"Obyvatelé Země - váš osud je v mých rukou."

Otáčející se černobílý globus. Doctor Chaotica si právě prohlížel Zemi dalekohledem. "S těmi, kteří se nebudou vzpouzet, bude zacházeno mírně." Černobílý Doctor Chaotica pečlivě vyslovoval ta slova, aby zakryl svou vadu řeči. Stál uprostřed černobílého můstku nějaké lodi, která měla brzy na Zemi zaútočit.

"Postavte se mi a budete čelit strašnému osudu - jako moji otroci v dolech na rtuť. Máte ... jednu hodinu," dopověděl s gustem.  "Nikdy se s tím nedostanete pryč," křikl po něm černobílý Harry Kim, který seděl přivázán na židli spolu se sekretářkou Constance Goodheart. "Oh, ale ano," odvětil samolibě Chaotica a postavil se doprostřed sálu, který tvořil můstek. "Vaše kdysi pyšná Země padne přede mnou na kolena." Přešel k zajatcům a naklonil se ke Kimovi, asi aby ho lépe slyšel. "Jak ironické, když používám vaši raketu, aby vedla mé vesmírné jednotky do bitvy!" "Jste na omylu, Chaotico," odsekával vyzývavě Kim. "Před tím, než jste přišel na palubu, někdo zmáčkl autodestrukční tlačítko. Během tří minut budeme všichni mrtvi."

"Neeeeeeeee!" zařval Chaotica stylem, za který měl zřejmě dostat Oscara.
V tom se s hlukem otevřeli dveře a dovnitř vběhl muž s namířenou zbraní.
"Spadla klec, Vaše veličenstvo."
"Kapitán Proton!" bezmocně zašeptal Chaotica.
Muž zvedl štítek, kterým si chránil oči.
"Vesmířan první třídy, ochránce Země, postrach intergalaktického zla."

Byl to Tom Paris se zásobníky vzduchu na zádech a v ruce svírajíc jakousi předpotopní paprskovou zbraň. "K vašim službám," zakončil svůj proslov. Bylo vidět, že se vyloženě baví. "Ale já vás viděl spadnout do ohnivé sopečné tlamy!" křikl Chaotica a rychle k němu vykročil. Proton ale na něj pořád mířil zbraní.  "Muselo by to být trochu víc než jen trocha lávy, aby to zastavilo kapitána Protona," pokračoval Paris a rychle přeběhl k zajatcům, aby je odvázal. "Teď chci, abyste odvolal svou invazi a vrátil mi mou raketovou loď," řekl, zatímco osvobodil Constance a Harryho.  "Ve vesmíru existuje jedna síla, kterou ani vy nedokážete porazit," řekl nenávistně Chaotica a chystal se vytáhnout své eso z rukávu.

Constance Goodheart se rozpištěla, přesně podle scénáře.
"Nápodobně," ozvalo se a na můstek vstoupil barevný Doctor.
"Doctore!" řekl rozhořčeně Paris a rychle k němu přistoupil.
"Pane Parisi, to jsem si mohl myslet, že jste to vy, kdo si přisvojuje simulátor."
"Kdo je ten drzý blázen?" ozval se v tu chvíli Chaotica, který byl úplně zmaten a pohlédl na trojlístek.
"Eh, to je jeden z našich mužů," snažil se to nějak zahrát Kim. "Eeehm ... Počítači, uprav Doctorovu spektrální frekvenci," dodal už tišeji.
Doctorova postava se na malý moment dematrerializovala a když se opět objevil, byl černobílý jako všechno kolem.
"Nezajímám se o vaši povrchní zábavu. Jsem tady, abych si procvičil duet z Don Carla a vy jste už o tři minuty přetáhli, do mého naplánovaného..."
"Dost!" křikl rozhořčeně Chaotica, který už nemohl vydržet Doctorovo žvatlání. "Robote, útok!"
Za Doctorem se objevil velký hranatý plechový robot, který se sotva pohyboval.
Doctor se jen otočil, pozvedl obočí, a pomyslel si něco o malých dětech.
Constance se opět dala do pištění, protože jen kvůli tomu byla ve scénáři. Kim který stál přímo vedle ní si decentně přitiskl ruku na ucho.
"Znič je," rozkazoval dál Chaotica. "Začni s ním!" a ukázal na Doctora.
"Počítači zastav program," vyřešil krizi nevzrušeným hlasem Doctor.
Sehnul se pod paži robota, která se zastavila několik centimetrů od jeho těla a přešel k ovládání simulátoru.
"Doctore, tohle je poslední kapitola," začal Paris přemlouvavým hlasem vysvětlovat, zatímco Doctor zřejmě vyvolával svůj vlastni holoprogram. "Satanští roboti dobývají svět. Nemůžeme to teď zastavit!" řekl a došel k Doctorovi.
"Znamená pro vás něco fráze 'pokračování příště'?" zeptal se netrpělivě Doctor a natáhl ruku, protože chtěl pokračovat v tom co začal.
Paris ale jeho ruku zadržel a strhl ji dolů.
"Vaše opera může počkat," řekl Tom a vracel to, co Doctor právě udělal.
"Tento program je marněním fotonické energie," řekl Doctor ostře a vyzývavě se podíval na Parise.
"Skutečně?" zeptal se Tom a rukou obsáhl celý černobílý můstek. "Rozhlédněte se kolem sebe. Tohle je způsob jak si ve dvacátém století představovali budoucnost. My studujeme sociologii."
"Možná budete moci přednášet na Akademii Hvězdné Flotily - 'Satanští roboti: Historický přehled!..." řekl Doctor kousavě.
Tom si povzdechl a pak se rychle vrhl k ovládání. Doctor ale nezaváhal a snažil se Parise odstrčit. Oba se chvíli strkali a mačkali na tlačítka až se něco zkratovalo.

To už ale nemohlo uniknout pozornosti.
"Můstek volá simulátor 1. Co se tam dole děje," ptal se Chakotay, který právě seděl ve svém křesle na můstku.
"Ale nic komandére, jen malé přepjetí," snažil se to zamluvit Paris.
"Podle mých údajů se zdá, že holomřížka právě vyhořela," odvětil Chakotay, když odečetl údaje ze svého displaye.
"Právě to opravujeme, pane."
Bylo vidět, že Janeway na můstku není, takže to snad Parisovi projde.
"Dobře, ale udělejte to rychle, poslední věc, kterou teď potřebujeme je rozbitý simulátor," řekl trochu uchlácholeně Chakotay.
Na můstek vešla Seven a Chakotay se k ní hned obrátil jakoby ji už dlouho očekával.

"Seven, chci jen dobré zprávy, to je rozkaz." "Pak vás musím neuposlechnout. Nemám ke hlášení žádné dobré zprávy," řekla beze stopy ironie v hlase Seven a podala Chakotayovi PADD s údaji. Pak pokračovala: "Dokončila jsem astrometrické scanování celé oblasti. Do vzdálenosti 2500 světelných let se nenachází ani jedna hvězdná soustava." "Nic?" divil se Chakotay. "Nic," odpověděla chladně Seven. "Proč za tím horizontem nevidíme hvězdy?" ptal se dál.

"Jsou tam silné koncentrace Theta záření. Ruší to naše senzory."
"Je v tom prostoru nějaká jiná loď?"
"Žádná. Jsme tu sami."
Chakotay si zklamaně povzdechl. "Noční můra každého námořníka."
"Komandére?" zeptala se nechápavě Seven.
"Je to jako být uvězněni uprostřed oceánu. Kdyby nebylo senzorů, ani bychom nepoznali, že letíme warpem. Zatím tím prolétáme pouhé dva měsíce a už pociťujeme nervové vypětí. Jak vydržíme ještě další dva roky?" vysvětloval Chakotay.
"Přizpůsobíme se," řekla logicky Seven.
"To se snadněji řekne, než udělá," řekl Chakotay a otočil se k hlavní obrazovce, aby pohlédl na černý prostor bez hvězd.
"Mám o svých zjištěních informovat kapitána?"
Chakotay se zachmuřil a chvíli jako by o něčem přemýšlel.
"Ne," řekl nakonec pomalu. Řeknu jí to sám," a odešel.
Seven postoupila dopředu a také pohlédla na černou obrazovku.

Voyager letěl černým prostorem, ve kterém po několika sekundách úplně zmizel.

Tma. Tma, kterou narušují pouze slabá světla Voyageru.
Deník prvního důstojníka. Hvězdný čas 52081.2. Už je to 53 dní, co jsme vstoupili do této pusté oblasti vesmíru. Pokud chceme pokračovat ve svém kurzu k domovu, nemáme na výběr a musíme ji přeletět. Nebudeme mít žádnou příležitost na doplnění zásob nebo paliva a proto jsem přikázal všem oddělením, aby vytvořila energetické rezervy. Ke skladovaní deuteria používáme energetické články.

Chakotay stál v konferenční místnosti a hleděl z okna. Hledal něco, čeho by se jeho zrak mohl zachytit. Marně.

