Dark Frontier, Part II
SD : 52619.2
N : 212
Oficiální fotografie z Star Trek Continuum

"Změnila ses," řekla královna po krátkém pohledu na Seven. Pak ji začala obcházet a prohlížet i zezadu. "Tvůj exo-skeleton .... tvůj oční implantát. Rozložili tě a přetvořili k obrazu svému.

Vlasy ..

... oděv ... ale v podstatě, jsi stále má," řekla pomalu ale sebejistě.
"Borg se táké změnil," odvětila stejně potupným tónem Seven. "Očekávala jsem reasimilaci, ne konverzaci."
"Vidím, že ti také dali smysl pro humor," vrátila chladně královna.
"Můj smysl pro humor je jen můj," nedala se Seven.
"Mluvíš jako skutečný jedinec. Ty dva poslední dva roky pro tebe museli být pozoruhodnou zkušeností. Jsi jedinečná."
"Má zkušenost se přidá k vaší dokonalosti," konstatovala Seven.
"Ano."
"A proto jste mě donutili opustit Vyoager," uvažovala dál.
Královna se otočila k Seven zády a popošla několik kroků. "Proto jsme tě na něj předeším umístili. Ty věřís, že tě Voyager od společenstva osvobodil. To si skutečně myslíš, ža bychom se tě vzdali tak snadno?"
"Vysvětli," zeptala se trochu nechápavě Seven.

Ta ale jen neohroženě stála, dobře věděla, že jestli se podřídí, bude společenstvo vědět vše, co ví nyní ona.

"Poslechni!" rozkázala po chvíli ticha královna.

Seven se váhavě pohnula a postavila do výklenku.

Neelix právě dokončoval úklidové práce borgských trosek ve skladu 2, když vešel Chakotay a hned zamířil ke kapitánovi, která stála před jednou konzolou.
"Žádné známky borgské aktivity, zbavili jsme se jich," hlásil Chakotay, ještě než k ní došel.
"A koule?"
"Neobjevila se na senzorech dlouhého dosahu ani v subprostorové telemetrii. Teď už může být kdekoliv v kvadrantu."
"Vyšlete sondu třídy V. Hledejte reziduální transwarpové signatury."
"Rozumím," řekl Chakotay a skonil se nad ovládáním.
Janeway se zamyslela a po krátké chvíli ticha řekla: "Proč si vybrala k odchodu právě tuto chvíli?"
"Možná to celou dobu plánovala," snažil se to nějak vysvětlit Chakotay.
"Dost možností k opuštění posádky měla už dřív," namítala Janeway.
"Ale ještě nikdy přímý přístup do borgské lodi," rozvíjel dál Chakotay a pohlédl Kathryn zpříma do očí. "'Zradím vás' ... tak to řekla před dvěma roky, když jste ji odpojila od úlu."
"Před dvěma dny mi řekla, že jejím společenstvem se stal Voyager," trvala stále na svém.
"Kapitáne," přistoupil náhle Neelix s PADDem v ruce, "odklidili jsme většinu trosek, ale před tím než je vypaříme, bych rád větší úlomky roztavil a extrahoval z nich polytrinické sloučeniny."
"To je rozumné," kývla kapitán.
"Takže zůstává poslední položka," znejistěl Neelix, "výklenek Seven Of Nine. Spotřebuje spoustu energie ... přes 30 megawattů. Mám ho deaktivovat?"
Janeway se zamyslela a pak řekla: "Ne, nechte ho běžet."

"Počítači, izoluj všechny údaje senzorů pro časový index 114.6 a identifikuj zdroj."

Kapitán seděla ve své pracovně se šálkem kávy v ruce a skloněná nad monitorem svého počítače.

