Pathfinder
SD : neznámé
N : 230
Oficiální fotografie 1, 2, 3, 4, 5, z Star Trek Continuum
Verze bez obrázků....

Část třetí...

Část čtvrtá

"Jak jsi se potom vypořádal se svými pocity?" ptala se Deanna, zatímco se už venku setmělo. "Co tím myslíš?" "No ... promluvil sis potom s komandérem Harkinsem ... omluvil ses?"

"Nó ... ne. Chtěl jsem, uh, nejprve vylepšit svůj plán, já ... vrátil jsem se do práce."
"A co jsi přesně udělal?"

"To zní rozumně," kývla Deanna, "předpokládám, že jsi ... se šel poradit s některým ze svých kolegů z projektu Pathfinder."
"No," zaváhal Barclay, ".. ne tak docela."
Deanna pochopila a povzdychla si. "Vrátil jsi se do holosimulátoru, že ano?"

"Jsou to jediní lidé s kterými jsem o tom mohl mluvit," zdůvodil to rychle Reg.

"To ale nejsou lidé."

"Nemohu se soustředit když nejsem odpočatý," argumentoval Reg.
"A nemůžeš relaxovat se svými přáteli?"

"'Přáteli'?" vyslovil Barclay pro něj toto neznámé slovo.

Deanna si opět povzdechla, bude to ještě horší než si myslela. "Komandér Harkins tě přece pozval do svého domu. A ty jsi místo toho odešel do holosimulátoru."

	"To není to co si myslíš, Deanno," ohradil se rychle Reg, když poznal kam tím poradkyně míří.
	"Tohle není návrat mé holo-závislosti."
	Deanna se na něj zahleděla a snažila se zjistit jestli mluví pravdu ... ale Barclay opravdu nelhal.

"Dobře," řekla smířlivě Deanna. "Vysvětli mi tedy, jak ti ty hologramy pomáhají při práci."

Barclay se ve vyprávění přenesl do konferenční místnosti na Voyageru. Celá posádka seděla na svých obvyklých místech, zatímco Reg obcházel kolem a kladl jim otázky.

	"Potřebuju specifikace, lidi!"
	"Projděme si to znovu, pane Barclay," řekla se zájmem Janeway (s vlasy ještě do drdolu), která také stála a přešla pomalu k němu, "krok za krokem. Možná přijdeme na něco nového."
	Barclay se dal do analýzy, zatímco ostatní jen tupě zírali na stůl. Netušili moc o čem to tu vykládá, byli přece jen pouhými hologramy. "Máme náš putující pulsar. Máme náš interdimenzionalní komunikační komplex. Jak vytvoříme naši červí díru?"
	"Tohle bychom mohli probírat celou noc," zmohla se jen B'Elanna.
	"Víme, že můžeme vyprodukovat gravimetrickou energii ale ... můžeme to udělat na tak vysoké úrovni, abychom vytvořili singularitu?" zeptal se Barclay zatímco prošel kolem přemýšlejícího Chakotaye, ale který asi právě myslel úplně na něco jiného.
"Mluvíme tu o masivní subprostorové reakci," zareagoval Kim.
"Možná ... že to je ten problém," uvažoval dál Barclay.
"Regi?" ozval se taky Chakotay, aby aspoň něco řekl.

"Možná bychom měli přemýšlet v menším měřítku."

	"Ztracíte mě," připojil se k Chakotayovu nechápavému výrazu i Paris.
	Barclay se ale nedal zastavit. "A jak široké pásmo ve skutečnosti potřebujeme?
	Průměrná červí díra je obrovská, ale kdybychom zkomprimovali datový tok ..." a zagestikuloval rukama jakoby to právě dělal. "...nepotřebovali bychom ten tunel tak velký," doplnila už B'Elanna.
	"Co vás napadlo?" zeptala se Janeway s přihlouplým úsměvem.
	"Mikro červí díra," vyjádřil se konečně Barclay.
	"Působivé," ocenil standardně Tuvok.
	"Tentokrát jste se překonal, Regi," nevycházela z údivu Janeway.
	"Budu ale stále potřebovat .. um .. pomoc s detaily."
	"Sestavte si team," svolila kapitán, "využijte vše co budete potřebovat."
	Reg si radostně oddechl.

Barclay, B'Elanna a Chakotay se přesunuli do strojovny.