"Tohle nebude vypadat moc jako porada. Není nic nového k hlášení," ozvala se Torres a vytrhla Chakotaye ze zamyšlení.  "Pobavte mne," zasmál se nuceně Chakotay a obrátil se k ostatním.  Na pravé straně stolu za Torres seděl Neelix a Doctor. "Dobře, podívejte, warpové jádro pracuje ve špičkovém výkonu, a to posledních pět týdnů. A můj inženýrský personál se stává nevyrovnaný," řekla Torres a hleděla při tom Chakotayovi do tváře.

"Dobře. Praporčíku?" otočil se teď komandér na Harryho, který seděl na druhé straně stolu spolu s Tuvokem s Parisem. "Nic," odpověděl skoro otráveně Kim. "Můžete to blíže specifikovat?" řekl zvýšeným hlasem Chakotay, ale bylo vidět, že i on zájem jen předstírá.  "Všechny systémy pracují v normálních parametrech." "Máte něco co by si zasluhovalo pozornost?" obrátil se Chakotay nejenom ke Kimovi. "Zjistil jsem náhlý vzrůst Theta radiace v blízkém okolí," ozval se Tuvok a pohlédl na data které měl na PADD před sebou.

"Zdroj?"
"Neznámý."
"Možná bychom se na to mohli podívat."
"Konečně nějaké vzrušení," řekl skoro posměšně Paris, "záření!"
Všichni se jeho vtipu zasmáli, po dlouhé době nenuceně.
"Další věc," pokračoval Chakotay. "Morálka posádky."
"Zhoršující se ... samozřejmě," ohlásil Doctor.
"Měl bych několik návrhů, které by mohly lidem pomoc zvednout náladu," řekl Neelix.
"Prosím."
"Výměna postů. Přidat pestrost do každodenní rutiny," řekl Neelix, skoro se zápalem a pohlédl na ostatní kolem stolu. Ale byli příliš unavení, než aby na něco takového reagovali. Jen Paris protočil oči v sloup.
"Mě osobně by například nevadila trocha taktického tréninku," pokračoval Neelix a pohlédl na Tuvoka.
"Beru na vědomí," řekl pak Tuvok, když se otočil zpět na Chakotaye.
Neelix pokračoval: "A simulátory jsou velmi žádané. Myslel jsem ... že bychom mohli instalovat pár emiterů do nákladového prostoru 2 - a udělat tak třetí simulátor."
"Já souhlasím," ozval se Doctor.
A protože tam nebyla Seven, aby bránila svůj domov, vypadalo to, že je věc schválena.
"Co dál, Harry?" ptal se dál Chakotay.
"Ještě jedna věc, pane," skočil do toho opět Neelix a když viděl, že na něj všichni hledí trochu znejistěl. "S ohledem .. eee ... na zájem několika členů posádky. Je to ... no je to kapitán. Trochu poslední dobou zmizela z očí."
"Co tím myslíte," zeptal se Chakotay ledově.
"Lidé jsou spokojeni, když s ní mohou mluvit. Když vidí, že jejich kapitán je šťastná, budou také šťastní," vysvětlil rychle Neelix.
"Kolují fámy, že nepouští svou kajutu," přidal se Paris.
Tuvok při jeho slovech hleděl do prázdna jakoby se ho to netýkalo.
"Kapitánova výsada. Přijde na můstek, pokud a když bude potřeba," odvětil Chakotay a dal tak na srozuměnou, že jim do toho nic není.
"Ušetři nás protokolu, Chakotayi. Je to trochu zvláštní, to musíš přiznat," nedala se B'Elanna.
"To je její věc," zvýšil hlas komandér. "Může velet této lodi odkudkoli jen bude chtít. Srozuměno?" a výhružně pohlédl na všechny kolem stolu.
"Ano, jistě," odvětila B'Elanna smírně.
Chakotay si uvědomil, že to přehnal, povzdechl si a promnul si čelo. "Všichni pociťujeme stres, včetně mě."
"Podívejte, možná se na to jen díváme ze špatného úhlu," vložil se do toho Harry, který měl zřejmě pocit, že by měl něco říct. "Mysleme na to jako na dva roky prázdnin."
Harry se usmál a pohlédl na ostatní. Nikdo jeho úsměv neopětoval.
Pouze Chakotay, ale spíše ze zdvořilosti. "Můžete jít," řekl.
"Skvělá myšlenka, Harry," komentovala B'Elanna, když se zvedala od stolu.
"Harry, jsi skutečný genius. Jak jsi přišel na tak brilantní myšlenku?" přidal se Tom, zatímco zamířili na můstek.
"Jak jsi optimistický," odvětil pouze Kim.
Chakotay pohlédl z okna na černotu kolem a pak také vyšel na můstek a posadil se do svého křesla. Pohlédl na obrazovku. Tma. Nejenom venku, ale i v jeho duši.

Tma.
Neelix se těžce dýchaje zvedl z postele a rozsvítil světlo nad svou postelí.
Vyškrábal se na nohy a v panice křikl: "Počítači, světlo. Maximální úroveň."
Kajutu zaplavilo ostré světlo, a ukázalo Neelixe, který se třásl zimou.
"Bergamotový čaj, horký!" křikl opět úzkostlivě Neelix a přistoupil k replikátoru.
Vzal si čaj a jeho pohled se zastavil na okně. Pomalu k němu přistoupil a pohlédl ven. Jeho zrak se neměl čeho chytit. Jeho dech se zrychlil.
"První věc, kterou dnes musím udělat je replikovat nějaké záclony," mumlal si pro sebe, hledíc nepřítomně na podlahu.
Rychle dýchal a pak zvedl šálek čaje k ústům.

Paris s Torres hráli v jídelně něco, co připomínalo šachy.
"Předvídatelné," téměř zašeptala B'Elanna a stále upřeně hleděla na šachovnici.
"Hm?" zeptal se Paris.
"Novakovichův gambit," říkala pomalu B'Elanna, "který vždy používáš."
"To protože na něj vždy naletíš," rejpnul si Paris.
B'Elanna si povzdechla a unaveným šeptem řekla: "Cítím se jako bychom tuhle hru hráli nejmíň po sté."
"Derata je hra jemnosti," vysvětloval pomalu Paris, jako pro žáka pomocné školy.
"Pro mě až příliš jemná," zašeptala B'Elanna, aniž zvedla oči od hry.
"Hmm. To se vsadím," řekl kousavě Paris a napil se čaje.
"Co jsi tím myslel?" zeptala se ostře.
"No, pokud to nezahrnuje Klingonské hole bolesti..."
"Dobrou noc," skočila mu do řeči B'Elanna, protože už věděla, kam by se stočila další debata.
"Jo, to jsi celá ty," řekl hlasitě Paris, když B'Elanna vstala. "Právě když vyhrávám. A kdo je potom předvídatelný?"
"Nechceš se přece teď se mnou začít prát ... ne ve tři hodiny v noci," řekla ostře.
Do jídelny při jejích slovech vešel vystrašený Neelix.
"Ve tři hodiny ráno, čtyři hodiny odpoledne ... jaký je v tom rozdíl? Ty jsi přece naštvaná 24 hodin denně," pokračoval Paris.
"Pro tebe je všechno jen vtip," vyčetla mu.
"Dobrý večer," vložil se do toho Neelix. "Jestli vás mohu přerušit. Měli byste jít spát."
"A proč? Právě, když se dobře bavíme," řekl hlasitě Paris.
"Tvoje vtipy překročili svou mez," řekla s posměšným úsměvem a obrátila se na Neelixe. "Nebo si myslíte, že je tu něco k smíchu?"

"Já se směji, ale pro sebe," zahrál to do outu Neelix. "Co kdybych vám připravil nějaké lehké jídlo?" "Ne, mám lepší nápad," řekl Paris. "Proč si nenaplánujeme ... rvačky. Můžeme optimalizovat naše zdroje. Já můžu začít jednu, ty můžeš začít jednu." "Prosím," snažil je uklidnit Neelix, ale bez úspěchu. "Jsem skutečně unavená z těchto her," chtěla to ukončit B'Elanna. "Tak je nehraj."

"Přestaňte!" zařval Neelix. "Jste starší důstojníci! Máte ... Máte být příkladem pro zbytek ... zbytek posádky ..." křičel na ně Neelix a při posledních slovech se už ani nemohl popadnout dech. Těžce přerývavě lapal po dechu a vyděšeně pohlédl na B'Elannu a Toma.
"Neelixi?"
"Paris volá ošetřovnu," dotkl se rychle komunikátoru Tom.
 
