší hlas, aby překřičela hluk.
"Kapitáne!" naléhá Chakotay a ukazuje, že se čeká jen na ni.
"Zkusím to ještě utěsnit," odmítá Janeway. Ale když vidí, že Chakotay bez ní neodejde vstane a vykročí k turbovýtahu. Naposledy se ještě otočí, aby se podívala na můstek a uvidí Kima, který jako duch prochází skrz plameny a na svém křesle vidí samu sebe také tak průhledně.
"Kapitáne, JDEME!! Janeway nezbude nic jiného než odejít bez vysvětlení co se to tu děje.


Najednou je kapitán na svém místě stejně jako všichni ostatní na můstku včetně KIMA. Janeway, bez natržené tváře, se ohlédne a vidí samu sebe jak míří k turbovýtahu a pak se ohlíží, ale pouze jako by to byl přízrak.
"Kapitáne?" ptá se Chakotay.
Pane Kime, zkontrolujte můstek. Viděla jsem se jak tady procházím a nastupuji do turbovýtahu. Byl to nejasný obraz a vypadala jsem hrozně."
Kim zmáčkne několik tlačítek. "Kapitáne, došlo k minoritnímu projevu prostorové fluktuace, ale jenom na jednu milisekundu."
"Kapitán volá strojovnu. B’Elanno za jak dlouho zprovozníte hlavní senzory?"
"Asi tak za tři hodiny. Jsme v půlce procedury."
"Pokuste se to nějak urychlit. Musíme je zapojit co nejdřív."
"Rozumím."
"Pane Kime, nastavte trikordér tak, aby sledoval prostorové anomálie. Prozkoumejte každý centimetr můstku. Projděte záznamy o práci senzorů během průletu plazmou. Snažte se najít něco neobvyklého. Budu na ošetřovně.
"Ano, kapitáne," odpoví místo Kima Chakotay.


"Dobrá zpráva, naše dítě je v naprostém pořádku. Žádné stopy po mezirasových anomáliích," oznamuje s radostí Doctor, zatímco pobíhá kolem dítěte s trikordérem.
"Naše dítě?" ptá se zmateně Wildman.
"To byl jen slovní obrat. Taky jsem se přičinil o její příchod na svět, ne? … No, už si ji můžete vzít."
Samantha přitiskne své dítě k sobě. "Ahoj, zlato," pronese něžně.
Stejně tak Doctor se neubrání,aby se na dítě usmál.
Se zasyčením se otevřou dveře a vejde Janeway. Nakloní se k miminku a usměje se. "Gratuluji vám Samantho, je nádherná. Máte pro ni jméno?"
"Ještě ne, čekala jsem, že to bude chlapec."
Kathryn se znovu nakloní nad děvčátko a hraje si s jejími prstíčky. (To by stálo za to zapsat to do kapitánova růžového deníčku) "Dejte mi vědět, až se rozhodnete. Šiju pro ni teplou přikrývku a ještě mi chybí iniciály …" naposledy pohladí dítě, " …odpočívejte." Obrátí na Doctora. "Jak se má druhý pacient?"
"Stále je v bezvědomí."
"Provedla jsem mikrobuněčný test … jsme téměř identické," ohlásí Kes.
"Téměř?" ptá se Janeway.
"V její DNA je jen nepatrný posun," dodává Doctor. "Ještě nemáte tušení, kapitáne, odkud by mohla být?"
"Zatím ne, ale snažím se to zjistit. Můžete ji probudit, Doctore?"
"Myslím, že ano."
"Dobře. Mám takový pocit, že bude zajímavé si s ní popovídat," a přejde k lůžku, na kterém leží druhá Kes k nerozeznání podobná té pravé.


O chvíli později jim Kes(2) vypravuje svůj příběh. " … pak jsem utíkala s lékárničkou po chodbě … na palubě 15 …" mluví pomalu jako by si jen těžko vzpomínala, "… a pak se mi najednou … udělalo zle … a úplně jsem přestala vidět … pak už si nepamatuji vůbec nic … až do této chvíle."
"Našli jsme vás v bezvědomí na palubě 15, i s lékárničkou," doplní její vyprávění Kes(1), která je trochu zmatená tím, že mluví sama se sebou.
Kapitán vezme do ruky nějaký kovový předmět. "A ještě vedla vás leželo tohle. Část poškozeného potrubí. Naše analýza prokázala, že je z Voyageru … paluba 15 sekce 29 alfa, pažení 052. Jenomže na palubě 15, ani nikde, jinde nechybí."
"Ale paluba 15 byla téměř zničena," oponuje Kes(2).
"Důkazy ukazují nato," pokračuje kapitán, "že jste k nám přišla z jiné lodi, z jiného Voyageru. Na palubě 15 jsme objevili "prostorový zlom". Může nás nějakým způsobem spojovat s tím druhým Voyagerem."
"No dobře," ptá Doctor, "ale kde je ta druhá loď? V paralelním vesmíru, v jiné dimenzi nebo v jiném čase?"
"To bohužel nevím. Prakticky všechno, co nám teď Kes(2) řekla o jejich Voyageru se stalo i u nás. Stejné problémy i detaily u každého z nás. Obě lodě vlétli do plazmového mraku, aby se ukryly před Vidiiany. I jejich motory se po opuštění mraku zastavili, protože se vyčerpala zásoba antihmoty a poté jsme se i my rozhodli, že podpoříme chod motorů protonovými impulsy. My jsme začali vysílat protonové impulsy, ale oni ne."
"Naše loď byla poškozena protonovými impulsy, ale nezjistili jsme odkud pocházejí," navazuje Kes(2).
"To je víc než jen náhoda. Janeway volá strojovnu, B’Elanno, přestaňte vysílat protonové impulsy."
"Ale jestli to uděláme," ozve se u intercomu, "klesne hladina …"
Potom vám to vysvětlím," vpadne jí do řeči Janeway.
"Rozumím," odpoví B’Elanna, ale není s tím moc spokojená.
Janeway pokračuje v úvaze. "Nevím jak je to možné, ale tam venku je další Voyager. A já ho chci najít."