"Náhodné subprostorové energetické fluktuace," ohlásil strojový hlas výsledek analýzy.
"Izoluj údaje senzorů pro časový index 166.2. Zdroj?" pokračovala Janeway.
"Náhodné subprostorové energetické fluktuace," ozval se opět po chvíli počítač.
"Počítači, proveď transspektrální analýzu všech subprostorových fluktuací."
Její soustředění vyrušilo pípnutí zvonku.
"Ano?"
Vešel Tuvok a postavil se těsně za dveře, které se ani nezavřely.
"Jedna členka posádky požádala o schůzku s kapitánem," začal Tuvok. "Informoval jsem ji, že jste zaneprázdněna, ale trvala na svém."
Janeway ani nevzhlédla od monitoru a odmítavě zavrtěla hlavou. "Ať je to cokoliv, jsem si jista, že komandér Chakotay to ... ," při svých slovech zvedla hlavu a uviděla hlavu malé Naomi Wildmanové jak vykukuje zpoza Vulkancových zad a tiskne k sobě PADD. Janeway položila šálek kávy. "Žádosti se vyhovuje. Ať jde dál."
Tuvok odešel a Naomi zůstala chvíli stát u zavřených dveřích. Pak se odhodlala. Přistoupila ke stolu, stoupla na špičky a podala kapitánovi svůj PADD, který dosud pevně svírala v ručkách. "Žádám o povolení předložit k posouzení jeden návrh."
"Návrh?" podivila se Janeway, ale PADD přijala.
"Je to záchranná operace pro Seven Of Nine," vysvětlovala rychle Naomi.
Janeway se nadechla a vážně se zeptala: "Tento plán jsi zpracovala úplně sama?"
"Ano, ma'am. Vidíte, že kdybychom naše senzory dlouhého dosahu upravili na frekvenci jejího kortikálního implantátu, mohli bychom ji najít."
Kathryn se jen letmo podívala na údaje a mile řekla: "Delta kvadrant je velmi velký prostor a Seven může být i tisíce světelných let odtud."
"Co kdybychom zvýšili dosah našich senzorů energií z hlavního deflektoru?" nechtěla se jen tak vzdát Naomi.
Janeway se usmála. "Zřejmě trávíš spoustu času ve strojovně, že? Obávám se, že to nebude tak jednoduché ale děkuji ti. Tvá iniciativa je zaznamenána," dodala a podala Naomi PADD zpět.
"Hmm," kývla s úsměvem Naomi a s výrazem 'kdykoli si ke mě přijďte pro radu'. Otočila se k odchodu, ale pak se zarazila. Musela se zeptat ještě na jednu věc. "Kapitáne? Vy to určitě nevzdáte, že ne?"
Janeway skoro až zaslzely oči. Obešla stůl a přešla k Naomi. Naklonila se k její hlavě a pronesla: "Jsou tři věci, které musí každý kapitán hvězdné lodi dodržovat: musí být řádně upraven, jít s lodí ke dnu ...."

Ustarané tvářičky Naomi se přece jen rozjasnily.
Krátké ticho přerušilo pípnutí počítače. "Transspektrální analýza dokončena."

Janeway sáhla po monitoru a otočila ho k sobě. "Podívej se na tohle, Naomi. Co vidíš?"

Naomi na to chvíli nechápě koukala a nakonec váhavě řekla: "Záznamy senzorů ...."

"To nejsou náhodné energetické fluktuace," vysvětlovala Janeway. "To jsou borgské komunikační signály a jsou všechny zaměřené na nákladový prostor 2."
"Myslíte, že borgové mluvili se Seven Of Nine?" zamyslela se Naomi.
"Rozhodně to tak vypadá. Pojďme..." a kapitán s Naomi v patách zamířila na můstek.