 

"Jako důstojník morálky, kterým jsem se stal," mumlal si Neelix, když seděl na ošetřovně a Doctor mu právě vstříknul dávku uklidňujích prostředků.  "Dal jsem vám lehké sedativum. Mělo by to ovládnout vaše nutkání ventilovat a ulehčit vaší úzkosti." Během řeči ho ještě přejel lékařským trikordérem. "Úzkosti?" probral se z letargie Neelix. "Úzkost je, když se cítím jako bych hořel. Tohle ... tohle je víc než to ..." "Závratě? Nutkání ke zvracení? Nepopsatelná hrůza?" ptal se Doctor, a vlastně to četl z údajů na trikordéru.  "Ano," souhlasil Neelix. Doctor ani nic jiného nečekal.

"Nihilifobie," vyřkl svou diagnózu, "strach z nicoty. Nebo v laických termínech - Strach z ... Nicoty. Pro vaši útěchu, já se setkávám s prázdnotou vždy, když jsem deaktivován. Prázdnota, úplné a naprosté zapomnění. Musím přiznat, že to poprvé bylo nepříjemné ... existenční hrůza z toho všeho ..."
"Tím mi nepomáháte, Doctore," přerušil ho Neelix.
"Promiňte. Moje rada je, že si na to budete muset zvyknout."
"To doufám," zašeptal Neelix a pomalu odešel.
 

Tuvok hleděl na hvězdné pole - v astrometrické laboratoři. "Nadporučíku. Neruším vás?" ozvala se Seven, která právě vešla.  "Ne," řekl Tuvok a odložil předmět, který svíral v ruce a vzal jiný.  "Je Astrometrická laboratoř určena pro rekreační použití?" zeptala se Seven bez vedlejšího úmyslu. "Přišel jsem sem meditovat," vysvětloval Tuvok. "Je zbytečné říkat, že výhled z mé kajuty je poslední dobou - bez hvězd," řekl Tuvok a přešel k Seven za konzolu.  "Astronomické jevy vám pomáhají soustředit svou mysl," pochopila Seven.

"Ano. Představuji si, že každá hvězda představuje jedinou myšlenku," a položil předmět na konzolu.
"Meditace - vás omlazuje?" zeptala se Seven, a otočila se na Tuvoka s rukama typicky složenýma za zády.
"Dalo by se to tak říct," souhlasil Tuvok.
"Pak vám navrhuji zkusit Borgskou regeneraci. Je to mnohem účinnější. Stačil by jednoduchý kortikální implantát."
"Možná, jindy," odmítl zdvořile Tuvok a sebral si opět svůj předmět.
Náhle se ozvalo varovné zapípání.
"Co to je?" zeptal se Tuvok.
Prsty Seven se rozjeli po kontrolkách. "Senzory dlouhého dosahu registrují další Theta záření. Nebezpečně vysoké úrovně."
"Zdroj?"
"Neznámý."

"Pravděpodobně to nic není," říkal právě Chakotay komusi v potemnělé místnosti. "Jen ... zbytkové Theta záření. Ale mohlo by to také ukazovat, ne něčí přítomnost."
"Vzdálenost?" zeptala se Janeway z temného rohu.
"Pravděpodobně 25 světelných let," řekl Chakotay do tmy.
"Změňte kurs," řekla skoro s nezájmem Janeway.
"Ano, madam."
Janeway se opět otočila k černému výhledu z okna.
Chakotay ale neodcházel.
"Jestli je to všechno, komandére," všimla si toho po chvíli Janeway.
"Ve skutečnosti jsem vás chtěl o něco požádat," řekl Chakotay jakoby si svou řeč dlouho připravoval a teď nevěděl jak začít. "Ušetřil jsem si své příděly simulátoru a teď mám plné tři hodiny k dispozici. Je nějaká šance, že bych vás mohl přemluvit, abyste se ke mě připojila na několik kol Rychlosti? Pomůže vám to pročistit mysl."
"Moje mysl je perfektně jasná," odvětila chladně kapitán.
"A co kdybych vám řekl, že neodejdu dokud se ke mě nepřipojíte?" nedal se Chakotay, ale bylo znát napětí v jeho hlase.
"Řekla bych, 'vezměte místo, bude to na dlouho'."
Chakotay skončil s jednáním v rukavičkách. "Pak tedy budu mluvit přímo. Vybrala jste si špatný čas na izolaci od posádky. Tato loď potřebuje kapitána, zvláště teď."

"Byl byste spokojen s tím, kdybych to dohonila četbou?" řekla Janeway a konečně vystoupila do světla. "Nejsem si jistá, že rozumím sama sobě. Začalo to, když jsme vstoupili do této ... jak tomu posádka říká?" "Prázdnota," doplnil Chakotay. "Půvabné. Co bych teď dala za několik Borgských krychlí ... cokoli za trochu rozptýlení," řekla toužebně Janeway a stoupla si před okno jako by očekávala, že se to každou chvíli stane. "Zvláštní, jak to zní. Téměř toužím po dnech, kdy jsme byli pod neustálým útokem. Nezastavovat a nepřemýšlet o tom jak jsme ztroskotali v Delta kvadrantu. Jak jsme tady skončili, Chakotayi? Odpovězte mi," a pohlédla svému komandérovi do tváře.

"Čelili jsme těžkému rozhodnutí. Měli jsme možnost jak se dostat domů, ale to by ohrozilo nevinné lidi, a tak jsme se rozhodli zůstat."
"Ne ... ne, ne," skočila mu do řeči. "Já jsem se rozhodla zůstat. Rozhodla jsem to za všechny."
"Jsme naživu a v pořádku," řekl chlácholivým hlasem Chakotay. "Sesbírali jsme tolik dat z tohoto kvadrantu, ze vědcům Hvězdné flotily zabere desetiletí než se tím proberou. Naše mise byla úspěšná!" dodal tónem, který nepřipouštěl jinou možnost.
"V minulých čtyřech letech jsem si podobná slova říkala také sama sobě. Ale pak jsme dosáhli této prázdnoty a ja jsem si začala uvědomovat, jak prázdně ta slova zní."
"Kathryn..." snažil se zarazit její litanii Chakotay.
"Udělala jsem chybu v rozhodnutí, Chakotayi," rozkřikla se rozhořčená sama na sebe. "Bylo to krátkozraké, sobecké a teď vy všichni platíte za mou chybu!" a šermovala svým prstem před nosem Chakotaye.
Pak už tišeji pokračovala: "Takže jestli vám to nebude vadit, komandére, přenechám vám tu malou hru a nechám morálku posádky ve vašich schopných rukou."
Kathryn se opět otočila k oknu a dokončila: "Jestli se na mě posádka zeptá, řekněte jim, že kapitán posílá pozdravy."
Stoupla si k oknu a dala Chakotayovi jasně na srozuměnou, že tím debata skončila.
Chakotay na ní chvíli hleděl a hledal vhodná slova, ale pak si povzdechl a odešel. Janeway pořád stála u temného okna.

Tmavá obrazovka.
Harry hrál na klarinet smutnou melodii. Seděl pohodlně v kapitánském křesle na prázdném můstku s nohama nahoře.
Vešel Tuvok. Harry zaslechl dveře, přestal hrát a sundal nohy z opěradla.
"Pane."

"Pohov, praporčíku. Něco k hlášení?" "Ani zatoulaný elektron," odvětil Harry smutně. "Ale dokončil jsem psaní své skladby. Nazval jsem ji 'Ozvěny prázdnoty'. Máte minutu?" "Ve skutečnosti až moc." "Řekněte mi svůj názor," řekl Harry a přiložil nástroj k ústům. Tuvok zůstal stát na místě s rukama složenýma za zády a zaposlouchal se do tónů, které Kim začal hrát.

"Když jsme naposledy viděli naše hrdiny, právě dobyli zpět svou raketovou loď," vysvětloval černobílý Tom Paris černobílé Seven v černobílém programu kapitána Protona. "Dr. Chaotica unikl, ale nechal za sebou své věrné roboty, aby zničili kapitána Protona," a přivedl Seven k jednomu takovému robotovi. "Můj úkol," zeptala se vážně Seven. "No. Jste Constance Goodheart. Jste ... má sekretářka," snažil se jí opatrně vysvětlit Paris. "'Sekretářka'," opakovala nové slovo Seven.

"Jo. Přidala jste se na všechny mise. Teď chci abyste zadržela roboty a já mohl zachránit Zemi. Počítači, spusť program," řekl Paris a přešel na druhou stranu místnosti, aby nechal Seven s robotem o samotě.  Robot se začal pohybovat k Seven a máchat pažemi. "Obyvatelé Země. Vzdejte se. Neklaďte odpor," vytruboval při tom strojovým hlasem.  "Jsem Borg," představila se Seven robotovi, otevřela jeho hrudní kryt a vypnula ho.  "Vzdejte seeeeee," zpomaloval robot, až se zastavil.

"Robot byl neutralizován. Mohu teď odejít?" zeptala se nevzrušeně Seven a rukama opět složenýma za zády.
"Ale, no tak Seven. Dejte tomu šanci," řekl Paris a přistoupil k ní. "Celá Galaxie je v sázce."