Můstek.
"Analyzovali jsme činnost senzorů v průběhu letu," hlásí Chakotay. Kapitán, Chakotay, Harry a B’Elanna stojí před konzolou na můstku. " Nic zajímavého jsme neobjevili, ale pak jsme provedli kvantovou analýzu. Pamatujete se na tu turbulenci, když jsme opouštěli mrak?"
"Ano," kývne Janeway.
"Podívejte se co se stalo," a ukáže přitom na obrazovku, na které je zobrazena loď v určitém spektru. Náhle se její obrysy začnou rozmazávat ale za moment se zase vrátí do původní pozice.
Harry se snaží o vysvětlení. "Mysleli jsme, že jde o chybu senzorů, ale v té době byly dobře nakalibrovány."
"Provedla jsem multispektrální analýzu té mimoprostorové turbulence," pokračuje B’Elanna. "Nebyla to obyčejná turbulence, ale druh divergentního pole a ve chvíli, kdy jsme proletěli se všechny hodnoty zdvojnásobili. Hmota, energie, ale i biologické hodnoty. Všechno. Vypadá to, že se v tu chvíli každý kousek hmoty na lodi rozdělil na dva."
"A kde je ta druhá loď?" ptá se Janeway.
"I když to zní divně, kapitáne," odpoví Kim, "podle všeho je ta druhá loď právě tady a právě teď ve stejném časoprostoru jako jsme teď my."
Na kapitánově obličeji se mihne záblesk pochopení. "Na Kentově univerzitě prováděli takový experiment. Rozdělili částečku hmoty na dvě pomocí divergence mimoprostorových polí. Takové prostorové nůžky."
Chakotay pokračuje. "Jestli bylo něco podobného v tom mraku, mohlo dojít k rozdělení všech částic hmoty."
"Hmoty," vpadne mu do řeči kapitán, "ale ne antihmoty."
"Kapitáne?" ptá se znovu nechápavě Chakotay.
"Při tom experimentu zjistili, že normální hmotu rozdvojí, ale když chtěli rozdvojit antihmotu pokus byl neúspěšný."
"Takže antihmota našich dvou lodí se prostě nerozdvojila," navazuje Harry, "to znamená, že motory obou lodí berou energii jenom z jednoho zdroje antihmoty."
"Siamská dvojčata spojená hrudí, ale jen s jedním srdcem," uzavře Janeway.
"Co s tím uděláme?" ptá se Rambo (totiž Chakotay, který je tam jen pro ty své nechápavé otázky).
"Ještě nevím, ale musíme to zkoordinovat s činností té druhé lodě. Zkuste s nimi navázat spojení."
"Rozkaz," řekne B’Elanna a zamíří k turbovýtahu.
"Jediné spojovací místo je na palubě 15. Musíme vymyslet jak bychom Kes poslali bezpečně zpátky."
"Dáme jí přenosný fázový diskriminátor," exceluje Harry, který ho asi právě teď vymyslel, "ten ji v meziprostoru ochrání."
"Sežeňte to," velí kapitán.


Wildman leží na lůžku se svým dítětem v náručí a ptá se Doctora: "Kdy můžu začít kojit?"
"Třeba hned. Ale musím vás upozornit, že se jí do tří čtyř týdnů vyklubou pořádné řezáky. Vzhledem k tomu, že vaše kůže není tak pevná jako Katareanská, bude třeba zvolit jiný způsob krmení."
"A kdy si ji můžu vzít domů?"
"Za čtyřiadvacet hodin. Chci pozorovat jestli nedojde k dalšímu poškození buněčných stěn."
"Ale jestli chcete, můžete tu s ní zůstat přes noc," řekne jí právě přicházející Kes.
Druhá Kes zatím leží na zadním lůžku a poslouchá celý rozhovor. "To bych byla moc ráda." slyší ještě odpověď Wildman. Slyší ještě pláč děvčátka a matčin starostlivý hlas. Ale pak už nevnímá vůbec nic. Ve svých vzpomínkách znovu slyší pláč dítěte a hlas Doctora: "Gratuluji, praporčíku, máte děvče … stabilizoval jsem zaměřovací pole, ale může selhat." Pak slyší svůj vlastní hlas: "Doctore, buněčné stěny se rozpadají." "Zkuste upravit osmotický tlak." "Bez odezvy." "Znovu." "Nic." Poté slyší otázku Wildman : "Moje dítě to nepřežije, je to tak?" Pak už jen slyší nekončící pípnutí, které znamená, že dítě je mrtvé. "Je mi to líto." "Moje dítě to nepřežije, je to tak?" …
Náhle ji probere hlas Doctora, který k ní přišel. "Kes." Když neodpovídá zavolá ji znovu. "Kes, jste v pořádku?"
"Ano," odpoví unaveně Kes, "Ten, dětský pláč mi připomněl jednu hroznou vzpomínku."
"O co šlo?" ptá se Doctor se zájmem.
"Na našem Voyageru se při porodu vyskytli jisté komplikace. Pak jsme provedli transport plodu."
"Totéž bylo i u nás a porod byl úspěšný."
"Na naší lodi byly lékařské systémy poškozené. Terapie osmotickým tlakem nepomohla - dítě zemřelo."
"To je mi moc líto. Ale netrapte se vaše chyba to nebyla. Situace byla nezvladatelná."
Kes(2) se chystá vstát. "Musím se vrátit na naši loď potřebují mě tam."
"Jen klid," namítá Doctor, "Kapitán už na tom pracuje. Ale do té doby … si odpočiňte." Chvíli přemýšlí jak by ji ještě povzbudil. "Mimochodem, i váš Voyager je vybaven velice výkonným pohotovostním zdravotním systémem," dodává s úsměvem a odchází.


