Jetrel
SD : 48832.1
N : 115
Oficiální fotografie z Star Trek Continuum

Neelix a Tuvok hrají kulečník v baru U Sandriny. Paris přitom vysvětluje Neelixovi, kterému ještě nebylo dopřáno ani jediným šťouchem, jak hrát na jistotu. Tato obranná taktika spočívá v tom, že když nemůžete dostat své koule do děr, aspoň je umístíte po stole tak, aby překáželi ve hře protihráči. Neelixovi se to zdá zbabělé, ale nechá se přemluvit a zahraje na jistotu. Tuvokovi, hodnotící svůj následující šťouch jen za obtížný, se ale tentokrát nepodaří dostat kouli do díry, i když si její trasu předem naplánoval. Má ale výstižné odůvodnění: "Stabilizátory lodě nejspíš nejedou na plný výkon."
Vyruší je kdo jiný, než zpráva z můstku. Janeway volá pana Neelixe. Ten se okamžitě dostaví. Kapitán mu sděluje, že blížící se loď si žádá právě jeho. Při jejím promítnutí ji Neelix okamžitě pozná. Identifikuje ji jako Hekonianskou loď, protože s nimi Talaxiané vedli téměř deset let válku. Okupovali jejich vlast. Po navázání spojení se Kathryn představí. Hekoňan si ale stále žádá pana Neelixe v naléhavé záležitosti, protože by na tom mohl záviset jeho život. Když se ale Neelix dozví jeho jméno, doktor Labor Jetrel, popadne ho záchvat vzteku takové míry, že okamžitě odchází z můstku.
Neelix ve své kajutě vysvětluje svoje spontánní chování. Označí Jetrela za masového vraha, který vymyslel zbraň hromadného ničení, metreonovou kaskádu. Také vedl vědecký tým, který zbraň dokončil. Zároveň vzpomíná na své mládí, kdy žil s rodinou na měsíci jménem Rainex, který měl nejmírnější klima v celém Talaxu. Vše se ale po metreonové kaskádě během okamžiku změnilo. Krásné dny se změnily v jednu nekonečnou noc. Vyžádala si tři sta tisíc obětí.
Neelix nezemřel, protože byl na Talaxu v obranných jednotkách, které se připravovali na invazi. Na tu ale nedošlo, protože se Talax den po kaskádě bez boje vzdal Hekonianským jednotkám. Jeho rodina neměla takové štěstí.
Jetrel se přetransportuje na Voyager. Uvítá ho Janeway a Tuvok, protože se s ním Neelix odmítá setkat. Doktora to nepřekvapí. Je si vědom, že ho Talaxiané nemají příliš v oblibě. Nezapomene pochválit transportní technologii. Když je doprovázen do své kajuty, sděluje Kathryn, která byla pověřena Neelixem, mluvit jeho jménem, že se musí Neelix podrobit komplexní lékařské prohlídce.
Důvodem je vysoká koncentrace metreonových izotopů, které byl vystaven, když byl členem jednotky, která po kaskádě evakuovala ty, co přežili. V posledních letech je to spojováno s degenerativní poruchou krve, metremií. Jetrel to k děsu Kathryn označí za velmi vážné. Napadá to organismus na molekulární úrovni. Nemusí se po několik let vůbec projevit, ale až propukne, způsobí rozštěpení struktury veškerých atomů v těle, buňky se začnou rozpadat. Jeho přístroje jsou ale schopny odhalit příznaky choroby už na subatomární úrovni. Důvodem jeho zájmu je lék proti metrémii, proto mu záleží na tom, aby Neelix spolupracoval.
Neelix vaří v kuchyni další ze svých pověstných jídel. Je ze vzpomínek na válku dost rozrušený. Nevyprávěl o ni ani Kes s odůvodněním, že je to zkušenost, o kterou by se nechtěl dělit. Je nesnadné vysvětlovat někomu, kdo to neviděl, jaké to bylo. 
Vyruší je kapitán, která jim sděluje, že má nepříjemnou novinu. Z Neelixova pohledu už mu nemůže dnešní den zkazit nic více, než Jetrelův přílet. Janeway si popojde přímo k němu a vysvětluje: "Podle Jetrela, jste byl vystaven velkému množství metreonového záření, a je riziko, že máte smrtelnou chorobu krve. Rád by Vás prohlédl, pane Neelixi."