Harry pořád ještě hrál a Tuvok naslouchal.
V tom se loď otřásla a selhalo osvětlení. Harry okamžitě zamířil ke své stanici, stejně jako Tuvok.
"Ztrácíme warp. Ztrácíme energii," hlásil Harry, když odečetl údaje ze své konzoly.
"Záložní zdroje," zavolal Tuvok.
"Bez účinku," řekl Kim.
Dodávky energie začaly selhávat po celé lodi. Světla na můstku zhasla stejně jako v jídelně. Jen na Neelixově sporáku plápolal oheň. Světla zhasla v kapitánově kajutě i na ošetřovně. Warp jádro se vypnulo. Nakonec zmizelo i světlo z deflektoru a Voyager se ponořil do tmy.

"Doufal jsem v nějakou změnu, ale neměl jsem zrovna na mysli výpadek energie," ozval se ze tmy Kimův hlas. Pak se mu konečně podařilo odklopit kryt vedení a posvítil si baterkou dovnitř. "Pokusím se dostat k energetickým rezervám."

Tmavými chodbami Voyageru se pohybovala postava s baterkou v ruce. Zřejmě po někom pátrala, protože kužel světla přejížděl všechna zákoutí. Naproti se objevilo další světlo. Byl to Chakotay. Dotkl se ovládaní na zdi, ale nic se nestalo. Pak zaslechl jak kdosi přerývavě dýchá. Otočil se za zvukem a posvítil tím směrem.

Tma byla i ve strojovně. Všude pobíhali inženýři s baterkami a snažili se to opravit. Z pod warpového jádra vykoukla B'Elanna a křikla: "Dostaňte se do těch vstřikovačů plazmy. Naplňte je třeba ručně, jestli budete muset," pak se zas otočila ke své práci.

"Poručíku?" zeptala se Seven, které zřejmě vadilo, že to Parisovi s tím světlem tak dlouho trvá.
"Ještě chviličku. Nejsem si jistý jak s touto věcí přesně zacházet," vymlouval se Paris, a v jeho hlase bylo znát, že se namáhá.

Nakonec se mu podařilo rozsvítit světlo. Bylo vidět, že vše je pořád černobílé, takže přece jen něco funguje. Posvítil sobě a Seven do obličeje a pronesl: "Kapitán Proton opět zasahuje." Když ale pohlédl do nechápavých očí Seven vysvětlil : "Tohle není zrovna výrobek Hvězdné flotily," a pozvedl zbraň kapitána Protona, kterou předělal na svítilnu. Pak se vydali hledat ovládání.

Našli ho rychle a Tom odklopil kryt. "Ztráta energie po celé lodi?" odečítal údaje Paris, zřejmě jediné co na lodi fungovalo je simulátor. "Vše je mimo provoz ... hlavní energie, záložní..."
"Nezávislé subsystémy jsou funkční," přerušila ho Seven, "kontrola prostředí, simulátory ... Přesměrujte energii z tohoto simulátoru do nouzového vedení," řekla jakoby velela nejméně deseti lidem.
"Ano, madam," vžil se do role Paris a dotkl se tlačítek.
"Nemáme štěstí," řekl když se ozval chybový zvuk. "Holomřížka je zaseklá."

Chakotay se blížil ke zdroji těch zvuků. Pátral kuželem světla, až objevil schoulenou třesoucí se postavu.
"Neelixi," řekl úlevně a rychle k němu přikročil.
"Neubližujte mi," řekl vystrašeně Neelix, když na něj posvítilo ostré světlo.
"Je to jen ztráta energie," snažil se ho utěšit Chakotay a dotkl se jeho paže. "Není se čeho bát."
"Kdo se tady bojí?" zeptal se třesoucím se hlasem Neelix, který si uvědomil kdo před ním stojí.
"Pojďte," vyzval ho Chakotay a nabídl mu svou ruku. "Zhluboka se nadechněte -- pěkně pomalu. To je ono," a pomohl Neelixovi na nohy. Zatímco ho Chakotay odváděl, Neelixův dech se pomalu uklidňoval.

"Mám to!" řekl s hodně malým nadšením Kim. "Částečně jsem obnovil senzory."
Oba se okamžitě vydali po ztemnělém můstku ke konzole OPS.
"Objevil jsem příčinu ztráty energie," řekl Kim, když se dotkl několika kontrolek. "Je to nějaký druh tlumícího pole. Zdroj je někde před přídí. To je všechno co vám o tom mohu říct."
"Na obrazovku," velel Tuvok.
Obrazovka ale zůstala temná. Venku nebyly žádné hvězdy.
"Máme dost energie na odpálení fotonových torpéd?" zeptal se Tuvok, kterého zřejmě něco napadlo.
"Možná jedno. Proč?"
"Možná by to mohlo vnést trochu světla do naší těžké situace," řekl Tuvok a přešel ke konzole za kapitánským křeslem. "Přeprogramovávám torpédo, aby vyslalo silný světelný výbuch."
"Warp plamen," pochopil Kim.
"Přesně."
 

Paris a Seven se zatím pokoušeli nějak dostat ven. Paris ohmatával kryt okna své černobílé lodi. "Potřebuji něco čím bych otevřel to okno," a šel něco hledat. Svítil do všech koutů, když v tom kužel světla padl na nahou černou postavu cizince. Cizinec vypadal jako kdyby ho světlo zraňovalo a snažil se před ním krýt. Když si na něj ale Paris víc posvítil, vrhlo se stvoření na něj. "Počítači, vypni bezpečnostní protokoly," křikla Seven, která si pohotově uvědomila, že simulátorový počítač pořád funguje. Namířila zbraň ala Proton a vystřelila po cizinci, kuželový světelný paprsek ho zasáhl do horní části těla a cizinec se skácel.

Chakotay, podepírající stále těžce dýchajícího Neelixe, se pohyboval chodbami.
"Něco jsem zaslechl. Támhle," řekl Neelix vystrašeně a ukázal rukou do jednoho kouta.
Chakotay tam posvítil, ale nic tam nebylo.
"Říkám vám, že jsem něco viděl," řekl rozhodně Neelix, který nechtěl být za blázna. "Možná mám nihilifóbii, ale můj zrak mi slouží dobře," skoro odsekl, když na něj Chakotay shovívavě pohlédl. Chakotay tam tedy ještě jednou posvítil, ale opět nic.
"Slyším dýchání," nedal se Neelix.
Chakotay nastražil své smysly, ale pořad nic. Pak náhle padl kužel světla na černou postavu, která zaryčela a snažila před světlem ukrýt. Pak se na ně chtěla vrhnout stejně jako ta na Parise.
V tom se ale objevila Janeway s phaserovou puškou a cizince několika výstřely zahnala.
"Následujte mě," řekla pak rozhodně. Kapitán Janeway opět zasahuje.
"Ano, madam," řekl Chakotay, který byl rád, že je kapitán zpět.
 

"Torpédo je přeprogramováno," ohlásil Tuvok. "Odpáleno." Z Voyageru vyletěla velká bílá světelná koule a ukázala nejméně tři lodě v bezprostřední blízkosti Voyageru.

"Ztěží vidím ty levé vstřikovače," rozčilovala se B'Elanna na technika, který jí držel světlo. "Co takhle trochu světla?"
"Můžeme udělat něco lepšího," ozval se hlas kapitána, která právě ručně otevírala dveře strojovny. "Tento energetický článek by měl stačit, aby naskočila nouzová energie," řekla a předala článek, který dotáhla.
"Připojte ho přímo na vedení EPS," křikla rychle B'Elanna.

Na hlavní obrazovce bylo stále vidět ty lodě, ale torpédo již dohasínalo. V tom se na můstku rozsvítila světla, jak ve strojovně zapojili článek.
"Nouzová energie právě naskočila. Máme taktické stanoviště," hlásil rychle Kim.
"Zvedám štíty," řekl Tuvok.

"Warp jádro je spuštěno," křikla B'Elanna, zatímco se ve strojovně rozsvítila světla a Neelix, stojící u jádra, si mírně oddechl.
"Janeway volá můstek. Hlášení," zavolala rozhodně kapitán, zatímco si sundávala svou phaserovou pušku z ramene.
"Tlumící pole bylo zablokováno, kapitáne," ozval se z interkomu Tuvokův hlas. "Jsme obklopeni třemi cizími loděmi. 17 vetřelců je na palubě."
"Lodě neodpovídají na volání," řekla Janeway, když se bezúspěšně pokusila o kontakt na své konzole.
"Máme zbraně," ozval se vedle stojící Chakotay u další konzoly.
Janeway kývla, konečně mohou něco podniknout.
"Tuvoku, vypalte několik varovných výstřelů," zavolala na můstek.
 

Oranžový phaserový paprsek proťal temnotu kolem Voyageru a těsně minul trupy lodí v okolí. Jedna z lodí si to ale nenechala líbit a vypálila odvetný modrý paprsek, ale ne varovný. Voyager se pod výstřelem otřásl. "Štíty na 64 procentech," hlásil rychle Chakotay. "Máme už pohon?" otočil se na B'Elannu, která pracovala vzadu. "Ještě ne!" skoro odsekla. Dnes toho na ní bylo asi opravdu moc.