Ve strojovně B’Elanna pracuje na hlavní konzole. "Spojit se s nimi bude těžší než jsem si myslela, kapitáne. Molekulární konzistence druhého Voyageru je vzhledem k naší posunutá. Nejde to vizuálně, hlasově …nijak!" rozhodí beznadějně rukama.
"A upravila jste frekvenci na kalibrátoru?" ptá se kapitán.
"Pětkrát na čtyřiceti sedmi frekvencích," a na potvrzení svých slov to zkouší ještě jednou.
Janeway si povzdechne. "Nějak to musí jít," a obrátí se na B’Elannu, "kdyby provedli kalibraci ve stejnou chvíli jako my, mohla byste zaměřit fáze, a tak nás propojit?"
"Možná by to šlo, ale to bychom se s nimi museli nejdřív spojit. Co bylo dřív slepice nebo vejce," a rozhodí rukama jako by v jedné ruce měla vejce a v druhé slepici.
"Tak zkusíme něco jednoduššího," navrhuje Janeway, "Můžeme do mimoprostoru vyslat nějaký signál, který upoutá jejich pozornost?"
"Můžeme zkusit rotační frekvenční impuls, ale je to jen pronikavé pískání."
"To by mohlo stačit. Zkuste to."


Ve velmi poškozené strojovně kde je plno kouře zatím B’Elanna hlásí: "Hotovo, kapitáne, veškeré funkce byly z můstku přesunuty sem do strojovny."
"Vítám vás na novém můstku," pronese kapitán nahlas, aby to všichni slyšeli, "teď provedeme …" je ale přerušena nesnesitelným pískotem, " co je to B’Elanno?"
"Já nevím," ale snaží se to okamžitě zjistit, "jde o frekvenční vysílání na mimoprostorových délkách."
"A odkud pochází?"
"To bohužel nemohu zjistit, ale obsahuje kód Federace."
"Nastavte kalibrátor na stejnou vlnovou délku."


Zatím na prvním Voyageru, B’Elanna hlásí: "Máme je, už se nastavili na naši vlnovou délku."
"Jaký typ komunikace použijeme?" ptá se Janeway(1).
"Zatím ten nejjednodušší. Pošleme krátkou zprávu pomocí kódovacího zařízení, asi pět sekund dlouhou."
"To by mohlo stačit," souhlasí kapitán.


V poškozené strojovně zaregistrují pokus o komunikaci.
"Pošlete to přes alfanumerický třídič," velí Janeway(2).
Po chvíli se objeví nápis, aby přeladili na danou frekvenci.
"Vypadá to dávají signál, abychom se naladili na frekvenci dvanácti giga hertzů."
"Udělejte to." Za kapitánem se začne něco objevovat na obrazovce, ale není nic vidět.
"Zkusím to vylepšit," říká B’Elanna.
Na obrazovce se objeví obličej kapitána Janeway(1) "Kapitáne," Při těch slovech se Janeway(2) rychle otočí, "nejde o žádný přelud. To co vidíte je realita, ale budu vám ji muset objasnit."


O několik minut později probíhá ve strojovně Voyageru(2) porada. "Jsou dva Voyagery a dvě posádky?" ptá se Chakotay (i na tomto Voyageru nechápavě).
"Aspoň mi to tvrdila," odvětí Janeway(2).
"Jste si jistá," namítá Tuvok(2), "že nejde o nějakou lest, kapitáne? Nepřátelský trik?"
"Ať už je ta žena kdokoli, věděla velice přesně, co se nám tu stalo. O poškození protonovými impulsy, o dítěti, o zmizení Kes. Dokonce i to, že když mi bylo dvanáct, šla jsem domů pěšky v bouřce, protože jsem prohrála v tenise."
"Její vysvětlení," pokračuje B’Elanna(2), "rozdvojení naší lodi se zdá … pravděpodobné."
"Jestli je to pravda, co s tím uděláme?" předběhne tentokrát Chakotaye Paris.
"Moje …" Janeway přemýšlí, jak by označila svou dvojnici, "… kolegyně, navrhla pokus o spojení našich lodí. Vytvoříme mimoprostorové divergentní pole, které depolarizujeme …"
" … což znamená," dokončuje B’Elanna, "že by obě lodi, museli ve stejnou chvíli vyslat z deflektoru silný rezonanční impuls."
"Oni možná můžou," namítá Chakotay, "ale my máme energii sotva na přežití, a jak jinak bychom mohli vyslat tak silný impuls."
"Posádka se přemístí na tuto palubu a ostatní paluby odřízneme," odvětí Janeway, "pak přesměrujeme veškerou energii do deflektoru. B’Elanno, zkuste nás spojit s tou druhou lodí."
B’Elanna zmáčkne několik tlačítek a po pípnutí se objeví obličej Janeway(1) a za ní B’Elanna(1). "Tady Janeway, jak jste se rozhodli?" B’Elanna(2) vstane, aby lépe viděla na svoji dvojnici.
"Kapitáne," odvětí Janeway(2) myslím, že můžeme poslat do deflektoru dostatek energie pro spojení."
"Dobře, kdy začneme?"
"Na přípravu potřebujeme alespoň patnáct minut."
"Budeme čekat."
"Kapitáne …" ozve se ještě Janeway(2), "máme energii jen na jeden pokus."
"Ano, rozumím," ukončí rozhovor Janeway(1).
Janeway(2) se otočí ke své posádce. "Chakotayi, Tuvoku, začněte s evakuací."
"Ano, kapitáne."
"Řeknu Doctorovi, že musí vystačit jen se záložním zdrojem," dodává Paris(2).