Seven otevřela oči.
Něco nebylo v pořádku. Viděla zeleně.
Před ní stál jeden voják a prováděl něco s jejím očním implantátem.
"Dobré ráno," ozval se ženský hlas.
Seven se odpojila od výklenku a pohlédla na královnu, která stála hned u ní. Pak zjistila neobvyklý tlak vzadu na krku. Prsty se dotkla toho místa a objevila borgský implantát. "Můj vizuální kortex...byl pozměněn."
"Vylepšili jsme ho borgskou technologií. Lidskýma očima ses dívala už dost dlouho. Tento doplněk je navržen tak, aby zvyšoval účinnost tvých nervových spojů," říkala Královna.
"Odstraňte ho!" skoro se rozkřikla Seven.
"To chceš raději zůstat podřadná?"
"Především chci zůstat jedinečná," odporovala Seven.
"Neměj obavy," řekla královna a pozorně si Seven prohlížela. "Neuděláme z tebe vojáka. Jsi pro nás příliš cenná - se svou nedotčenou individualitou a při tom bez svého lidství. Snaž se také zbavit všech těch ... ubohých emocí ... strachu ... hněvu ... závisti ... zkazili tě ... ale škody mohou být ještě napraveny."
"Vynaložili jste mnoho energie, abyste mě dostali k sobě. Proč?"
"Není to zřejmé?" divila se královna, že to Seven už dávno nepochopila. "Pomůžeš nám asimilovat lidstvo. Při svém prvním pokusu asimilovat Zemi jsme neuspěli, a neuspějeme ani příště, pokud neporozumíme podstatě jejich odporu. Chceme, abys byla našima očima. Ukážeš nám lidství."
"Když jsem regenerovala, asimilovali jste mé vzpomínky," konstatovala Seven.
"Naše myšlenky jsou jedno," souhlasila královna.
"Pak ale máte všechny moje vědomosti. Co ještě ode mě chcete?"
"Ty jsi jediný borg, kterému se kdy podařilo vrátit do stavu jedince," vysvětlovala královna. "Chceme tě právě takovou jaká jsi. Jinak bys ztratila svou lidskou perspektivu. Nechceme dalšího vojáka. Chceme tebe."
"Budu odporovat!"
"Já vím," řekla nevzrušeně, ale se zadostiučením, že vše jde podle plánu.
V tom se místnost začala otřásat.
"Co se děje?"
"Naše plavidlo se odpojuje od unikomplexu. Nastavujeme kurs na mřížku 5-3-2."
"Sdělte svůj záměr."
"Asimilace. Naše přítomnost neni nutná, ale myslela jsem, že tato zkušenost, by pro tebe mohla být užitečná. "

Na druhé straně místnosti se v té chvíli promítla průhledná obrazovka, na které bylo vidět nějakou planetu. Seven přešla blíž. "Druh 1-0-0-2-6," komentovala borgská královna a postavila se těsně za Seven.

"Kolik živých bytostí?"
"392 000."
Seven mlčela a jen se dívala na obrazovku.
"Zřejmě teď pociťuješ soucit," odhadla ji královna, "lidský impuls. Už jsi zapomněla co to znamená být borg. Jejich životy budou přidány k našim."
Na povrchu unikomplexu se otevřela kruhová vrata a zevnitř vyletěla podivná hranatá loď --- královnin pekáč, který rychle prolétal kolem struktur borgského 'města'.

Raven se jí držel těsně za ocasem :).
"Cestovní poznámly. U.S.S. Raven, dodatek: byl to velmi rušný týden. Krychle se spojila s dalším borgským plavidlem a přijala přes 50000 nových vojáků. Začínáme s nebezpečným úkolem identifikace nováčků."
Na palubě Ravenu stál Borg - regeneroval. Magnus a Erin ho právě zkoumali svými přístroji.

"Druh 6961... Ktarian... tritaniová infrastruktura," zjistila Erein z vnitřní části temene Borga. "Je to taktický voják."

Magnus zatím zkoumal jeho obličej. "Podívej se na jeho zaměřovací transceiver. Podíváme se na jeho předchozí určení."

Erin zaměřila svůj rentgenový přístroj na druhou stranu hlavy.
"Three Of Five ... terciální doplněk ... unimatrice jedna."

"Velmi zvláštní. Myslíme si, že byl používán v práci v blízkosti borgské královny. Jestli se k ní někdy vrátí ... budeme ho tentokrát moci sledovat," a vpravil sondu vojákovi pod prsní pancíř.

"Má ta královna nějaký trůn?" vyptávala se dál Annika.

"To nikdo neví."
"Myslíme si, že je více podobná královně hmyzí kolonie. Pomáhá koordinovat ostatní vojáky," navázala Erin.
Ozvalo se pípnutí počítače.
"Jeho regenerační cyklus je téměř dokončen. Raději ho vrátíme," komentoval to Magnus.
Erin se dotkla kontrolek a borgský voják se dematerializoval.
"Ahoj," zavolala za ním ještě Annika.
"Je zpět ve svém výklenku. Nikdo ho nepostrádal. Pro dnešek už bylo vojáků dost. Má tady někdo hlad?" ptala se Erin a vzala svou dcerku za ruku.
"Já!" ozvala se hlasitě.

"Přijdu za chvíli," řekl Magnus, "chci si ještě pročíst záznamy z toho kraniálního transceiveru a podívat se jestli byl někdy v přímém kontaktu s borgskou královnou."

