Pathfinder
SD : neznámé
N : 230
Oficiální fotografie 1, 2, 3, 4, 5, z Star Trek Continuum
Verze bez obrázků....

Část první ...

Část druhá

V potemnělé laboratoři kdosi pracoval. Otevřely se dveře a vešel Harkins.
"Deláš přesčas?" (Spaluješ půlnoční olej?) zeptal se Barclayho, který zaujatě pracoval na konzole.
"Já ... dokončil jsem, uhm, tu diagnostiku, pane," řekl s ulehčením.

"Ano. Já vím. Už jsem si ji prohlédl. Dobrá práce," pochválil ho a sešel po schodech k němu.

"No, proč už si nedáš volno?"
"Já jen, ehm, mám ještě pár věcí, které jsem chtěl dodělat," snažil se nějak vymluvit Barclay.
"Dobře, uvidíme se tedy ráno," souhlasil Harkins a měl se k odchodu. Pak se přece jen ještě zastavil.

"A, Regi, proč ... proč už pro dnešek nevysadíš, když už jsi to dodělal?"
"Nevysadíš?"
"Zvu tě ke nám. Na kávu. Přijela Angiina sestra z Bostonu. A já, ehm, já myslím, že by ses jí líbil."

Reg nevěděl co říct. "Já .. já nemyslím, že ... mohu, uhmm ... dnešní večer už trávím s, uhm .. Neelixem."
Harkins se zamračil. "Oprav mě, jestli se mýlím, Regi, ale Neelix je tvoje kočka."

Reg si povzdechl ... takže si to pamatuje. Sklopil zrak a raději už nic neříkal.
"Dobře, kdyby sis to rozmyslel..." zakončil Pete.
"Díky. Pop .. popřemýšlím o tom," kývnul Reg.
Pete se otočil a odešel.

Reg pokračoval ve vyprávění. "Ale nemohl jsem odejít, dokud nebudu mít další důkazy, které by podporovaly moji teorii. Setkání s admirálem Parisem, mělo být už za 14 hodin, a já na nic nového nepřišel. Hloubání nad daty nepomáhalo. Rozhodl jsem se, že to co potřebuji je trocha ... inspirace.

Barclay přešel k ovládání holosimulátoru.

"Počítači, aktivuj holografické zobrazení jídelny Barclay-11-gama."

V jídelně Voyageru byla spousta lidí, kteří popíjeli, smáli se a jedli.

Otevřely se dveře a pomalým světáckým krokem vešel Barclay.

"Hey, Regi!" přivítal ho Paris.
"Varování, je tu žralok," pronesl Chakotay v hnědých makistických šatech.
Torres, která byla podobně oblečená se zasmála a zvolala: "Nechť hra začne."

Všichni se přesunuli ke stolu.
"Co si dáš, Regi?" zeptal se Barclayho Harry.
"Jako obyčejně."
Kim přistoupil k replikátoru a objednal: "Počítači, mléko, horké."

"Díky moc, Harry," poděkoval rozšafně Barclay.
"Jen si u tebe pokouším šplhnout, aby jsi mě dnes večer při hře šetřil," podával mu Harry s úsměvem mléko.

"Ah, víš přece co vždycky říkám ... jestli to horko nemůžeš vydržet..."
"...prostě vypadni od warpového jádra,"
doplnil Barclayho prupovídku Harry.
Chakotay mezitím míchal karty, a s úsměvem řekl: "Posaďte se, poručíku a dejte nám smrtelníkům možnost se vám vyrovnat ...
... to je rozkaz."
"Jestli tak naléháte, komandére, ale myslím, že je jen férové, když vás budu varovat, že nemám vůbec v úmyslu, nechat jen tak někoho z vás vyhrát."

Chakotay před něj položil promíchané karty.
Barclay sejmul. "Teď, kde je uhm, Tuvok?" zeptal se.
"Řekl, že je nelogické pokračovat v prohrách s jasně lepším soupeřem," vysvětlila B'Elanna.
"Oh, to je špatné," politoval ho Barclay zatímco znovu promíchával karty. "Rád se dívám jak se ten Vulkanec svíjí."
Všichni se jeho vtipu zasmáli.
"Takže, všichni znáte pravidla," řekl a začal rozdávat. "Dámy, jednoocí kluci, a sebevražedný král jsou žolíci."
"Ten člověk nezná soucit," podotkl Paris.
"Je to zabiják," souhlasil Harry.
"Takže, jedeme, lidi."

"Ani nevíte, jak mě bolí, když vás vidím prohrávat. Vždyť jste přece mí nejlepší přátelé."

"Doufal jsem, že mi poker pomůže uklidnit nervy natolik, že budu mít klidnou noc před ranní inspekcí, ale když jsem přišel domů, nemohl jsem přestat myslet na Voyager. Musel jsem se vrátit do holosimulátoru."


Část třetí ...