B’Elanna(2) s napětím vydechne. "Můžeme začít," a spojí se s druhou lodí.
"Jsme připraveni, kapitáne," hlásí Janeway(1), "navrhuji, abyste vzhledem k možným problémům s oslabeným systémem dodávky energie, převzala velení vy."
"Ano, rozumím. Poručíku Torres," a ukáže na svoji B’Elannu, "a … poručíku Torres," teď ukáže na druhou B’Elannu, "nabijte deflektory."
Ozve pípnutí na důkaz splnění rozkazu. "Deflektory jsou nabíjeny," oznamuje B’Elanna(2), "hladina kapacitního odporu roste …"
"… šedesát procent," simultánně hlásí B‘Elanna(1), " osmdesát pět procent, devadesát osm procent. Začneme vytvářet divergentní pole."
"Začínáme," dodává B’Elanna(2), "nominální hladina napětí."
"Zesynchronizujte naše časy," pokračuje Janeway(2), "Pozor vyšleme depolarizační impuls. Na můj povel … teď!"
Voyager se začne chvět a náhle jsou vidět obě lodě, jak se k sobě přibližují. Nakonec se úplně překryjí. Ale pak se začnou zase od sebe vzdalovat a to mnohem víc než byli před tím.
"Impuls byl vyslán, kapitáne," snaží se překřičet hluk B’Elanna(2), "obě pole se začínají depolarizovat, ale nespojujeme se … naopak se od sebe ještě víc vzdalujeme!"
"Zkuste zvýšit napětí v deflektoru," radí kapitán.
"Nemůžu, zvýšila by se hladina plazmy, ještě chvíli a ztratíme propojení přes antihmotu, obě lodě budou zničeny!"
"STOP!!" křikne Janeway.
"Ruším rezonanční impuls."


Na prvním Voyageru je celkem klid. Kapitán stojí na můstku za B’Elannou(1) u vědecké stanice. "Co se stalo?" ptá se když se na obrazovce objeví alarmující zprávy.
"Nevím to jistě," snaží se údaje vysvětlit B’Elanna, "ale v toku plazmy byla turbulence. Divergentní pole byla příliš chaotická. … Právě jsme ztratili spojení."
Janeway si bezmocně povzdechne.
"Kapitáne, začíná unikat stále více antihmoty. Chce to protonové impulsy jinak jsme do půl hodiny úplně na dně," naléhá B’Elanna.
"Ve hře jsou životy členů obou posádek,nemohu sama rozhodovat, abych nepoškodila druhou loď," odmítá kategoricky Janeway. "Janeway volá Kima, je prostorový zlom stále stabilní?"
"Zatím je, kapitáne. Fázový diskrimátor připraven. Kes se tam vrátí bez potíží."
"Připravte ještě jeden … já tam půjdu s ní!"


Kapitán s Kes, Harrym a B’Elannou se chodbami přibližují k prostorovému zlomu.
"Tohle vás při průchodu mimoprostorem ochrání," vysvětluje Harry a připne Kapitánovi a Kes přístroj, který vyrobil.
Kapitán přikývne a obrátí se na Torres. "Zkoušejte s nimi i nadále navázat spojení."
"Jistě, ale zásoba antihmoty vystačí už jen na třicet minut. Ať uděláte cokoli musíte spěchat:"
"Rozumím. Jste připravená?" zeptá se ještě Kes.
"Ano."
Obě ženy pokročí k místu kde by měl být prostorový zlom a obě v něm se syčivým zvukem zmizí, aby se objevili na druhé straně. Všude kolem nich je plno páry a přímo vedle nich se utrhne jeden z nosníků.
"Je to tu ještě horší," ozve se Kes(2).
Janeway(1) zhodnotí situaci a pak řekne: "Můstek byl přesunut do strojovny, jdeme Kes," a obě si rychle pospíší ztemnělými a zakouřenými chodbami.


Zatím ve strojovně se B’Elanna(2) snaží nějak zvládnout kritický stav lodi po nezdařeném pokusu. "Nevím jak zastavit unikání antihmoty … jedině protonovými impulsy."
"V žádném případě," nenechá ji domluvit Janeway(2), "poškodili bychom nejen sebe, ale i druhou loď. Přemýšlejte! Tak něco vymyslete," snaží se je povzbudit.
"Souhlasím, kapitáne," ozve se její vlastní hlas, když ona při tom neřekla ani slovo, "musíme si spolu promluvit." Janeway se rychle otočí po zvuku hlasu ke dveřím strojovny. Tam stojí její dvojnice spolu s Kes.