I když na chvíli znejistí s mírným úsměvem odpoví: "Kapitáne, vyřiďte doktoru Jetrelovi, že jsem dojat jeho starostlivostí o můj zdravotní stav, ale že budu raději hozen do jámy s kranilienskými hady, než vyšetřování jím."
Kes ale neuznává jeho postoj. Neelix přesto nechce mít Jetrela blíž než na deset parseků.
"Já chápu vaše pocity, ale v sázce je Váš život." namítá Janeway.
"Ani jedné z vás nepřipadá aspoň trochu podivné to, že muž, který tak usilovně pracoval na vytvoření co nejničivější zbraně proti Talaxijským lidem, se najednou velmi zajímá o jejich uzdravení?" 
Kapitán přiznává, že nezná jeho pohnutky, ale že je možné, že se snaží napravit škody, které napáchal. Zdál se jí upřímný a nemá důvod mu nevěřit. Neelix nevidí smysl prohlídky, je-li ta nemoc smrtelná. Kes ale namítá, že mají k dispozici nejlepšího doktora. Kathryn se přidá s tím, že jestliže budou výsledky negativní, bude mít klid. Pro Neelixe je ale klid relativní pojem. Kapitán navrhuje proto pouze osobní setkání, na jehož základě se má teprve rozhodnout. Nelítostný poměr dvě na jednoho vede k tomu, že se nechá přemluvit. 

V zasedačce začíná Jetrel vědecky mluvit o vlastnostech metreonových izotopů. V tom ho ale Neelix přeruší: "Proč to děláte? Je to něco jako badatelská zvědavost, metreonové izotopy... Nebo cítíte vinu za svoje činy?"
"Vinu. Nelituji toho. Udělal jsem, co jsem měl."
"Vážně? Bylo opravdu nutné zabít přes čtvrt miliónu lidí a tisíce dalších ještě nakazit zhoubnou metreonovou otravou?"
"Změnilo by to Váš názor, kdybych Vám řekl, že jsme nečekali žádnou otravu z ozáření. Všechny, kdo se měli nakazit, měl zabít počáteční výbuch. Bohužel jsme se spletli."
Neelix div nevybuchl. "No to snad ne! Slyšela jste kapitáne! Bohužel se spletli!"
Jetrela ale chování pana Neelixe nepřekvapuje. Zároveň připomíná, že je pouze vědec, a že to byli lidé ve vládě a vojenští velitelé, kdo se ji rozhodli použít. "Ne já."
"To Vás opravdu velice šlechtí. Pomáhá Vám to, abyste spal klidněji?"
"Nespím teď o nic hůř, než jak jsem spával celých minulých patnáct let," říká Jetrel.
"Co to asi znamená?" poznamená Neelix.
"To znamená, že musím žít se svým svědomím. A Vy zase se svým. Kolik lidí jste zabil během války?"
V tom to už zarazí Janeway. Nesešli se přeci kvůli řečem o historii, ale aby vyřešili Neelixův stav.
"Tím se netrapte, kapitáne. Pan doktor Jetrel si bude muset najít jiného pokusného králíka na své experimenty, protože já raději zemřu, než abych pomáhal vašemu svědomí."
"Nečekám, že mě budete mít rád pane Neelixi. Ani nedoufám, že zmírním vaši bolest svými argumenty, ale věřím, že Vám můžu pomoci. A když ne Vám, tak mnoha jiným. Není to důležitější, než mě odsuzovat?", namítne Jetrel. Je vidět, že přesně odhadl, jak Neelixe nakonec přesvědčit. Ten tedy souhlasí a vyšetření se podrobí, i když by raději spolupracoval s Doctorem
Bohužel se potvrdí nepříznivá předpověď. "Je mi líto, pane Neelixi, obávám se, že máte metrémii." 
Neelix leží ve své kajutě a přemýšlí, co bude dál. Navštíví ho Kes se starostmi, jak se cítí. Ten ji hned vysvětluje, že to není poprvé, co se dívá smrti do tváře a vypráví o bitvě u Pauritienské soutěsky. Kes nechce být utěšována, ale přeje si, aby tomu čelili společně.
Neelix říká: "Víš, na tom celém je alespoň jedna dobrá věc. Když jsme se poznali, nevěděl jsem, že váš druh žije jen osm až devět let. Zamiloval jsem se do tebe, aniž bych si uvědomil, jak hrozné bude žít bez tebe, až zemřeš. Nyní, když umřu dřív, tak se tím nemusím trápit."
