Pathfinder
SD : neznámé
N : 230
Oficiální fotografie 1, 2, 3, 4, 5, z Star Trek Continuum
Verze bez obrázků....

Část druhá...

Část třetí

	"To mi dělá opravdu dobře," říkal právě Barclay, když mu Doctor na ošetřovně masíroval záda.
	"Terapeutická masáž může být efektivní léčbou na nespavost, poručíku, ..."
	"... ale my se potřebujeme dostat k příčině vaší nespavosti, jestli bychom nenalezli nějaké trvalejší řešení," drmolil si Doctor své obvyklé hypotézy.
"To jen, že vždy když zavřu oči, má mysl se začne toulat," odmítal to Barclay.
"Můžete to blíže specifikovat?" "No, mám obavy o projekt. Prostudoval jsem ten problém, že všech možných úhlů, nebo je tu ještě něco co jsem opomněl? Dělám toho dost?"
"Hmm," zamyslel se Doctor, aniž by přestal v masáži.
"Akutní pracovní úzkost. Možná bych měl promluvit s kapitánem, aby omezila váš rozpis služeb."
"Něco mi říká, že mi nebude schopna pomoc."
"Jste neocenitelným členem této posádky, pane Barclay!" nedal se Doctor.
"Děkuji, Doctore. Je krásné být doceňován. Hmm. Ohh!"

	Chakotay právě procházel chodbami, když potkal Rege. "Jdete spát, Regi?" "Ano, pane," řekl se sebevědomým úsměvem Reg a pomalu kráčel dál.

"Z nějakého důvodu, jsem nikdy nespal ve svém apartmá tak pohodlně jako v holografické kajutě. Myslím, že se na Voyageru cítím víc jako doma."

Mezitím došel do své kajuty a s blaženým úsměvem si lehl na postel.

Druhý den Reg vesele vešel do jídelny.
"Dobré ráno," pozdravil.
"Ránko, Regi," odvětil Harry.
"Vypadáš odpočatě," přidal se Tom.

	"Ah .. spal jsem jako batole," pochlubil se.
	"Pak máš možná dost energie na to, aby jsi nám udělal jednu ze svých proslulých sýrových omelet," vyzval ho hladově se tvářící Harry.

"Jo, umírám hlady," přidal se Tom.
"Omlouvám se, hoši. V 0900 mám jednu velice důležitou poradu. Mám čas tak akorát na kávu."

"Eh? ... osvěž mi paměť."
"Slíbil jsi mi, že mě naučíš hrát Velocity (střelba z phaserů na pohyblivý terč)," řekl Harry.

	"Ne, to v žádném případě," nesouhlasil Tom. "Reg a já máme na programu hoverball (vznášenou)."
	"Nebojujte, ..."
	"...na všechny se dostane," snažil se je rozsoudit Barclay.
	V tom se do jídelny přihnala B'Elanna a hned spustila: "Regi ... je mi líto, že tě musím opět vyrušovat, ale stále mám problém s rekalibrací warpového jádra."
	"Žádný problém. Stavím se ve strojovně a promluvíme si o tom." "Díky, Skutečně to oceňuji," usmála se na něj a zase rychle odešla.
	"Velocity, hoverball, rekalibrace warpového jádra? Regi, opravdu nechápu jak to všechno stíháš," divil se Paris. "Prozradím ti jedno tajemství," ztišil hlas Reg."Umím se rozdvojit." Paris jen otevřel pusu a zase ji zavřel....

	Na hlavní velké obrazovce laboratoře se objevila mapa galaxie.
	Harkins stál s admirálem Parisem v horní části laboratoře a seznamoval ho s výsledky projektu Pathfinder.

Zatímco mluvil na obrazovce se objevila přibližná mapa Delta kvadrantu. "Delta kvadrant, sektor 4-1-7-5-1, mřížka 9. Tyto souřadnice udal Doctor z Voyageru jako pozici lodi, když byl jeho program přenesen do Alfa kvadrantu před dvěma roky. Když budeme předpokládat, že sledují stejný kurs k Zemi, jsme schopni extrapolovat jejich pravděpodobnou pozici. Když předpokládáme průměrnou warpovou rychlost 6.2 a přihlédneme k různým astronomickým překážkám ... můžeme s dostatečnou přesností určit, že Voyager je v jednom z těchto tří sektorů."