 

Seven, podepírající zraněného a vzdychajícího Parise, se vpotácela na ošetřovnu a Doctor se ho okamžitě ujal. "Jeden z vetřelců na něj zaútočil," řekla Seven a pomohla Parisovi na lehátko. "Je popálený, co se stalo?" zeptal se Doctor. "Cizince jsem zneškodnila. Může být stále naživu." "Přineste ho na ošetřovnu," řekl Doctor. Seven kývla a rychle odešla.

"Štíty jsou dole," hlásil Tuvok.
"Znovuobnovili tlumící pole. Ztrácíme energii," přidal se Kim, který měl zřejmě pocit, že špatných zpráv nebylo dost.

Ve strojovně vše opět pomalu pohaslo. I warpové jádro před kterým stál Neelix. "Ne, znovu," řekl v panice. Ale po několika vteřinách energie opět naskočila. Všichni se vrátili na svá místa.
"Zastavili útok," řekl Chakotay. "Přenášejí se pryč z lodi," pokračoval udiveně, a Janeway se k němu naklonila, aby se sama přesvědčila.
 
 

"Blíží se další loď," ohlásil Kim. Temným prostorem se přihnala obrovská podlouhlá loď a okamžitě vyslala několik 'torpéd', které vybuchly v těsné blízkosti nepřátelských lodí. Nepřátelé byli odmrštěni pryč a zřejmě zneškodněni. "Volají nás," řekl Kim. "Na obrazovku," řekl Tuvok a narovnal se.

Na obrazovce se objevila tmavá místnost plná kouře. V pozadí bylo vidět dvě postavy. "Jsem nadporučík Tuvok z Federální ..." "Musel jsem odpálit 13 prostorových náloží, abych zahnal ty lodě pryč. Očekávám, že za to budu odškodněn," řekl hlas, který patřil postavě zahalené kouřem. Tuvok pohlédl s pozvednutým obočím na Kima a nadechl se. "Samozřejmě." "A teď mi řekněte," přistoupil blíže k monitoru cizinec, který měl málo vlasů, na sobě těžký skafandr, "co děláte uprostřed ničeho?"

Janeway a Chakotay čekali v přenosové místnosti. Začala se materializovat jedna postava, ale než se stačil přenos dokončit, počítač signalizoval, jakousi chybu.
Janeway se otočila na Tuvoka, který stál u ovládání.
"Biofiltry detekují vysokou úroveň smrtelné radiace," ohlásil Vulkanec, když odečetl údaje.
"Kompenzujte," velela Janeway a otočila se zpět k příchozímu hostu.

Přenos byl dokončen a na plošině se objevil cizinec v těžkém skafandru bez helmy, který je kontaktoval. "Vítejte na palubě. Musím se omluvit, že musíme mluvit tady, ale zdá se, že vám uniká radiace," uvítala ho Janeway s úsměvem. "Ano, ano," omlouval se plešoun. "Můj izolační oblek je poškozen," řekl a prohlížel si ho, jako by chtěl najít někde nějakou díru. "Dáváme přednost bezpečnosti, pane...?" navázal Chakotay. "Emck," doplnil Emck, "kontrolor Emck z Malonské exportní lodi, jedenáctého stupně," řekl pyšně a slabě se uklonil.

"Ráda se s vámi setkávám. A děkuji za pomoc, kterou..." děkovala Janeway, ale byla přerušena. "Radím vám, abyste okamžitě otočili," řekl náhle jiným tónem Emck. "Před vámi je ještě mnohem víc těch stvoření - tisíce lodí. Je téměř nemožné je detekovat," zašeptal poslední větu Emck. Chakotay pohlédl na Janeway. "Další útok nepřežijete," dokončil Emck. "Nemůžeme se vrátit," rychle odmítla Janeway. "Snažíme se přeletět tu prázdnotu, abychom se dostali domů."

"Mmm. Pak, eehm .. to vypadá, že poletíte se mnou," řekl s nadutým úsměvem Emck.
"Co tím myslíte?"
"Několik světelných let odsud se nachází prostorový vír, který vede přímo na druhou stranu prázdnoty," vysvětlil Emck. "Používáme ho mnoho let."
"To by nás mohlo dostat s této pekelné díry a zkrátit nám cestu o dva roky," řekl Chakotay a pohlédl nejprve na Tuvoka a pak na Janeway.
"Znovu vám děkujeme," řekla kapitán s úsměvem. "Probouzíte mou zvědavost, pane Emcku. Co vy tady děláte ... kromě zachraňování lodí v nouzi?"
Emck zjevně na tu otázku nebyl připraven a trochu se zakoktal. "Jsem na ... na transportní misi."
Janeway kývla a očekávala, že bude pokračovat, ale Emck rychle přešel k jinému tématu. "Mé senzory mi odhalili, že jedno z těch stvoření je stále na palubě vaší lodi."
"Bylo zraněno, při útoku. Doctor ho léčí," vysvětlil Chakotay.
"Proč?" zeptala se s podezřením Janeway.
"Dost otázek. Předejte mi to stvoření a já vás dovedu k tomu víru."
"Omlouvám se za svou zvědavost, ale ráda bych před tím věděla co se to tu děje. Jste s těmi bytostmi snad ve válce?" pronesla ostře poslední větu Janeway a založila si ruce.
"To není nic, co by vás mělo zajímat."
"Vaše lodě vypouštějí velké množství smrtelné radiace," pokračovala už ostřeji Janeway. "Co přesně převážíte?"
"Moje loď odlétá do dvou hodin," vyhnul se odpovědi Emck. "Spolupracujte nebo nechte být. Až vás opět napadnou, už vás nepřijdu zachránit," dodal se škodolibým úsměvem a čekal že bude přenesen zpět. "Tady jsem skončil," řekl, když viděl, že se nic neděje.
Janeway neměla slov a pokynula Tuvokovi, aby ho přenesl.
Jakmile se Emckova postava dematerializovala řekla Janeway Chakotayovi: "Myslím, že je čas, abychom vyslechli příběh také z druhé strany," a oba zamířili na ošetřovnu.
 

Janeway s Chakotayem vešli do potemnělé ošetřovny. "Jak to vypadá?" zeptal se Chakotay Doctora, jehož kancelář byla jako jediná osvětlena. "Musel jsem ztlumit světla," vysvětloval Doctor a vedl je ke zraněnému. "Můj pacient je extrémně fotosenzitivní." "To může vysvětlovat, proč nás odřízli od energie," uvažoval Chakotay. "Mám stejný pocit. Mohu z toho usoudit, že Prázdnota je pro tuto životní formu domovem," a pohlédl na diagnostické lůžko téměř ponořené do tmy, kde ležel, ten o kterém mluvil. "Jeho fyziologie se vyvinula tak, aby byl schopen přežít v úplné tmě."

"Jeho stav?" zeptala se Janeway.
"Menší zranění ... phaser poranil hruď a krk ... ale to je ten nejmenší problém," hlásil Doctor. "On umírá, kapitáne," a ukázal jeho stav na konzole. "Každý jeho orgán selhává na buněčné úrovni."
"Otrava Theta zářením?" pochopila Janeway, když se podívala na křivky na monitoru.
"Poslední stádium," potvrdil Doctor. "Můj odhad je, že tomu byl vystaven po delší čas. Není nic, co bych proti tomu mohl udělat."
"Ráda bych s ním mluvila," řekla, přešla k lůžku a naklonila se nad černého cizince. "Jsem kapitán Janeway. Kapitán této lodi."
"Jste spojenci Malonů," těžce artikuloval cizinec.
"Ne," rychle odmítla Janeway, "jen se pokoušíme dostat se přes tuto oblast. S Malony jsme se setkali až dnes."

"Budou mě chtít," řekl skoro plačtivě. "Nemám žádný zájem, na tom abych vás předala Emckovi. On tady nevelí," uklidnila ho. Bylo slyšet, že mu není dobře, protože začal rychleji dýchat. "Ale chci se zeptat," pokračovala Janeway, "jste ve válce s Malony?" "Jejich lodě jsou jed," odpověděl ztěžka. "Theta záření," doplnila Janeway "Zabíjejí nás!" "Proč? Co od vás chtějí?" cítila s ním Kathryn. "Nic."