Kes odpovídá: "Než jsem tě potkala, zdálo se mi osm i devět let věčností. Nikdy mě nenapadlo, že by někdo mohl žít déle. Co jsme spolu, a nezáleží na tom, jak dlouho už to je, se mi to zdá málo." Oba se k sobě přitulí. "Ale hlavní věc teď je, využít všechen čas, který můžeme, strávit spolu. Ať už to bude den nebo sto let," dodá Kes.
Janeway se zamyšleně dívá do hvězd, když ji vyruší zvonek. Je to Jetrel, který se ani neposadí, a hned začne chválit Voyager. Vyzdvihne hlavně transportní systém, který si právě prostudoval. To kapitána zarazí. Mnohem logičtější by bylo se věnovat zdravotnímu stavu pana Neelixe. Jetrel ale své počínání hned obhajuje. "Promiňte, ale právě proto s Vámi chci mluvit. Věřím, že s několika málo drobnějšími úpravami by transportní systém dokázal přenést dost vzorků z metreonových mračen okolo Rainexu. Domnívám se totiž, že když dokážu izolovat volné izotopy způsobující metrémii, mohly by být využity k syntéze protilátky." Teoreticky by si pak imunitní systém s tou chorobou poradil. U kapitána to vyvolá okamžitou pozornost, a proto se hned ptá, zda jsou izotopy dost stálé pro transport. Jelikož dostává kladnou odpověď, uvažuje dále o vytvoření ochranného pole, čímž se zabrání kontaminaci Voyageru. Za Doctora nabídne jeho asistenci při syntéze protilátky. Komandéru Chakotayovi nařídí přesunout loď Jetrela do parkovacího prostoru a zadat kurz na Talaxianský systém.
Janeway plná optimismu říká. "Já teď pošlu na Talax žádost o dovolení odebrat si vzorek z těch mračen a Vám zatím může poručík Torres pomoci s úpravami na transportéru." Doktor ji podává ruku a děkuje ji. Kathryn odpovídá. "Já děkuji, doktore, je to velmi slibný nápad." Při odchodu se Jetrel sotva udrží na nohách chytajíc se za břicho. Přičte to rozrušení nad velmi reálnou možností najít lék a neshodám s panem Neelixem. Janeway navrhuje lékařskou prohlídku, ale Jetrel se vymlouvá na čas, který by zabrala a ubezpečuje jí, že se nic nestalo.

Kapitánův deník, Hvězdné datum 48832.1. Kes přemluvila Neelixe, aby dovolil doktoru Jetrelovi pokračovat v dalších prohlídkách v naději, že to pomůže při jeho léčbě, než bude syntetizována protilátka.

Na ošetřovně Doctor nabízí své služby, a protože je Neelix a Jetrel zatím nepotřebují, deaktivuje svůj program. To zaujme doktora Jetrela, na což hned reaguje Neelix otázkou. "Existuje ještě něco jiného než věda, co by Vás zaujalo?"
"Nejspíš ne. Sedněte si prosím."
"Víte, co si myslím? Kdybych já byl pověřen otestovat kaskádu, tak bych například zvolil vojenský cíl. Zkrátka, nezkoušel bych to na obydlené planetě. Nějak si neumím představit, že bych to namířil na nevinné civilisty."
"Vojenským stratégům ale pouhá ukázka nestačila. Chtěli totiž vidět sílu kaskády se vším všudy."
"Tak jste je měl zkusit zastavit. Mohl jste to říct nahlas. Lidé by byli s Vámi."
"Nebyl by v tom vůbec žádný rozdíl. Kdybych neobjevil kaskádu já, byl by to někdo jiný. To byla vědecká nevyhnutelnost. Jeden objev předurčuje zákonitě další. Tak velká věc jako je věda se nezastaví před maličkostí jako je člověk."
"Takže Vy jste to udělal pro vědu?"
"Pro svoji planetu. A taky pro vědu. Abych věděl, bude-li to fungovat či nikoliv. Je dobré zjistit o světě co nejvíc.
Není možné být vědcem a nevěřit, že všechno poznání vesmíru a všechna moc, kterou to poskytuje je tím největším oceněním pro každého člověka. A to poznání musí učinit vědci a zajistit jeho využití a taky za to nést následky."
"Cože? Následky? Jak Vy můžete mluvit o následcích."
"Neste jediný, kdo během války přišel o rodinu, pane Neelixi."
"Zabyli Vám rodinu?"