"Ale pospěš si."
Obě odešli a Magnus přistoupil k panelu. Na monitoru bylo vidět mapu oblasti.
Stejnou mapu právě ukazoval Chakotay kapitánovi v její kajutě.
"Vypadá to, že jeho tušení bylo správné," sděloval Chakotay své poznatky, ze studia deníků Hansenových, "voják dostával přímé rozkazy od té ... borgské královny. Analyzoval jsem ty komunikační signály. Podívejte se na transspektrální frekvence," a podal jí PADD.
"Odpovídají těm, které poslali Seven," zhodnotila rychle Janeway.
"Co všechno Hansenovi zjistili o té královně?"
"Obávám se, že už neměli šanci něco zjistit."
"Jedna věc je jistá," uvažovala Janeway, "spojila se Seven Of Nine a druhý den se Seven připojila k Borgu. Zřejmě na ní má nějaký vliv."
"Myslíte si, že nařídili Seven opustit Voyager?"
"Nařídili?" a odmlčela se, aby přišla na to pravé slovo, "přinutili! Přesvědčovala mě, abych ji zařadila do výsadkového teamu. Tvrdila, že když nebude na palubě té koule, naše mise neuspěje. Mám pocit, že jí bylo vyhrožováno. Moje instinkty mi říkaly, že něco tají, ... ale už jsem se tím .... nezabývala. Nechala jsem ji jít."
"Kdyby ne, možná by z nás všech teď byli vojáci," snažil se jí uchlácholit Chakotay.
Janeway přešla k oknu se šálkem kávy v ruce a pohlédla na hvězdy.
"Co se asi odehrává v té vaší společné mysli? Máte na výběr z tisíce druhů, miliard jedinců. Proč Seven Of Nine? Měli jste nás asimilovat, když jste k tomu měli příležitost."
"Kapitáne?" nechápal Chakotay.
"Chci, abyste pokračoval v analýze databáze Hansonových. Sestavte seznam veškeré technologie, kterou vytvořili ke sledování borgů," velela Janeway, zatímco položila kávu a vzala z pohovky uniformu. "Sestavte si team inženýrů, kteří vám pomohou."
"Jestli plánujete záchrannou misi, tak nám ty jejich výzkumy moc nepomohou," namítal Chakotay.
"Jak to?" ptala se kapitán, zatímco si zapínala uniformu.
"Studoval jsem jejich deníky dost dlouho na to, abych si uvědomil, že jak byli Hansenovi brilantní tak udělali chybu. Začali si být příliš sebejistí."
"My ale tu stejnou chybu neuděláme," řekla rozhodně Janeway a zamířila na můstek. Chakotay zůstal stát v její kajutě úplně sám a PADDEM v ruce a nedopitou kávou na stolku. :-)

Janeway přecházela po můstku s rukama v bok a vysvětlovala své rozkazy. "Bude to dlouhá a taktická záchranná akce. Může nám to trvat dny, dokonce i týdny, než našeho chybějícího člena posádky najdeme.

"Pane Parisi, vy budete u kormidla, komandér Tuvok u zbraní. Doktore, nelze předvídat v jakém stavu Seven bude až ji najdeme. Poletíte s námi."
"Ano, kapitáne," kývl Doktor.
"Já povedu výsadkový team," pokračovala zatímco došla k B'Ellaně. "Ostatní zůstanou na Voyageru a budou udržovat pozici na prahu našeho transwarpového tunelu. Po návratu budeme možná potřebovat podporu zbraní. Velení přebírá komandér Chakotay," a poplácala svého prvního důstojníka po rameni. "Budeme pátrat po jednom jedinci mezi tisícovkami vojáků ... ale ona je jednou z nás ... a já ji nenechám odejít. Začněme."

Z hangáru Voyageru pomalu vylétl Deltaplán s Janeway, Tuvokem, Parisem a Doktorem na palubě.
"Všechny systémy fungují, jsme připraveni na skok," hlásil po chvíli letu Paris.
"Zapojit cívku. Připravit se na transwarp," velela Janeway.
Deltaplán se začal otřásat.
"Výkon není stabilní," ozval se Tuvok.
"Kompenzuji."
"Jsme na kritické rychlosti," ohlásil Paris.
"Start, pane Parisi."
"Transwarp za 4 ... 3 .... 2 ..."
Deltaplán uděla vžum a zmizel v zeleném tunelu.
Chvíli zrychloval než se dostal na správnou rychlost.