"Tohle by mohlo utišit jeho bolesti," vložil se do toho Doctor a píchnul mu dávku z hypospraye.
"Nerozumím," řekla Janeway.
"Nevěděli jsme to. Zaútočili jsme na vás. Odpusťte nám," omlouval se místo odpovědi.
"Samozřejmě, ale potřebuji porozumět. Řekl jste, že Maloni zabíjejí vaše lidi. Musí být nějaký důvod."
"Znečišťují náš prostor. Nevíme proč," řekl ztěžka, zatímco Doctor ho vyšetřoval trikordérem. Bylo slyšet, že má pořád velké bolesti. Doctorův trikordér se rozpípal.
"Trpí velkými bolestmi. Musíme ho přenést zpět k jeho lidem. Oni možná budou vědět jak ho vyléčit," řekl Doctor.
"Řeknu vám jak," ozval se cizinec.
"Potřebuji konzolu napojenou přímo na kormidlo," velela Janeway a otočila se zpět k trpícímu: "Jestli nám dáte souřadnice, okamžitě tam zamíříme."
"Jsem vám zavázán," odpověděl.
Janeway přešla zpět k Chakotayovi, který vše pozoroval opodál.
"Převezměte můstek. Já zůstanu tady," řekla mu.
"Ještě pořád nevíme jak se bránit proti tomu tlumícímu poli. Co když ho proti nám znovu použijí," řekl tak aby ho cizinec neslyšel.
"Jsem přesvědčena, že už ho nepoužijí," zašeptala Janeway. "A ... konečně mám něco co mohu napsat do svého deníku."

Chakotay vešel na můstek a hned se obrátil na Vulkance, který stál na svém obvyklém místě.
"Tuvoku?" a pokynul aby ho následoval.
Vešli do konferenční místnosti a Chakotay obešel stůl, zatímco Tuvok zůstal stát poblíž dveří.
"Potřebuji vaši radu," řekl Chakotay.
"Poprvé," konstatoval Tuvok.
"Podívejte, uvědomuji si, že nejsme zrovna nejlepší přátelé. Od prvního dne, si jeden od druhého udržujeme určitou vzdálenost. Ale já jsem vždy respektoval vaše rozhodnutí ... a právě teď, bych mohl potřebovat trochu té Vulkanské průzračnosti," přiznal Chakotay a neříkalo se mu to zrovna snadno.
"Pokračujte," vzal to na vědomí Tuvok.
"Je to kapitán. Jak jste si mohl všimnout, začala se stranit posádky."
"Myslí si, že před čtyřmi lety udělala chybu v rozhodnutí ... že je odpovědná za to že Voyager zůstal sám v Delta kvadrantu," řekl Tuvok.
"Ona vám to řekla?" podivil se Chakotay nad tím, že to už Tuvok věděl.
"Ne, ale během posledních čtyř let jsem pozoroval její chování. Vina, byla její neustálá společnice."
"Znáte ji mnohem déle, než kdokoli jiný. Viděl jste ji někdy takovou?" zeptal se Chakotay, když pochopil, že si s Tuvokem rozumí.
"Pouze jednou," řekl Tuvok a dal se do vyprávění, zatímco obcházel stůl z druhé strany než Chakotay. (Já půl ty půl, a nakonec budeme mít celej stůl obešlej) "Bylo to během jejího prvního roku jako komandér na U.S.S. Billings. Vyslala výsadkový team, aby prozkoumal vulkanický měsíc. Jejich raketoplán byl poškozen výbuchem magmy a tři členové posádky byli těžce zraněni. Druhý den se vrátila na měsíc, sama, aby dokončila průzkum. Chtěla, aby posádka věděla, že jejich utrpení nebylo nadarmo. Mohla při tom zemřít."
"Hledající nápravu...." doplnil chápavě Chakotay.
"Přesně. Postupy kapitána Janeway jsou - neortodoxní. Je to její síla jako vůdce, ale naneštěstí i její největší slabina."
"Tvrdohlavá jako Klingon," řekl Chakotay a pokračoval ve svém putování kolem stolu.
"Řečeno mírně," souhlasil Tuvok.
Jestli se ještě jednou o něco takového pokusí chci být připraven," řekl Chakotay a postavil se před Tuvoka, (mise byla úspěšná, putovaní kolem stolu dokončeno) "a budu potřebovat vaši podporu."
Tuvok jen kývl.

Voyager letěl tmavým prostorem.
"Jsme na souřadnicích," hlásil Tom u kormidla.
Chakotay seděl ve svém křesle a dotkl se své konzoly. Pak velel: "Vše zastavit. Zvednout štíty. Tuvoku?"
"Na senzorech nic," odpověděl Vulkanec.
"Můstek volá kapitána. Právě jsme dorazili."
"Zůstaňte v pohotovosti," odpověděla Janeway na ošetřovně.
"Jsou tady," ozval se ztěžka cizinec, ale musíte jim říct, že jste přítel. Váš komunikační systém?"
Janeway pohlédla na Doctora. V nejbližších chvílích se rozhodne jestli je zradí nebo ne. Ale pak se sklonila nad konzolou, aby aktivovala komunikaci.

"Detekuji nahromadění fotonů. Jsou všude kolem nás," hlásil Kim.
"Kapitáne, máme společnost," zavolal Chakotay, když si to ověřil na své konzole, "8 lodí a dalších 12 se přibližuje."
"Podívejte se na bio-scan," řekla Janeway Doctorovi.
"Žili jsme tu po milióny let," ozval se opět cizinec, "nerušeně, dokud nepřišli Maloni."
"Kapitáne," vložil se do toho Doctor, který dokončil bio-scanování. "Všichni na těch lodích trpí následky vystavení Theta radiaci."
"Řekli jsme jim, že nás zabíjejí," pokračoval cizinec. "Nechtěli naslouchat. Pokoušíme se je zastavit. Jsou příliš silní!" řekl s beznadějí.
"A co ten vír? Můžete ho zavřít? A udržet je tak dál?" zeptala Janeway.
"Nevíme jak!" stěžoval si a posadil se. "Vaše loď je silná. Vaši lidé vynalézaví. Potřebujeme vaši pomoc!"
"Můstek volá kapitána," ozval se Chakotayův hlas z interkomu. "Zaměřují toho cizince na ošetřovně."
"Vypněte štíty," velela Janeway.
"Pomůžete nám?!" zaartikuloval cizinec, zatímco ho obklopilo záření a jeho postava se dematerializovala.
 

	Ma obrazovce v astrometrické laboratoři se objevila Malonská loď, z které unikal nebo byl vypouštěn radioaktivní odpad. Okolí lodi mělo krásnou zdravou zelenou barvu. Janeway stojící těsně před obrazovkou ji zamračeně pozorovala. "Jed," procedila mezi zuby.
	"Loď vypouští velké množství kontaminované antihmoty," konstatovala Seven, ze svého obvyklého stanoviště. "Nákladový prostor je tím přeplněn," řekl Chakotay. "Více jak 90 miliónů izotun." "Zavolejte je!" řekla nebezpečně Janeway.
	Seven vyplnila rozkaz a na obrazovce se objevil Emck opět v zakouřené místnosti. "Kapitáne. Rozhodla jste se připojit. Pošlete nám to stvoření..." říkal samolibě, ale Janeway ho ostře přerušila. "To nebude možné. Vrátili jsme ho jeho lidem. Chtěli jste ho, protože jste se obávali, že zjistíme pravdu o vaší transportní misi." "To nebyla vaše věc," řekl Emck. "Ale teď je," řekla ledově Janeway. "Používáte jejich prostor jako skladiště svého odpadu antihmoty. Proč?"
	"Naše civilizace produkuje více jak 6 miliard izotun průmyslového odpadu každý den. Tato oblast je pro to perfektní." "Jak výhodné," řekl ironicky Chakotay, "pro vás. Prostorový vír vedoucí doprostřed ničeho. Daleko od vašeho vlastního systému. Sejde z očí, sejde z mysli. Problém je, že tu kdosi žije." "Jeden druh," řekl Emck na svou obranu.

"Jeden je dost," řekla skoro rozhořčeně Janeway. "Ale nepřišli jsme sem, abychom o tom debatovali. Přišli jsme nabídnout mírové řešení."
"Jaký druh řešení?"
"Moji lidé také používají antihmotu. Ale našli jsme způsob jak pročistit reaktory, takže neprodukují žádný toxický odpad. Ukážeme vám to."
"Proveďte nás vírem," navázal Chakotay a stoupl si vedle kapitána, "a my můžeme kontaktovat vaše vědce na druhé straně. Vyměnit informace."
"Ukažte mi to, hned," naléhal Emck.
Chakotay pohlédl na Kathryn.
Rozhodla se. "Připravte se na přenos."
Spojení bylo přerušeno.
"Raději zaveďte hosta do strojovny," řekla Janeway Chakotayovi, "a předveďte mu malou demonstraci." Chakotay zamířil ke dveřím a Janeway se obrátila na Seven: "Soustřeďme naše senzory na ten vír, Seven. Chci přesně vědět jak to funguje ... jen pro případ že diplomacie selže." Janeway si stoupla vedle Seven a začala pracovat na konzole. Seven se na ní zvědavě podívala. "Máte v úmyslu ho zničit."
Janeway jen zvedla oči a pak pokračovala v práci.