"Tak se to nedá říct, to ne. Když jsem se po kaskádě vrátil domů k ženě, k mé milé Koli, nemohla se na mě ani podívat. A když jsem se jí chtěl dotknout, odtáhla se, jako kdybych měl infekční nemoc. Stejně jako Vy si myslela, že jsem nějaký netvor. Krátce poté vzala naše tři děti a od té doby jsem ji neviděl."
"To je smutný příběh, Jetrele. Ale já Vám řeknu jiný. Jeden muž se vrací zpátky na Rainex, po kaskádě, tam, kde míval domov. Chce zjistit, kdo přežil. Výbuch ale způsobil stovky požárů a tak tam nezbylo nic. Jen doutnající ruiny a pach spálených těl. Až potom v dálce, uprostřed vší té prázdnoty v obrovitém temném mraku zvířeného prachu zahlédne v pohybu těla. Se sténáním se plouží za ním. Jsou obludná, kůže se jim odlupuje a s ní i maso. Jedno z nich dojde až za ním, vzpíná zmrzačené ruce, ale on nedokáže pomoct a chce jít pryč. Pak ta věc promluví a on pozná podle jejího hlasu, že to není žádná zrůda ale dítě, holčička."
"Pane Neelixi, já ..."
"Její jméno bylo Palaxie. Převezli jsme ji spolu s ostatními na Talax. Několik dalších týdnů jsem sedával u její postele a sledoval, jak umírá. Toto jsou následky, doktore."
"Neexistuje způsob, jak bych se mohl omluvit, pane Neelixi. Takže to ani nezkouším."
"Neuvažoval jste o tom, že vaše žena měla pravdu. Že jste doopravdy netvor."
"Ano. Ten den, kdy jsme testovali kaskádu a já spatřil tu oslepující zář jasnější než tisíc sluncí, tak v tom okamžiku jsem přesně věděl, co jsem."
"Doufám, že s tím budete muset ještě dlouho žít."
"Obávám se, že se vaše přání nesplní, Neelixi."
"Proč ne?"
"Mám pokročilou metrémii. Zemřu během pár dnů."
Neelixovi se zdá děsivý sen, ze kterého ho naštěstí probudí Janeway volající z můstku. Chvíli mu trvá, než se vzpamatuje a ohlásí se. Kapitán mu ohlásí, že se blíží k Rainexu. Když Voyager vstoupí na jeho oběžnou dráhu, Neelix přichází na můstek. Smutně se dívá na mrtvý měsíc.
 "Teď je těžké uvěřit, že za jasných nocí jste dřív mohli zahlédnouti i z Talaxu blikající světla kolonie. Tu osudnou noc oblohu rozřízl tak ostrý záblesk, že se všichni vrhali tváří k zemi. Čas jakoby stál, nebo neexistoval. A když jsme se pak všichni podívali nahoru, tak byla obloha podivně prázdná. Trvalo několik sekund než nám došlo, že je to proto, že Rainex je pryč. Ten měsíc tam stále byl, jenže jsme ho neviděli přes metreonový mrak."
Torres ho přeruší hlášením ze strojovny, že jsou připraveni s předstupni transportu. Neelix se omluví za jitření vzpomínek a odchází z můstku.

Ve strojovně Torres řídí transport vzorku mračna do kontejneru. Jetrelovi se zdá malý. B`Elanna ho ale ubezpečuje, že jeho objem obsáhne požadovaných pár subatomových částic. Doktor ale upozorňuje, že ty izotopy představují jen nepatrnou část celkové hmoty mračna. Chce mít jistotu, že tam jsou. Torres ho opět přesvědčuje, aby jim dal důvěru, protože to nedělají poprvé. Kapitán schválí transport. Potom je také informována, že je vzorek na palubě a že je ochranné pole aktivováno. B`Elanna popřeje doktorovi hodně štěstí.
Kes hledá Neelixe, protože se ho nemohla dovolat přes komunikátor. Najde ho v jídelně sedět na zemi.
"Hledala jsem tě skoro všude. Proč sis nenechal svůj odznak?"
"Chtěl jsem být sám," odpoví Neelix.
"Nerada tě ruším. Jen jsem měla strach. Vím, jak ti musí být."
"Né, to nemůžeš vědět. Né úplně. Nevíš, kde jsem byl tu noc, kdy zničili Rainex," pokračuje Neelix.
"Na Talaxu, bojoval jsi v obranných jednotkách."