Oba kapitáni vystoupí na horní patro kolem warpového jádra, aby se mohli v klidu domluvit. Obě se zastaví u pažení a navzájem se prohlíží. Ta druhá má stále natrženou tvář.
"Podle všeho nám zásoby antihmoty nevydrží už ani na půl hodiny," začne rozhovor Kathryn(1), "Pokus o propojení našich lodí nám taky nevyšel a kvantová koheze obou Voyagerů neustále klesá."
"Stejně jako v případě experimentu na Kentově univerzitě," doplní ji Kathryn(2). "Pokud duplikované atomy zaujímají v časoprostoru delší dobu stejnou pozici …"
"… dojde k jejich zničení," rychle dokončí Kathryn(1).
"Tak co navrhujete?"
"Zkusíme to jinak," navrhne Kathryn(1). "Místo pokusů o propojení lodí je zkusíme rozdělit. Mohli bychom si tak rozdělit i antihmotu."
"Bohužel, ne," nesouhlasí Kathryn(2), "už jsme se s tím zabývali. Víme, že při pokusu o rozdělení antihmoty, by došlo ke zničení obou lodí"
"Co kdybychom vás evakuovali na naši loď. Bude tam přelidněno, ale snést by se to dalo," navrhne Janeway(1), protože už viděla velké poškození druhé lodi.
"O tom jsme už také uvažovali, a moje B’Elanna tvrdí, že pokud přes prostorový zlom pošleme víc než pět lidí, dojde k narušení atomární konzistence obou lodí. Zničilo by nás to." Chvíli na sebe hledí a snaží se vymyslet nějaké další řešení, ale ani jednu nic nenapadá. Nakonec pokračuje Kathryn(2): "Kapitáne, vraťte se na svou loď a proveďte metalurgickou analýzu. Zjistěte přenosnou fázi modulace trupu vaší lodi. Udělám totéž. Třeba objevíme způsob jak vyrovnat posun naší fáze."
První Kathryn náhle pochopí co tím ta druhá vlastně chtěla říct: "Máte v úmyslu svou loď zničit."
"Jak vás tohle napadlo?"
"Udělala bych to kdyby váš Voyager byl v pořádku a můj byl poškozený a posádka zraněná. Obětovala bych svou loď, abyste mohli přežít."
"Jsem ráda, že to víte," odvětí Kathryn(2), "Vraťte se na svou loď!"
První se ale nechce tak lehce vzdát: " Neřekla jsem, že souhlasím, aby jste to udělala. Za Žádnou cenu vám nedovolím se obětovat. Ještě jsme nezkusili všechno."
"Ale zkusili," odpoví příkře Kathryn(2), "a my dvě to víme. Tohle, je moje loď a moje rozhodnutí," řekne kategoricky."
Kathryn(1) se ale nedá odradit a tvrdohlavě pokračuje: "Kapitáne, já vám nedovolím."
"Už jsem se rozhodla," skočí jí do řeči její dvojnice, "Nenuťte mě zavolat ochranku, aby vás odvedla z lodi," a usměje se nad tím paradoxem, že by to sama sobě mohla udělat, a už mírněji dodá: "Poněvadž dobře víte, že to udělám."
Chvíli na sebe obě hledí a Kathryn(1) přemýšlí jak by mohla ještě rozhodnutí té druhé změnit, nakonec se přece jen o něco pokusí: "Tak dobře, vrátím se. Dejte mi patnáct minut, abych ještě něco vymyslela, potom už záleží jen na vás."
Janeway(2) se dlouho rozmýšlí, ale nakonec sleví: "Patnáct minut," řekne s tím, že to je poslední laskavost, kterou pro ni udělá. "Hodně štěstí," dodá s trpným úsměvem.
"Nám oběma," optimisticky zakončí Kathryn(1).


Zatím na můstku Voyageru(1).
"Dobře," hlásí s uspokojením Kim, "povedlo se nám navázat spojení s druhým Voyagerem."
Při jeho slovech se otevřou dveře od turbovýtahu a vstoupí Janeway. "Spojte nás." Harryho ruce přejedou přes ovládací panel, a na obrazovce se objeví strhaný obličej druhého kapitána. "Kapitáne, mám takový nápad, vlastně to napadlo vás. Měli bychom se pokusit o vyrovnání posunu fáze mezi námi."
"Na to nemáme čas," ozve se hlas Janeway(2) zkreslený špatnou komunikací, "můj plán je ten jediný správný, je čas se s tím smířit."
Paris náhle něco zaznamená na své konzole. "Zaměřili jsme objekt. Blíží se k nám loď. Kurz 005318, právě se vynořili z mraku."
"Identifikujte je," velí Chakotay.
"Jsou to Vidiáni, pane."
"Pohotovost," štěkne kapitán. "Štíty?"
Chakotay se snaží vyvolat údaje o štítech. "Stále nefungují."
Ozve se Janeway(2), která zřejmě neslyšela konverzaci na můstku(1) "Kapitáne, zaměřili jsme Vidiianskou loď, míří k nám. Vidíte je?"
"Ano."
"Máte zbraně," ptá se naléhavě.
"Vydržte," otočí se na svého taktického důstojníka a ptá se: "Tuvoku?"
"Bohužel, energie byla převedena na kompenzaci úbytku antihmoty. Trvalo by dlouho než by začali fungovat."