"Zbytková antihmota je poté zpracována v transkinetické komoře," vysvětlovala právě B'Elanna ve strojovně a přešla k warp jádru. Následoval jí Emck a Chakotay, "kde je rozložena na subatomické úrovni."
"A co Theta záření?" ptal se Emck.
"Vše je absorbováno systémem radiometrických konvertorů," pokračovala B'Elanna, zatímco všichni obcházeli jádro. "Recyklujeme energii, abychom ji použili pro další systémy, od podpory života po replikátory."
"My nemáme tento druh konverzní technologie."
"Princip je podobný jako u vaší technologie zpracování plazmy," nesouhlasila B'Elanna.
"Neříkáme že to bude jednoduché," vložil se do toho Chakotay. "Je to na několik měsíců práce, závisející na velikosti flotily. Všechna schémata jsou tady," a ukázal na PADD ve své ruce, "a my bychom s vámi rádi spolupracovali. Pomoci do začátků. Můžeme vám poskytnout několik konvertorů," dodal a podal Emckovi svůj PADD.

"Geniální řešení," řekl Emck když pohlédl na údaje pak začal obcházet jádro. (Když vy si plníte mise, já chci taky). B'Elanna s Chakotayem ho museli následovat. "Naši inženýři by byli potěšeni. Tohle by vyřešilo mnoho problémů na mém světě. Naneštěstí, mě to také připraví o práci," řekl Emck a vrátil PADD B'Elanně. "Promiňte?" nechápal Chakotay. "Vaše technologie přivede průmyslu vývozu odpadu ke zhroucení. Zanedlouho bych byl zastaralý." (Opět došel skoro na místo z kterého zahájil své putování kolem jádra.)

"Přišel jsem sem, protože jsem doufal, že vaše nabídka bude proveditelná, ale vidím, že není. Můžete si nechat své řešení."
"Lži!!" vyprskla Torres.
"B'Ellano!" okřikl ji Chakotay.
"Dali jsme mu perfektní řešení a on o to ani nemá zájem!" nedala se B'Elanna.
"To teď není důležité," řekl Chakotay a otočil se na plešouna, "co je důležité je, co řekneme teď. Zapříčiní to změny. Některé možná obtížné, ale pokrok může také přinést nové možnosti. Když tomu dáte čas, může vám to dát výhodu před ostatními."
"Já už mám výhodu," řekl se samolibým úsměvem, "ten Vír. Nikdo o něm neví, kromě mne a mé posádky. Díky vyhazování mého nákladu zde, jsou mé výlohy poloviční. A to nemám v úmyslu obětovat."
"Domnívám se, že masová vražda vám vůbec nevadí," křikla po něm nenávistně B'Elanna.
"Jestli se tolik staráte o ta stvoření. Zůstaňte."
"Je mi líto, že nechcete uznat důvody," řekl klidně Chakotay a přistoupil k němu. "Neočekávám, že od toho ustoupíte."
"Proscanovali jste mou loď. Viděli jste mou palebnou sílu," říkal Emck nebezpečně. "Při střetnutí se mnou byste nepřežili ani deset sekund."
Chakotay zklamaně sklonil hlavu. Pak pokynul dvou členům ostrahy, kteří stáli v pozadí. "Vyveďte ho odtud."
Emck dal rukou znamení ať na něj nesahají, že půjde sám a rozzlobeně odešel.
 

"Možnosti?" zeptala se Janeway ve své kajutě Chakotaye. Oba si prohlíželi zobrazení Víru na obrazovce počítače. "Probojovat si cestu přes Emcka, vstoupit do víru na vlastní pěst. Jak budeme na druhé straně, zkontaktovat Malony," řekl Chakotay. "Podělit se o naši čistou technologii a pokračovat v cestě k domovu," dokončila Janeway "Přesně."

"I kdybychom se dostali skrz Vír, nemáme zaručeno, ža Maloni udělají to správné," namítla Janeway a obešla stůl. (Už i ona) "Pan Emck se jen tak nevzdá. Dokud existuje ten Vír, obyvatelé této oblasti jsou ohroženi."
"Je nějaká možnost, jak bychom ho mohli zničit?" zeptal se Chakotay, který nevěděl, kam Kathryn míří.
"Řekla bych, že ano. Ale je v tom háček. Musíme ho zavřít na tomto konci, kde je radius dimenze nejslabší," sdělila Chakotayovi výsledky svých zjištění. Chakotay si povzdechl.
"Jistě se odtud brzy dostaneme," řekla když viděla Chakotayovu nejistotu.
"Další dva roky v Prázdnotě. Myslím že se s tím budu umět smířit," řekl Chakotay, kterému se kapitánova myšlenka vůbec nelíbila.
"Ale já si nejsem jistá, jestli to dokážu," zašeptala Janeway. "Před čtyřmi roky jsem zničila Ochráncovu stanici, abych ochránila Ocampy. Tento 'akt soucitu' uvěznil tuto posádku v Delta kvadrantu. Nemám v úmyslu ještě někdy vydat podobný rozkaz."
Chakotay si opět povzdechl. "Naše současná situace je ale trochu jiná."
"Je až příliš podobná. Požaduji od této posádky, aby přinesla příliš vysokou oběť. Nechci udělat stejnou chybu."
"Jestli vidíte jinou možnost, poslouchám," řekl Chakotay, který pořád nechápal, co mu tím chce říct.
"Chakotayi," řekla pomalu, jakoby se rozhodovala jestli to opravdu chce říct (a obešla stůl), "není nikdo komu bych věřila víc než vám. Jste skvělý první důstojník," a stoupla si těsně před něj. "Jste připraven stát se kapitánem této lodi?" zeptala se jakoby mu loď chtěla odkázat.
"Ano," odvětil Chakotay udiveně.
"Svolejte posádku," řekla Janeway a pohlédla Chakotayovi do očí. Chakotay pohled opětoval a pak odešel vykonat co přikázala.

Na můstku již čekala celá posádka. Chakotay, Paris, Kim, Torres, Tuvok a Seven na svých místech. Neelix po pravé straně můstku a Doctor po levé. Dveře zasyčeli a vešla kapitán.
"Kapitán na můstku," řekl předpisově Tuvok, protože již to bylo několik měsíců, kdy se tu naposled ukázala.
Všichni se postavili do pozoru. (Pozn.: To u Seven znamená, že vystrčila své silikonové implantáty ještě víc než normálně.)
"Pohov," řekla a pohlédla na všechny kolem. Nikdo si nesedl.
Kapitán pomalu přešla kolem Seven a pohlédla na Harryho. "Harry, jak se daří."
"Dobře, madam," odpověděl s úsměvem Kim.
"Dobře," odvětila Janeway jako by to bylo její dítě, a ona se ptala jestli dnes nedostal pětku ve škole.
Obešla pažení a přišla k Neelixovi. "Chyběla jste nám, kapitáne."
Janeway se dotkla jeho ramene. Pak přešla doprostřed a začala: "Řeknu to zkrátka. Vaše rozkazy jsou pokračovat k Víru. Použijte všechny nutné prostředky, abyste si probojovali volnou cestu kolem Malonské lodi. Zůstanu v raketoplánu za vámi a Vír zničím." Pak se otočila na Vulkance: "Tuvoku, potřebuji raketoplán druhé třídy vyzbrojený fotonovými torpédy. Tome, nastavte kurs na..."
Byla ale přerušena B'Elannou. "Na to zapomeňte," řekla rozhodně. "Nenecháme vás tady zemřít."
"Mějte trochu důvěry, B'Elanno. Budu mít raketoplán, spousty přídělů. Přežiji."
"Sama v Delta kvadrantu?" ptal se pochybovačně Tom. "Nic proti, ale..."
"Učinila jsem své rozhodnutí," nenechala ho domluvit Kathryn.
"A co my? Copak k tomu nemáme co říct?" připojil se Kim.
"Má pravdu, kapitáne," naléhal i Neelix. "Raději bych čelil Prázdnotě, jestli to znamená, že zůstanete s námi." Odvážný návrh, vzhledem jeho strachu z nicoty.
Janeway se pomalu otočila ke kormidlu jakoby o tom přemýšlela, ale pak řekla: "Tome ... nastavte kurs."
Tom, se ale nehýbal, a zpříma na ní hleděl.
"Poručíku, dala jsem vám rozkaz," řekla nebezpečně.
Tom vstal. "Nemohu ten rozkaz splnit, madam," odvětil tiše, uctivě ... a rozhodně.
"Harry, převezměte kormidlo," velela Janeway, aniž by spustila oči z Toma.
Harry se ale neozýval. Janeway na něj tázavě pohlédla.
"Je mi líto, kapitáne," řekl s přemáháním Harry.
Janeway přešla k Chakotayovi a pohlédla do jeho neústupných očí. Ani se nezeptala. A obrátila se na Seven za ním.
"Nebudu spolupracovat," konstatovala Seven, s typicky složenýma rukama za zády.
Kapitánčiny oči se stočili na posledního člena posádky, který mohl její rozkaz vykonat - na Doctora. Dala si jemně ruce v bok a tázavě se na něj podívala.
Doctor se nadechl. "Co může hologram udělat?" a omluvně pozvedl obočí.
"Jak můžete vidět," řekl Tuvok, "nejste jediná, kdo měl čas zhodnotit svou minulost."