"Jen hezky klidně," radila Janeway. Pak si všimla divného výrazu v Doktorově tváři. "Doktore .... jste v pořádku?"
"Je to jen slabá kinetóza," zamluvil svou nevolnost Doktor, "budu muset upravit svou matrici, aby se vyrovnala s extrémní rychlostí."
"Zachytil jsem reziduální transwarpové signatury. Odpovídají té borgské kouli," řekl Tuvok.
"Upravte kurs a sledujte je, pane Parisi."
Deltaplán okamžitě reagoval na Tomovy příkazy. Doktorovi se ale rychlá změna kurzu a třesení vůbec nelíbilo. "Myslím, že kapitánovy rozkazy zněly 'jen hezky klidně'."
Paris jen protočil oči v sloup.
"Plnou rychlostí vpřed," velela Janeway.

Dvě krychle a královnin pekáč vystoupili z transwarpového tunelu a pomalu se přibližovali k planetě cílového druhu.

Na borgském panelu v královnině komoře právě Seven studovala údaje o planetě i o rase.
"Jsme na místě," ozval se zezadu královnin hlas a její postava se vynořila ze zelených stínů. "Jsi připravena?"
"Seznámila jsem se s tímto druhem," otočila se Seven od konzoly.
"Taktická slabost?"
"Jejich plavidla mají malou manévrovatelnost," odpověděla poslušně Seven.
"Taktická síla?"
"Vyvinuli modulovaný phaserový puls, který dokáže proniknout našimi štíty."
"Jak se máme adaptovat?" ptala se královna.
"Ty jsi Borg. To mi řekni ty," odsekla Seven.
V tom se celá místnost otřásla a světla zablikala. Ozval se zvuk nárazu.
"39 jejich plavidel míří na naši pozici," konstatovala královna, když se spojila se senzory. "Střílí zbraněmi. Naše štíty selhávají. Budeme zničeni," odříkavala klidně, zatímco se loď dál otřásala. "Co navrhuješ, abychom se adaptovali?"
Seven mlčela. Ale loď byla pod stále tvrdším útokem a hrozilo její zničení. Neudržela se a poradila: "Triaxilovat geometrii štítů, aby absorbovala jejich phaserové pulsy."
"Napadlo mě stejné řešení," řekla královna a napojila se na matrici štítů. "Adaptace dokončena," řekla po chvilce, když otřesy přestaly, "už neznamenají hrozbu. Jdi do primární asimilační komory. Budeš monitorovat bio-extrakční proces."

"Tváříš se váhavě ... možná jsem na tebe tlačila příliš. Můžeš místo toho pomáhat při opravách naší matrice štítů."
To bylo pro Seven akceptovatelné a vykročila ke dveřím.

"Seven Of Nine," oslovila ji ještě královna a Seven se ve dveřích zastavila, "buď zdatná."

Po koridorech královnina pekáče se pohybovala spousta vojáků jako na kždém jiném borgském plavidle. Seven se jimi rychle prodírala a mířila k místu svého úkolu. Když došla na své pracoviště, ihned začala. Dotkla se několika kontrolek na panelu. Vše vypadalo již opravené, proto přešla k dalšímu. Chodbou se rozléhaly výkřiky trpících lidí. V tom několik vojáků právě eskortovalo několik jedinců z druhu 10026 k asimilačním komorám.

Když pohlédla do nevědomých očí toho muže, necítila se zrovna nejlíp. Loď se opět otřásla a poblíž Seven vybuchlo vedení. Seven se okamžitě vydala opravit škody. Vedení vybuchlo znovu a Seven to hodilo na podlahu. Mírně otřesená se pomalu zvedla, když k ní přistoupili dva vojáci a pevně ji stiskli mezi sebe. Seven zpanikařila, a snažila se z jejich sevření vykroutit ... marně.

Jeden z nich pozvedl svou umělou paži k hlavě zmítající se Seven a ....