Na cizí obrazovce se objeví pohled na Voyager, který vypadá bez energie.
"Co je to?" ptá se Vidiian, který ho právě spatřil.
"Vypadá to," hlásí druhý Vidiian, "že se jejich loď dostala do prostorové turbulence."
"Už nás zaměřili?" ptá se velitel.
"Ano, ale nemohou zapnout štíty," odpoví druhý Vidiian a snaží se získat více údajů, "podle toho co vidím, se mi zdá, že mají problémy s poškozením obranného systému."
"Připravte hypertermální střelu," rozkáže velitel, "… a teď, palte!"


"Kapitáne," hlásí Vulkanec, "vyslali nějaký druh termální střely. Všichni se připravte ne zásah. Týmy opravářů připravte se."
O několik zlomků sekundy se ozve ohlušující rána a střela pořádně otřese lodí.


Ve strojovně(2) se všichni chytli něčeho pevného a očekávají náraz, ale nic se neděje.
"Co se stalo," ptá se zmateně Janeway, "přece nemohli minout.
"Zasáhli asi druhý Voyager," spekuluje Chakotay.
"Spojte nás!" rozkáže kapitán, a otočí se na B’Elannu.
"Ztratili jsme spojení, kapitáne."
"Musíme to zkusit."


Vidiianská loď se přibližuje k bezmocnému Voyageru.
"Zničili jsme jejich obranný systém," hlásí Vidiian u zbraňových systémů.
"Přibližte se k nim, abychom je mohli zachytit," rozkáže velitel.


Vidiianská loď se přiblížila na vzdálenost několika metrů od trupu Voyageru. Ozve se náraz, jak nějaké rameno, které se vysunulo z Vidiianské lodi narazilo do trupu Voyageru.
"Prořezávají se naším trupem," ohlašuje Tuvok(1), "na palubě pět…" a okamžitě tam vyráží.


O několik okamžiků později už tři Vidiiani pochodují po páté palubě. Jeden z nich nese kufřík, určený ke zjevnému účelu. Náhle se asi deset metrů před nimi otevřou dveře turbovýtahu a z nich vyjde Tuvok ještě s jedním bezpečnostním důstojníkem. Vidiiani neváhají a než se Tuvok stačí otočit je sražen jejich zbraněmi.
Vidiian s kufříkem se nad Tuvokem skloní a zkoumá ho svým přístrojem: "Vulkanec, samec. Paprsek poškodil pravou ledvinu, ostatní orgány zdravé."
"Můžete začít," povolí velitel skupiny a pokračuje s druhým Vidiianem v cestě, zatímco třetí začne přenášet Tuvokovy orgány do svého kufříku.


Na další palubě se Paris s několika dalšími členy posádka snaží zastavit útočící Vidiiany. Ale nakonec musí opustit svůj úkryt a dát se na útěk. Při běhu se snaží pořád opětovat palbu. Paris, který běží jako poslední je ale zasažen do zad a padá na podlahu. Jeden z Vidiianů se k němu skloní a začne s přenosem jeho orgánů.


Na ošetřovně se Doctor něco snaží udělat na počítači. Nakonec se mu zřejmě podaří a snaží se uklidnit Wildman: "Kolem ošetřovny jsem vztyčil ochranné silové pole. Mělo by je to na chvíli zadržet."
"Já jim svoje dítě nedám," řekne odhodlaně a přitiskne si svou holčičku k hrudi.
"Nebojte se, praporčíku," utěšuje ji Doctor, "dejte mi ji, schovám ji v přístupovém otvoru. I kdyby se dostali dovnitř, tam se dívat nebudou."
Wildman chvíli přemýšlí, ale pak plačící dítě předá do rukou Doctora. "Nemějte strach, já nedovolím, aby se jí dotkli," dodává když vidí, že se jí jen nerada vzdává.
"Zase se vrátíš ke mně," pohladí dítě a usměje se na něj.
Doctor vejde s dítětem do své kanceláře a zavolá na poručíka, který jde právě kolem: "Poručíku, pomozte mi," a ukazuje na stolek, plný nástrojů, který stojí těsně u stěny, "pryč s tím," poručík odtáhne stolek a Doctor stále s dítětem v náručí pokračuje: "Musíme vyřezat část vedení, uděláme jí skrýš."
Nestačí , ale nic udělat. Jsou přerušeny zvukem paprsku, který se zařezává do dveří ošetřovny. Kes, která stojí přímo za dveřmi se snaží obnovit silové pole. "Vidiiani. Nějakým způsobem se jim podařilo zrušit silové pole." Chvíli se snaží pole obnovit. "Už se blíží, Doctore!"
Náhle se otevřou dveře a dovnitř vtrhne několik Vidiianů. Všechny na ošetřovně okamžitě srazí svými zbraněmi, kromě Doctora, ten se i s dítětem schoval za přepážku své kanceláře.