Barclay si pohrával s nějakým míčkem.
"Energie přibližně 60 terawattů by měla stačit," říkal právě Barclay a hodil míček Chakotayovi, který stál na druhé straně warpového jádra.
"Myslíte, že to bude dost?" zeptal se Chakotay a hodil mu míček zpět.
"Mělo by," pokračoval Barclay a hodil míček opět Chakotayovi, který se musel hodně natáhnout, aby ho zachytil, "... ale stále si budeme muset nějak poradit s gravimetrickými interferencemi."
"A jak to uděláme?" zeptala se B'Elanna, zatímco Chakotay oběhl jádro a hodil míček z druhé strany. Barclay měl ale i tuto stranu vykrytou a zachytil ho.
"Přemýšlel jsem o tom ... co kdybychom na komunikační signál aplikovali úzkopásmový filtr."
B'Elanna i Chakotay byli ohromeni.
Chakotay hodil míček opět Barclaymu a při tom pronesl: "Barclay opět boduje."
Míček, ale zachytil komandér Harkins, který už je chvíli pozoroval.
"Co se to tu děje?"

"Komandére ..." zakoktal Barclay.
"Tvůj přítel, Regi?" zeptala se B'Elanna.

"Ano," odpověděl místo Barclayho Harkins, "nepředstavíš mě?"

"Počítači, odstraň postavy," přikázal rychle Reg.

"Já jsem, uh ... pracoval."

	"Tohle nazýváš prací? Vytvořil sis hologramy členů posádky Voyageru."
	"Oh, to .. to ... není tak jak si myslíš," snažil se to ne příliš věrohodně vysvětlil Reg. "Tohle je interaktivní, uhm, diagnostický program. Navrhl jsem ho tak, aby mi pomáhal ... řešit problémy."
	"Jak už jsi tu dlouho?"

"Od schůzky s admirálem," přiznal Reg.

"Schůzka skončila před deseti hodinami," podivil se Pete.
"Já ... vím, že jsem tě před admirálem uvedl do rozpaků a omlou ... omlouvám se .."
"Chtěl jsem jen vypilovat svůj nápad, abych ti mohl předložit konkrétní plán a na něco jsem přišel, Pete! Měl jsi pravdu, s tím, že nápad s červí dírou není v našich možnostech. Takže jsem ... jsem to zredukoval..."
	Pete ale moc neposlouchal, a drsně ho přerušil: "Všechny ty tvoje přesčasy ... když zkontroluji záznamy simulátoru, zjistím že jsi všechny ty hodiny strávil zde?"
	"No," nenacházel slov Reg, "ne-ne všechny."
	"Tak kolik?"
	"Možná,uh ... 20 nebo ... 30 hodin týdně."
	"Nemyslíš si, že to je trochu nepřiměřené?"
	"Ne, když nám to pomůže kontaktovat Voyager," ohradil se Reg.
	Harkins chvíli přecházel, než pokračoval.
	"Před tím než jsem tě přijal do svého teamu ... prostudoval jsem si tvé záznamy. Už jednou jsi trpěl závislostí na simulátoru. Z mého pohledu to vypadá jako by se tvoje nemoc vrátila."

"Já .. já vím, že to .. to tak může vypadat, ale ..." snažil se protestovat Reg.
"Myslím, že potřebuješ psychologa," navrhl mu přátelským, ale neoblomným tónem Pete.

To Barclay už nevydržel a rozkřikl se: "Vše co potřebuji je, abys věnoval pozornost mým myšlenkám!"
	Harkins jen smutně pokýval hlavou a klidně odvětil: "Měl jsem spíše věnovat pozornost tvému chování. Myslel jsem, že když ti dám více volnosti, budeme lepší přátelé. Neuvědomil jsem si jak moc jsi ...," a hledal chvíli to správné slovo, "... zaujat Voyagerem."

Barclay už se trochu zklidnil a pokračoval ve svých argumentech. "A co je na tom tak špatného? Dokážeš si představit, jaké to pro ně musí být

	"Dokážeš si představit ... jak osamělí musejí být?!"
	"Je mi líto, Regi," řekl nesmlouvavě Pete, "... ale dokud nevyhledáš nějakou pomoc, jsi mimo projekt."
	"To ... to nemůžeš udělat," zakoktal Barclay a jeho svět se zhroutil.

"Nedáváš mi na vybranou. Tento simulátor a laboratoř jsou pro tebe nyní oficiálně nepřístupné. A teď, jdi domů."
	"Já neodejdu," snažil se ještě z posledních sil zaprotestovat Reg,
	"... ne dokud nevyslechneš to, co ti musím říct."
"Regi! Nenuť mě zavolat ostrahu." Barclay na něj jen zdrceně hleděl. Byl konec.

Část pátá...