"Na Talaxu jsem byl, ale vůbec ne u obranných jednotek. Skrýval jsem se před nimi. Nejsem hrdina z bitvy u Pauritienské soutěsky. Nikdy jsem tam nebyl."
"Já to nechápu," říká Kes.
"Nepřihlásil jsem se do služby."
"Proč ne?"
"Ta válka byla nesprávná. Talax v ní bojoval z důvodů, které nestály za to. Nebo jsem si to aspoň tak nalhával. Ale pravý důvod byla pouze má zbabělost. Teď to víš."
"Kdyby tě tehdy bývali chytili, co by se ti stalo?" ptá se Kes.
"V době války byla za odepření vojenské služby jen smrt."
"Ty jsi riskoval život proto, v cos věřil, a cítíš se jako zbabělec? Nerozumím ti."
"Cítím se jako lhář. Lhal jsem o tom celou dobu tobě, Jetrelovi a všem."
"Proč jsi to neřekl?"
"Styděl jsem se," přiznává se Neelix.
"Jaké břemeno si sebou vláčel tolik let. Žádný div, že tě Jetrel štve."
"To já vím. Zabil je on. Mou mámu, i tátu, mé malé bratry."
"Je to vážně tak. Co Jetrel vstoupil na palubu, pohrdáš jím. Ten hněv i bolest, které jsi v sobě tak dlouho nosil teď spojuješ jen s ním. Ale je to vážně Jetrel, na koho máš vztek? Opravdu za to všechno může on?"
"Já nevím.."
"Není třeba pouze vhodným terčem, který odvedl tvou pozornost jinam?"
"Chceš říct pryč ode mě? Nejspíš je to tak. Přesto ho nenávidím a nemyslím, že na tom něco změním."
"Měl bys nejdřív přestat nenávidět sám sebe," říká Kes.
 
Na ošetřovně se Doctor Jetrela ptá, jestli už budou zahajovat syntézu. Ten ho místo odpovědi deaktivuje. Zjevně má jiné plány. 
Po zadaní příkazů do počítače se v kontejneru vzorek mračen najednou změní na něco hmotného.

Vyleká ho svým příchodem na ošetřovnu Neelix, který s ním chce mluvit. Jetrel ho žádá, aby jejich setkání odložili z důvodu jeho zdravotního stavu a naléhavosti výzkumu. Neelix si ale všimne kontejneru. Ptá se Jetrela, jakým bizarním pokusem se nyní zabývá. 
Přesto si udělá vlastní závěr a chce upozornit kapitána. Jetrel ho ale omráčí a Neelix leží bez hnutí na zemi. 
Protože Janeway nedostává žádnou odpověď od Jetrela ani z ošetřovny, zaktivuje pohotovostní zdravotnický holoprogram. Ten ji oznámí, co se stalo, a že se Jetrel už nenachází na ošetřovně. Tuvok ho lokalizuje v transportní místnosti jedna.
Janeway předává velení Chakotayovi a spolu s Tuvokem vchází do výtahu.
V transportní místnosti zatím Jetrel stojí u počítačového panelu a zadává potřebné údaje. Ale vchází Janeway, Tuvok i Neelix.
"Prosím, odstupte doktore," žádá Tuvok.
"Nehte mě pokračovat. Závisí na tom spousta životů," namítá Jetrel.
"Tohle už jsme od Vás slyšeli, ale ztratil jste naši důvěru," odpovídá Janeway.
"Kapitáne, já Vás prosím. Jenom je vrátím zpět."
"Vrátit koho, koho doktore. Koho tady chcete vracet?" ptá se Neelix.
"Oběti z Rainexu," řekne Jetrel.
Neelix si myslí, že se zbláznil. Jetrel ale začne vysvětlovat, jak zbraň působí, že zapříčiňuje biomolekulární rozklad. Neelix to vůbec nechce poslouchat, ale Janeway chce, aby pokračoval.
"To, na čem jsem pracoval posledních patnáct let, je právě způsob přestavby struktury atomů. Nazval jsem ho regenerativní fúze."
"Chcete říct, že se snažíte vrátit ti lidi, rozložené metreonovou kaskádou, do původního stavu?" ptá se kapitán, jestli to dobře pochopila.
"Ano!"
"Z toho mála, které jste mi o metrémii řekl, nechápu, jak by to bylo možné."
"Elektrostatické vlastnosti mračna jsou takové, že rozptýlená organická hmota v něm byla udržována ve stavu živé suspenze. Už před lety jsem zjistil, že reintegrace je možná," vysvětluje Jetrel.