"Ano, to vidím," řekla Janeway chladně a přešla na zadní část můstku (pozn.: asi aby na ně mohla koukat svrchu). "Uvědomujete si, že byste všichni mohli být pověšeni za vzpouru? Vypadá to, že potřebujeme jiné řešení," a prohlížela si každého kolem kterého prošla jakoby jim brala míru na oprátky. "Vypálíme torpéda, hned jak překročíme práh," řekl rychle Chakotay, "a jak začne vír kolabovat, přejdeme na maximální warp." "Za ocasem budeme mít masivní šokovou vlnu," pochybovala Janeway a opřela se o pažení. "Vím jak posílit zadní štíty," odpověděla pohotově. (Když se chce všechno jde) "A je tu stále jedna překážka - Maloni," namítala pořád kapitán.

"Ztráta antihmoty oslabila příčky obklopující jejich nákladový prostor," vložil se do toho Tuvok. "Přímý zásah phaserem by měl Malony zneškodnit."
"Poetická spravedlnost," poznamenal Doctor.
"Samozřejmě," řekl na Doctorovu poznámku Tuvok.
"Uvědomujete si, že to zmenšuje naši šanci, že se dostaneme skrz?" pořád namítala Janeway, ale byla už vlastně rozhodnutá.
"Šance je irelevantní. Uspějeme," nasadila tomu korunu Seven.
"Hlasujte v Borgskou sebedůvěru," řekl Doctor bezstarostně stylem 'No nekupte to'. "Kdo by se s tím mohl přít?"
"Dobře," řekla Janeway a bouchla si do pažení. "Vraťte se na svá místa," protože se od nich všichni během přesvědčování kapitána vzdálili. "Udělejme to."
"Červený poplach," křikl Chakotay. "Nastavte kurs k Víru. Bojová stanoviště!"
Mezitím světla potemněla a Janeway se posadila do svého křesla. Pak se naklonila k Chakotayovi a tiše konstatovala: "Vysvětlil jste jim to. Vědí do čeho jdou."
"Řekněme, že bych nebyl 'skvělým prvním důstojníkem' kdybych jim to neřekl," řekl s úsměvem Chakotay.
A Voyager si to co nejrychleji hroutil černým prostorem k Víru.
 

"Jejich štíty drží," hlásil Tuvok.
"Otevřete kanál," velela chladným hlasem Janeway. "Tady je Voyager. Zastavte palbu a stáhněte se."
Nikdo neodpovídal. Voyager byl zasažen dalším výbuchem.
"Budu to brát jako ne," komentovala to Janeway.
"Vír?" ptal se stroze Chakotay.
"200 miliónů kilometrů před námi," odečetl údaje Paris.
"Můstek volá strojovnu," volala Janeway, "blížíme se k Víru. Aktivujte posílené štíty."
"Rozumím," ozval se hlas B'Elanny, "uvidíme se na druhé straně."
Voyager se otřásl pod dalším výbuchem.
"Stav," ptal se Chakotay.
"Levá gondola byla zasažena. Uniká plazma," ohlásil Kim.
"Dostaneme se odtud s jedním motorem, Tome?" ptala se kapitán.
"Myslím, že ano."
"Torpéda. Nabita a připravena," ozval se Tuvok.
"Na můj rozkaz, Tuvoku. Máme na to jen jeden výstřel," řekla temně Janeway.
"Odpalují prostorové nálože," hlásila Seven.
"Vyhněte se jim," velela Janeway.
Tom dělal co mohl, a Voyager proletěl sérií výbuchů, relativně v pořádku. Tom si hluboce oddechl.
"Kapitán Proton opět zasahuje," konstatovala Seven a kapitán na ní udiveně pohlédla.
Tom se nevěřícně otočil na Seven a uviděl i tázavý pohled Janeway.
"Vysvětlím to později," řekl s úsměvem.
"Vír je ve vizuálním dosahu," hlásil Tuvok.

Na obrazovce se objevil černý kruh obklopen jakýmsi zářením. "Čas do střetnutí?" "47 sekund," odpověděl Paris. "Udržujte rychlost. Nechte spojení vypnuté a palte," velela dál Janeway. Jen co to dořekla, loď dostala další zásah a na můstku zkratovalo jedno vedení. "Přímý zásah. Pravá gondola," snažil se překřičet hluk Kim. "Warp motory jsou mimo provoz," křičel Tom, "ještě jeden zásah a jsme jako mrtvola ve vodě."

"Bez warpového pohonu nikdy neunikneme šokové vlně," řekl temně Chakotay.
"Tuvoku, můžete ještě víc posílit zadní štíty energií z deflektoru?" ptala se Janeway, která zřejmě dostala nápad.
"Myslím, že ano."
"Udělejte to. Svezeme se na té šokové vlně - necháme ji ať nás odstrčí na druhou stranu."
"Přizpůsobuji harmonickou frekvenci štítů," hlásil po chvíli Tuvok, zatímco jeho ruce kmitali po konzole.
"Kapitáne," ozvala se Seven a hleděla na hlavní obrazovku.
Na obrazovce se před Vírem objevilo několik lodí nočních lidí.
"Pokoušejí se nám zablokovat cestu," řekla Seven.
"20 sekund," křikl Paris.
"Připravte se vypálit," velel Chakotay.
"Možná to nebude nutné," řekl Tuvok, když odečetl údaje, ale stejně se připravil k výstřelu.
Všechny lodě nočních lidí začali pálit na Malonskou loď, i když věděli, že se nemohou rovnat s její palebnou silou.
Maloni odpálili jednu nálož a jedna loď byla zneškodněna.
"Nákladní loď se přemísťuje, aby mohla bojovat s cizinci," řekla Seven.

"Pokoušejí se rozptýlit Malony," pochopil Chakotay. "Porozuměli nám." "10 sekund," křičel opět Paris. "Štíty nákladní lodi slábnou," ohlásil konečně Tuvok. "Zaměřte jejich nákladový prostor," velela Janeway chladně. "Je čas vynést odpadky." Voyager odpálil v rychlém sledu čtyři fotonová torpéda. Všechny zasáhly cíl a Malonská loď začala explodovat. Vybuchla ve chvíli, kdy kolem ní Voyager proletěl.

"Překračujeme práh," ohlásil se Paris. "Torpédo," velela Janeway. Z Voyageru se jakoby odpojilo torpédo, pomalu a bez zážehu letělo k okraji Víru. Voyager byl rychlejší a vstoupil dovnitř o několik málo sekund dřív. Torpédo vybuchlo a Vír začal kolabovat. "Šoková vlna se přibližuje," hlásila Seven. "Vzdálenost 600 metrů ... 500 ... 4...” "Zadní štíty na maximum," ohlásil Tuvok. "Připravte se na náraz!"

Jasně modrá vlna dosáhla Voyager a pořádně ho nakopla.
"Na vnějším trupu vzniká velký tlak. Štíty slábnou," říkal Tuvok, zatímco vlna tlačila Voyager obrovskou rychlostí kupředu.
Voyager se opět otřásl a vše se zklidnilo.
"Jsme z toho venku," oddechl si Paris, když odečetl údaje z kormidla.
"Vír byl zničen," řekla Seven.
"Jsme venku z Prázdnoty?" ptal se Chakotay.
"Ještě ne. Ten malý manévr nás postrčil trochu málo. Jsme stále 200 000 kilometrů od hranice," hlásil Harry.
"Na obrazovku."
Obrazovka byla stále temná.
Janeway si trochu zklamaně povzdechla. "Udržujte kurs."
Voyager se pomalu pohyboval černotou.

Po chvíli se na můstek dostavil i Doctor s B'Elannou. "Tam," řekl do ticha Paris. "Co?" ptala se B'Elanna a snažila se na černé obrazovce něco rozeznat. "Něco jsem zahlédl. Hvězdu." "Může to být jen odraz ve vašem oku," zchladil ho Doctor. I Janeway pátrala na obrazovce po něčem čeho by se její zrak mohl zachytit. Chakotay už nevydržel sedět a stoupl si blíž.
Voyager se náhle vyloupl z prázdnoty. Bylo vidět několik hvězdných systémů a mlhovin.
Všichni na tu krásu hleděli se zatajeným dechem. Doctor měl ve tváři výraz, jakoby ty hvězdy sám stvořil a Janeway se zeptala: "Harry? Co vidíte tam venku?" "Vidím," řekl Harry a na svou konzolu se ani nepodíval, "oblast plnou tisíců hvězdných soustav. Vypadá to pěkně živě," a s úsměvem pohlédl na Seven. "Plnou rychlostí vpřed," řekla Janeway a Voyager zamířil přímo mezi hvězdy....