... zacelil tržnou ránu na jejím čele. Pak ji pustili a vrátili se ke své práci.
Seven rychle odcházela. Procházela zástupy borgských vojáků, kteří eskortovali další a další muže i ženy. V tom se jeden z mužů probral a dal se na útěk. Chtěl proběhnout kolem Seven, ale ta jakoby instiktivně zvedla paži a muže za oděv zachytila. Vzápětí si uvědomila co udělala, ale to už bylo pozdě.

ale na to se už Seven nevydržela dívat a s hrůzou pospíchala pryč. Narážela do dalších vojáků, kteří postupovali opačným směrem. Všichni k ní byli úplně lhostejní, a Seven začínala být stále více vystrašená. Viděla lidi s lhostejným obličejem, podobným tomu borgskému, jak se nechávají odvádět jako dobytek na porážku. Konečně se zástupem prodrala a zastavila se na místě, kde bylo aspoň trochu volno. Zhluboka dýchala. Loď se opět slabě otřásla a Seven se vydala dál ... jen pryč z toho chaosu.
V jedné asimilační komoře právě čekali tři lidé na svůj osud, zatímco čtvrtému, ležícímu na stole, byla právě amputována pravá ruka, aby mohl dostat umělou. V té chvíli sem dorazila Seven.

Opřela se o stěnu a snažila se popadnout dech. Všechny je chvíli pozorovala.

Kousek od ní vybuchlo další vedení a jeden z vojáků v místnosti se vydal závadu opravit. Zůstal jen jeden který právě seřizoval novou umělou paži. Seven se rozhodla. Přistoupila zezadu k vojákovi a deaktivovala ho.
"Pomozte mi," řekla těm třem a pomohla čtvrtému vstát z lavice. "Já nejsem borg ... pomohu vám uniknout." Nikdo se pořád nehýbal. "Pomozte mi!" naléhala prosebně Seven. Konečně jí uvěřili a pomohli svému druhovi postavit se na nohy. Seven rychle přešla k panelu. "Zachytila jsem jedno vaše plavidlo. Je těžce poškozeno. Posádka je mrtvá. Borgové ho ignorují," říkala Seven. Z chodby se ozval výkřik a Seven se ohlédla, jestli se nevrací ten voják. Naštěstí jen kolem procházeli další. Seven se vrátila k práci. "Jeho pohonný systém je stále funkční. Přenesu vás na palubu. Zůstaňte tam, dokud Borgové neopustí orbitu. Pak nastavte kurs 1-2-1 na 9. Rozuměli jste?"
Všichni čtyři ji nehnutě sledovali. Pořád tak docela nevěřili a pořád byli částečně pod vlivem. Ale nakonec kývli. Seven se dotkla ovládání a transportovala je.

Po několika hodinách byla asimilace dokončena a obě krychle i s královniným pekáčem odlétaly od zpustošené planety a kolem velkého počtu trosek lodí.
Dveře do královniny komory se otevřely a vešla Seven.

"Blahopřeji," popřála královna, zatímco se procházela v zeleném světle a na dálku řídila celou operaci.

"K čemu?" podivila se Seven.
"Asimilace je dokončena," odpověděla stroze královna.
"300 000 jedinců bylo transformováno na vojáky. Možná bys měla poblahopřát i jim," řekla ironicky Seven.
"Možná ano," řekla nevzrušeně královna, jakoby si její ironie nevšimla, "zanechali za sebou své nicotné, sobecké životy a zrodili se ke vznešenějšímu cíli. Přivedli jsme je z chaosu ... k pořádku."
"Uklidňující slova ... použijte je příště místo 'Odpor je marný'. Možná přilákáte pár dobrovolníků," vmetla jí Seven.
"Snažíš se být sarkastická, protože se bojíš vidět pravdu. Druh 1-0-0-2-6 se už stal součástí naší dokonalosti. Můžeš cítit, jak námi proudí jejich odlišnost. Posiluje nás. Přestaň se vzpírat. Měj z toho potěšení."
"Nikdy nebudu mít potěšení ze zničení celé rasy," odvětila Seven zhnuseně.
"Lidský sentiment," řekla s odporem královna, "... soucit .... vina ... empatie. To je irelevantní."
"Pro mě ne!"
"Mě?!" zvýšila hlas královna. "Není žádné 'mě'. Je pouze nás ... jedna mysl."
"Mé myšlenky jsou jen mé," odporovala Seven.
Královna pochopila, že se muselo něco stát, zatímco byla pryč. Spojila se se všemi senzory a objevila příčinu.

Seven věděla, že na její odpovědi závisí životy těch čtyř. "Ani jedno!" řekla nakonec, "jsou tam jenom 4 bytosti a plavidlo je těžce poškozeno. Bylo by to neefektivní využití našich zdrojů. Měli bychom je ignorovat."
Královna si stoupla těsně za ní a obě sledovali vzdalující se plavidlo. "V tomto případě naše myšlenky nejsou jedno. Pokud těm jedincům dovolíme přežít, přežije i druh 1-0-0-2-6 a bude pokračovat v odporu... ale v to jsi přesně doufala, že ano?" zeptala se nebezpečně. Seven jí pohlédla do očí. "Snažila ses zamaskovat známky života ... ale já jsem je zachytila," pochopila královna.
Jedna z krychlí zapnula vlečný paprsek a plavidlo zachytila.