"To je to, co jsem Vás předtím viděl dělat na ošetřovně?" ptá se Neelix.
"Ano, přesně to! Neelix to viděl. Šlo o sloučení náhodně spojeného ústrojného materiálu, kousků a částí původně rozložené organické hmoty."
"Pokud ale je ten materiál v tom mraku tak neuspořádaný, tak pomíchaný, jak zrekonstruujete něco celého?"
"Užil jsem lékařské záznamy k identifikaci genetického kódu úplně každé z obětí kaskády. Jakmile zadáme sekvenci DNA, tak můžeme izolovat příslušné částice pomocí vašeho zaměřovače a potom začít se zhmotněním," vysvětluje Jetrel.
"Co když má pravdu?" ptá se Neelix.
Tuvok to shrnuje: "Kapitáne, doktor Jetrel plánuje rekonstrukci a znovuoživení pozoruhodně složité řady biosystémů z biliónů subatomových částic."
"S tím nemůžu souhlasit. Zní to velmi nepravděpodobně," namítá Janeway.
"To stejné mi říkali u nás. Žádal jsem o dotace mého výzkumu na pomoc všem obětem z Rainexu, protože jsem chtěl světu dokázat, že nejsem žádný netvor. Mé teorie se dají použít k léčení stejně jako k ničení. Ale odmítli mě. Prý, že sympatizuji s Talaxiany. Pak mě vyhnali."
Při těchto slovech Kathryn dochází, jaký úmysl měl Jetrel od úplného začátku. Proto se ho ptá: "Má Neelix opravdu metrémii, nebo šlo jenom o záminku, jak nás dostat k Rainexu?"
Jetrel se přiznává: "Šlo pouze o záminku. Nemáte metrémii Neelixi, budete žít dál." Neelixovi se uleví a hned se ptá. "Proč jste nám k čertu neřekl pravdu hned?"
"Váš kapitán má vědecké vzdělání, pochybovala by o mých teoriích, podobně jako má vlastní vláda. Nemohl jsem riskovat, že mi neuvěří, to ne. Ale, kapitáne, povede se to," přesvědčuje doktor.
"Kapitáne, je-li nějaká šance, že to dokáže, dovolte mu to," přidá se Neelix.
"Neelixi, je to tak malá pravděpodobnost," namítá Kathryn.
"Prosím, kapitáne..." naléhá znovu Neelix.
Janeway si to nakonec rozmyslí, přejde s Tuvokem za ovládací panel a nařídí mu aktivovat nouzové ochranné pole kolem transportéru. Zaciluje zaměřovače na největší možný rozsah, aby obsáhly maximum tak roztroušených částic. Zapíná paprsek při fázi přechodu na minimum. Biogenické pole je funkční. Neelix s Jetrelem hledí na transportní paprsek, ve kterém se rýsují obrysy postavy.
"Neuvěřitelné:" řekne Neelix.
Atomová soudržnost ale klesá na 49%. Vzorové nárazníky zvýšeny na 120%. Ale atomová soudržnost klesá na 39%, ...22%, ...15%. Vzor se rychle ztrácí.
"Musíte zvýšit sílu vzorových nárazníků, kapitáne!" radí Jetrel.
Chtějí simulovat soudržnost a zvětšit biogenické pole. Ale stupeň rozštěpení je moc velký.
"Nejde to, došlo by k přetížení!" hlásí Tuvok.
Po chvilce rozmýšlení kapitán rozkáže: "Zastavte to pane Tuvoku."
V tu chvíli Jetrel nevydrží stát a spadne na zem.

Kapitánův deník, Hvězdné datum 48840.5. Metrémie doktora Jetrela vstoupila do závěrečného stádia. Svoje poslední hodiny tráví na ošetřovně.
Jetrel leží na lůžku. Až po chvíli si všimne, že nad ním stojí Neelix.
"Neelixi. Asi si říkáte, že je to pro mě ten nejvhodnější trest."
"Možná, že kaskáda byla trestem pro všechny z nás, za naši nenávist a brutalitu. Ale něco Vám ale ještě musím říct. Chtěl jsem to udělat už dřív, ale ..."
"Co, co je to?"
"Chci vám jenom říct, že Vám odpouštím."
Jetrel už nestačí odpovědět, protože vydechl naposledy.

Copyright © 1999 Hana Volková

[Předcházející epizoda] [Voyager] [Hlavní stránka] [Následující epizoda]