	"Můžeme je kontaktovat?" zeptal se admirál. "Jak víte, pracovali jsme spolu s Vulkanci na vývoji komunikačního komplexu MIDAS." Harkins se dotkl ovladače a na monitoru se objevil obrázek komplexu.

"I když jsme pořád v testovací fázi, myslíme si, že nebude dlouho trvat a budeme schopni vyslat signál hyper-subprostorovou rychlostí. Zpráva, které by normálně trvalo několik let, než by dorazila ke svému cíli, může být Voyagerem zachycena během několika dní."

	Barclay vše tiše sledoval.
	"Působivé," ocenil admirál. "Budou nám schopni odpovědět?"
"Ne, pane," řekl s lítostí Harkins ...
... a v té chvíli zvedl ruku Barclay, aby se přihlásil o slovo, ale Harkins dělal, že ho nevidí. Barclay se tedy zase zařadil.

Harkins nerušeně pokračoval: "Ale přinejmenším budou vědět, že je pořád hledáme. Pošleme jim všechny informace o hyper-subprostorové technologii a budeme doufat, že ji budou moci využít a zavolat zpět."

	Barclay už nestál klidně .... nervózně přešlapoval a jakmile Harkins domluvil, ozval se sám: "Promiňte, admirále Parisi."
	"Poručíku Barclay...." snažil se ho umlčet Harkins.
	"Omlouvám se, komandére," mluvil rychle Barclay, protože věděl, že druhou šanci mít nebude. "Chci jen říct, že existuje možnost jak navázat, ehm, oboustranou komunikaci s Voyagerem."
"Na to teď není vhodná doba," skoro ho okřikl Harkins.
"To je v pořádku, pane Harkinsi," vložil se do toho admirál. "Ať ten muž mluví. Jsem jedno ucho, synu."
	Barclay se dal do koktavého vysvětlování. "No, ehm .. víte, je tam, uh, uh, putující třídy B ... uhm pulsar ... uhm ...
	.... jak asi pravděpodobně víte, pane-pane uh,
	...neutrinové emise uh ... co chci říct je, že s pomocí komplexu, ..." Harkins si s admirálem vyměnili významný pohled.
	"... můžeme vytvořit umělou uh uh ... sing .. eeee .. sing-singularitu." Během řeči šíleně gestikuloval rukama a koukal na své kolegy, aby mu pomohli s výrazy.
"Červí díru?" překvapivě pochopil admirál, co chtěl Barclay asi říct.
"Ano! Ano, pane," zaradoval se Barclay a začal nadšeně tleskat.
	"Mohli bychom ho použít jako tunel k-k rozhovoru s Voyagerem."
	"Nemohu říct, že bych vám přímo rozumněl, ale získal jste si mou pozornost. Má to co říká, nějakou hodnotu?" obrátil se admirál na Harkinse.

"Pan Barclay má tendenci předbíhat sám sebe, pane. Naneštěstí, to co navrhuje, je mimo naše možnosti."

To si Barclay nemohl nechat líbit a rozkřikl se: "Ale vždyť jste se na to ani ...."
"Pane Barclay!!" zasyčel už naštvaně Harkins.
	Ale Reg to nevzdával: "Vím, že jsem se nevyjádřil, uhm, moc jasně, ale se vším respektem, pane, co ztratíme, pokud se o to pokusíme? Myslím, že zapomínáme, že je tam 150 lidí ... uvězněno v Delta kvadrantu!"
	Admirál Paris se zamračil. "Mám na té lodi syna, poručíku. Nezapomněl jsem na to ani na jediný okamžik."
	Barclay poznal, že přestřelil.
	"Omlouvám se, pane. Ne-nemys, uh ... nemyslel jsem to tak ..."
	"Vezmi si na zbytek dne volno, Regi," řekl mírně Harkins. "Ale ..." snažil se protestovat Barclay. "To nebyl návrh."
	Barclay chvíli hleděl admirálovi do očí ...
	ale pak sklopil zrak a schlíple odkráčel.

Část čtvrtá...