	"Propusťte tu loď!" naléhala Seven. "Je mi líto, že musíš absolovovat tak tvrdou lekci, ale jsi obtížný žák. Zbav se lidských slabostí, jsou příčinou tvé bolesti."
	"Nechte je jít," požádala už prosebně, "... prosím."

Královna si ji dlouze prohlížela. Náhle se vlečný paprsek uvolnil a loď odletěla z dohledu.
"Myslela jsem, že soucit je irelevantní," komentovala Seven a pohlédla na královnu. Ta její pohled chladně oplácela a pak se klidně vrátila ke své práci.

Těžce poškozený Raven si to svištěl subprostorem maximalní warpovou rychlostí, jakou byl v současném stavu schopen.
"Cestovní poznámky, U.S.S. Raven, Hvězdný čas 32634.9: Raven byl v subprostoru zasažen bouří částic. Loď je težce poškozena a náš multi-adaptivní štít vypadl na 13,2 sekundy. Naneštěstí, to bylo dost dlouho na to, aby v nás borgové rozpoznali hrozbu."
Erin něco zaznamenala: "Něco jsem našla - mlhovina."
"Třída?" ptal se Magnus.
"Mutara. Vzdálenost: tři světelné roky. Zadávám kurs."
"Hustota částic je příliš vysoká. Trup lodi by se mohl protrhnout," namítal Magnus.
"Můžeme posílit strukturální integritu."
"Najdeme si jiné místo k úkrytu," nesouhlasil stále Magnus.
"Na to nemáme čas," namítala zase Erin.

Mála Annika zatím ležela ve své postýlce a nemohla usnout. Rušily jí hlasy jejích rodičů.

Tatínek právě říkal: "Už je to tři hodiny a ta krychle nás ještě nenašla. Dokud se nám daří maskovat warpovou stopu..."
"Už o nás musí vědět celé společenstvo. Pošlou další lodě," přesvědčovala ho Erin.
"Ta mlhovina je příliš nebezpečná! Už párkrát jsme přece měli namále. Teď je to stejné. Pamatuješ si na to selhání transportéru?"
"A ty jsi musel strávit noc v dozrávací komoře s dvaapadesáti malými vojáčky?" a na špinavém obličeji Erin se objevil úsměv.
Ozvalo se výstražné pípnutí.
"Transwarpový tunel, 2.3 světelných let na pravoboku. Je to krychle a míří přímo na nás," odečetla údaje Erin.
"Čas do setkání?"
"Jedna hodina, možná méně."
"Tati?" zavolala náhle Annika.
"Hned jsem tam, Anniko," zavolal na ní a otočil se ještě na Erin, "začni hledat planetu třídy M. Pokud budeme muset, opustíme loď."
"Tak copak je?" zeptal se Magnus když vstoupil k Annice do pokoje.
"Budeme asimilováni?" zeptala se nevinně.
"Ne, pokud tomu budu moci zabránit. Snaž se usnout. Máme teď s maminkou ještě hodně práce."
"Jsou na nás Borgové naštvaní?" vyptávala se dál.
"Ne," odmítl to tatínek.
"Tak proč nás honí?"
"Jsou na nás zvědaví ... stejně jako jsme my na ně, ale neboj se, nenecháme je přiletět moc blízko."
"Já chci jít domů," řekla úzkostlivě Annika.
"Brzy," umlčel jí tatínek a políbil na čelo.
"Tati?" zavolal ještě za ním když odcházel, "bolí to být vojákem?"
"Spinkej," řekl jenom Magnus a odešel.