Na můstku se zatím snaží něco podniknout.
"Komandére?" otočí se na prvního důstojníka Janeway.
Chakotay se podívá na svůj display a ohlásí: "Obsadili pátou palubu. Nevím jak dlouho jim potrvá než se dostanou na můstek, ale dlouho to už trvat nebude."
"Pane Kime," ptá se Janeway, "kolik Vidiianů je na naší lodi?"
"Tři sta čtyřicet sedm a přicházejí další."
"Dvakrát víc než nás," spočítá rychle Chakotay.
Kim něco zaregistruje: "Mám tu mimoprostorový signál … je z druhého Voyageru."
"Na obrazovku!"
Na obrazovce se znovu objeví potemnělá strojovna druhého Voyageru a obličej Kathryn.
"Kapitáne, už nebudu moct hovořit dlouho, co se u vás děje?"
"Byli jsme přepadeni," oznámí jí Kathryn(1), "za chvíli převezmou Vidiiani kontrolu nad naší lodí. Jsou i u vás?"
"Ne. Myslím, že naši loď vůbec nevidí. Kapitáne, vytvoříme pevnější průchod přes prostorový zlom a za pět minut můžete být u nás."
Kathryn(1) chvíli zvažuje tuto možnost, ale pak odmítne: "Ne, to nepůjde. Mohli by si všimnout ´, že existuje druhý Voyager. Neriskujme životy obou posádek."
"Nebudeme přihlížet, jak vás všechny pobijí," pronese rozhodně Kathryn(2).
"To bych jim nikdy nedovolila," odvětí Janeway(1), "zničím naši loď sama!"
"Předpokládám, že váš názor už nezměním," řekne Kathryn(2) a s malým úsměvem dodává, "vím jak jste tvrdohlavá."
"Ano, ale mohu pro vás něco udělat. Pošlu vám prostorovým zlomem Kima s dítětem praporčík Wildman. Zdá se mi, že je to tak správné."
"Budeme na ně čekat," odvětí Janeway(2) už smířená se situací.
"Ještě mi něco slibte, Kathryn," a podívá se své dvojnici do očí. "Dostaňte je domů!"
"Určitě," odpoví závazně Kathryn(2). "Slibuji!." Její obraz vymění znak hvězdné flotily na znamení ukončení spojení.
Janeway se otočí na Kima. "Harry máte pět minut, běžte pro dítě."
"Ale, kapitáne …" odporuje Kim ve kterém se vše bouří proti tomu, aby tady svého kapitána nechal a sám se zachránil.
"Praporčíku! To je rozkaz!!"
Kim se otočí od své stanice a zamíří rychlými kroky k turbovýtahu. Raději se ani neohlédne, protože pak by asi už neodešel. Všichni za ním hledí dokud se dveře úplně nezavřou.
"Počítači, zahájit proces autodestrukce. Autorizace Janeway P110. Nastavit na pět minut. Nevysílat zvuková varování … začít teď!"
Po chvíli počítač chladný hlasem oznámí vykonání příkazu: "Varování, právě byl zahájen proces autodestrukce. Přehřátí motorů proběhne za čtyři minuty padesát pět sekund. Žádná další zvuková varování nebudou vysílána."


Na ošetřovně zatím Vidiiani sepisují svoji kořist. Jeden z nich je právě nakloněn nad mrtvým tělem Kes a hlásí: "Ocampa, samice. Orgány jsou zdravé. Má extrémně vysokou hladinu regenerace tkáně."
"Vyjměte jí pánevní kost," rozhodne velitel skupiny, protože orgány Ocampy jim se svou krátkou životností moc nepomohou, "proveďte analýzu odolnosti kostní dřeně."
Vidiianský Doctor pokračuje v ohledání. "Jinak samí lidé. Výsledky analýz ukazují, že se jejich pankreatická tkáň hodí na transplantaci."
"Můžete začít."
Zatím Doctor se snaží ve své skrýši utišit dítě, kterému se tam vůbec nelíbí.
Vidiian přejde k tělu Wildman. "Tady, lidská samice, porodila dítě."
"Opravdu?" ptá se velitel, protože žádné dítě nevidí.
"Ano. Hladina krve v děloze je abnormální."
"Ale kde je to dítě? Nastavte bioscaner na maximum. Najít!"
Dítě právě vzlyklo, ale Doctor ho stačil včas utišit a navíc se zdá, že Vidiiani mají špatný sluch. Stejně si ale Doctor uvědomuje, že je jen otázka času, než je bioscaner objeví.


Zatím Harry se snaží proplížit na ošetřovnu. Právě chce zahnout za jeden roh, když zaslechne tiché kroky. Okamžitě se schová do místnosti po své levé ruce. Bohužel tato místnost nemá dveře a proto se Harry co nejvíc přitiskne ke stěně. Za malou chvíli okolo prochází několik Vidiianů a jeden z nich jim uděluje rozkazy. "Vy dva půjdete do skladu."
"Dobře."
"Někdo tady musí být," pokračuje velitel, "rychle hledejte."
"Ano, pane."
Vidiiani přejdou a Harry se pomalu vyplíží ze svého úkrytu a když vidí, že jsou pryč zamíří znovu na ošetřovnu.


Na ošetřovně Vidiianský Doctor právě vyjímá orgány z Wildman. Její tělo se ještě vzepne v posmrtné křeči. V tu chvíli se otevřou dveře a dovnitř vpadne Harry s phaserem v ruce. Díky momentu překvapení se mu podaří oba dva Vidiiany zneškodnit. Pak přistoupí k inkubátoru ve kterém by mělo být dítě, když ale vidí, že je prázdné jeho beznaděj dosáhne vrcholu: "To, ne!"
"Pane, Kime, jste tady?" ozve se Doctor, který uslyšel jeho hlas. Když vidí, že je to opravdu Kim vstane a jde s dítětem k němu.
"Doctore, rád vás vidím."
"Už máme zase kontrolu nad lodí?" ptá se s nadějí v hlase Doctor.
"Ne," zklame ho Harry, "kapitán zahájila proces autodestrukce. Přikázala mi najít dítě a přejít na druhý Voyager."
"No tak, to byste si měl pospíšit," pochopí situaci Doctor a předává mu dítě.
Harry dítě opatrně převezme a zamíří ke dveřím. "Nashledanou."
"Kime," zarazí ho ještě Doctor, "vyřiďte mému kolegovi, že jsem vyléčil příznaky hemocitemie. On už bude vědět."
"Vyřídím," odpoví Kim, s kývnutím se s ním rozloučí a vyjde rychlými kroky ze dveří.


Na můstek vtrhne skupinka Vidiianů s namířenými zbraněmi.
Janeway klidně vstane ze svého křesla a přivítá je jako by byli přátelé. "Ahoj, jsem Kathryn Janeway. Vítejte na našem můstku."
Vidiiani stojí jako opaření dokud, si jeden z nich nevšimne blikajícího nápisu na obrazovce a zmenšujících se čísel. Již teď jsou tam skoro samé nuly. "Veliteli!!" snaží se je varovat, ale to už jsou na displayi samé nuly. Voyager připoutaný k Vidiianské lodí s velkým zábleskem vybuchne. To vyvolá exploze i na Vidiianské lodi a tak Voyager o několik zlomků sekundy později následuje. Když se okolí uklidní a trosky zamíří kamsi do prostoru, objeví se druhý, nepoškozený Voyager. Zničení prvního Voyageru je vrátilo zpět do normálního prostoru.
Těsně před explozí čekají B’Elanna, Tuvok a Kes na druhém Voyageru před prostorovým zlomem. Náhle se ze zlomu vynoří Kim i s dítětem v náručí. Prostorový zlom za ním okamžitě zkolabuje.
"Už bylo na čase. O chvíli později a neprošel byste," vítá ho B’Elanna.
"Tuvok volá Janeway. Praporčík Kim prošel zlomem i s dítětem.
"To je moc dobře," ozve se s ulehčení kapitánův hlas z komunikátoru.
"Kapitáne," oznamuje Chakotay," Vidiianská loď byla zničena … a sní i druhý Voyager."


O několik hodin později, už Voyager pokračuje v cestě.
"Palubní deník, hvězdné datum 49548.7. Žádné další Vidiianské lodě nás nepronásledovali. Vrátili jsme se na původní kurs, směrem domů."


Na ošetřovně Doctor právě ošetřil kapitánovo zranění a odchází k Wildman.
Tuvok, který čeká až Doctor skončí podává kapitánovi hlášení o opravách: "Trup lodi se opravuje. Poručík Torres odhaduje, že se do tří můžeme vrátit na můstek."
"Dobře. Nevím jak dlouho by ještě B’Elanna trpěla tím, že jí stojím za zády a dívám se jí přes rameno."
Tuvok jen souhlasně zamručí. Zdá se, že se chce na něco zeptat, ale neví jak by začal. Janeway si toho všimne a zeptá se: "Tuvoku, chcete mi říct ještě něco?"
"Ano, chci kapitáne. Na něco se vás chci zeptat. Když jste se s tou druhou Janeway bavili co dál …"
Janeway pochopí na co se jí chce zeptat a proto dopoví: "Chcete vědět jestli bych vydala rozkaz zničit naši loď? … Nesčetněkrát jsem o tom už přemýšlela. Pravda je taková, že ano, vydala bych ho. Ale musím přiznat, že jsem částečně chápala i její stanovisko."
"Řekněme, že obě vaše rozhodnutí byla na vahách. Nezávidím vám tu paradoxní logiku, která vyplynula ze situace."
"Já sobě taky ne," a usměje se tomu, "a jí už vůbec ne."
Tuvok kývne a zamíří ke dveřím ošetřovny.
Zatím na vedlejším lůžku leží Wildman se svým dítětem a mluví s Harrym: "Děkuji. Mockrát vám děkuji."
"Za málo," ohradí se Harry, "měla byste poděkovat Doctorovi," a ukáže na něho protože se právě k nim blíží, "zachránili jsme ji před Vidiiany jen díky němu."
Doctor, který zaslechl poslední slova si neodpustí, aby se pochválil: "Není se co divit. Jsem naprogramován, abych se vždy zachoval hrdinsky. Mimochodem," a obrátí se s nadějí na Kima, "ten druhý Doctor, neměl nějaké jméno?"
"Neměl jsem čas se ho na to zeptat," odpoví Harry s úsměvem.
Kapitán zatím skončila svůj rozhovor s Tuvokem a ptá se Doctora: "Už se můžu vrátit na svůj provizorní můstek, Doctore?"
"Jistě můžete," a otočí se k dítěti, aby se sním pomazlil (budliky budliky)
Janeway zamíří spolu s Kimem do strojovny. Na chodbách je spousta techniků kteří opravují poškození lodi.
"Jsem ráda, že jste zpátky."
"Já taky … myslím," odpoví nepřesvědčivě Kim.
"Co je vám?" ptá se starostlivě Kathryn.
"Já sám nevím. Víte tohle vlastně není moje loď a vy nejste můj kapitán, ale v podstatě ano," a rozhodí rukama, protože je opravdu velmi zmatený, "všechno je úplně stejné, jenže já vím, že je v tom rozdíl, nebo není? Je to tak zamotané."
Pane, Kime," odpoví mu s pochopením Kathryn, "jsme důstojníky Hvězdné flotily … i tohle patří k naší práci."
Kim se usměje a zdá se, že se trochu uklidnil. A oba zamíří kolem opravářů do turbovýtahu.
Copyright © 1998 Martin Andrýzek