Když Janeway dočetla na toto místo, zamyslela se. Seděla v Deltaplánu a za okny bylo vidět ubíhající zelený transwarpový tunel.
"Kapitáne," vytrhl ji ze zamyšůení Doktor
"Hmm?"
"Chtěl bych navrhnout několik modifikací anténního systému."
"Ano?"
"Prostudoval jsem si schémata kraniálních implantátů Seven a izoloval jsem frekvenci jejího interplexního vysílače. Jestli dohoníme tu kouli, možná budeme moci poslat Seven krátkou zprávu," vysvětloval, zatímco jí podal PADD s daty.
"A co když už je propjena s myslí úlu?" namítala Janeway.
"Každý voják má svou vlastní translinkovou signaturu. Naši zprávu uslyší jenom Seven."
"Pomohu vám," řekla Janeway a oba se přesunuli ke konzoly. Odložila PADD s poznámkami Hansonových a dala se do práce. Doktor PADD vzal a řekl: "Deníky Hansenových - to není zrovna odpočinkové čtení."
"Probírala jsem se jejich posledními záznamy a hledala detaily, které nám mohly uniknout. Chci se jen ujistit, že se historie nebude opakovat."
"Měli toho nechat, dokud to ještě šlo," vyslovil svůj názor Doktor, "10 miliónů teraquadů dat, tři roky v divočině."
"Mohli studovat Borgy ještě další tři desetiletí a stejně by k jejich podstatě sotva pronikli," říkala Janeway. "Připouštím, že jejich metody byly neortodoxní, ale to platí u většiny velkých badatelů."
"Většina badatelů sebou na cestu nebere čtyřletou dceru," řekl Doktor.
"Dostaneme ji zpátky, Doktore ... s pomocí jejích rodičů."
Ozvalo se výstražné pípnutí počítače.
"Kapitáne, zaměřil jsem pozici borgské koule. Je v oblasti vzdálené odsud 200 světelných let," odečetl Paris.
"Červený poplach. Zapojit multi-adaptivní štít. Nastavte kurs na ty souřadnice a připravte se na odpojení transwarpového pohonu," velela Janeway a všichni obsadiuli svá místa.
Deltaplán se vynořil z trtaswarpového tunelu a zamířil k borgské kolonii. Všichni na to ohromeně zírali.
"Hlášení."
"Detekuji tisíce propojených subkonstrukcí, billiony živých bytostí. Všichni Borgové," řekl Tuvok.
"Tamhleta krychle se k nám blíží velkou rychlostí z levoboku," ohlásil Paris. Krychle kolem nich neškodně proletěla.
"Zachytili nás?"
"Nemyslím," odečetl údaje Tuvok.
"Nějaké stopy po té kouli?" ptala se Janeway.
"Ano, ma'am. Její iontová signatura vede přímo do toho ... ať už je to cokoliv."
"Vemte nás tam, pane Parisi. Ale opatrně. Začněte pátrat po Seven, Tuvoku."
"Ano, kapitáne."

"Mám pro tebe úkol," říkala právě královna. "Chystáme se vyzkoušet nový asimilační model pro vysoce resistentní druh. Chci, abys naprogramovala nanosondy."
"Vaše technologie se od té doby, co jsem se oddělila od společenstva, změnila. Mé vědomosti jsou nedostatečné," namítala Seven.
"Tvé vědomosti o cílovém druhu jsou nedocenitelné," a před Seven se objevil trojrozměrný obraz člověka ve slipech v životní velikosti.

"Druh 5-6-1-8," komentovala královna zatímco se obraz slipoidního humanoida otáčel.

"Člověk. Warpový pohon. Původ: mřížka 3-2-5. Fyziologie: nedostatečná. Malá mozková kapacita. Minimum nadbytečných orgánů. Limitované regenrační schopnosti. Naše předchozí pokusy o asimilaci vycházely z přímého útoku. Neúspěšně. Proto jsme se rozhodli pro skrytější strategii. Chceme v atmosféře Země odpálit biogenickou nálož. To by infikovalo všechny životní formy nanosondovými viry. Asimilace bude postupná. Než si uvědomí, co se děje, z poloviny populace už budou vojáci."
"Neúčinné. Potrvá léta než se virus rozmnoží," odvětila Seven.
"Čekali jsme tak dlouho," odvětila a člověk zmizel. "Propoj se s centrálním výklenkem. Začni programovat nanosondy. Ujisti se o posílení virových sequencerů."
Seven se podívala na centrální výklenek, ale pořád stála na místě.

"Zúčastnila ses přece už stovek asimilací," lámala jí dál královna, "tahle se od nich neliší."

"Pro vás možná. Stále jsem částí člověkem. Nebudu pomáhat při jejich zničení," řekla ostře Seven.
"Všichni pocházíme z nižšího druhu," přesvědčovala ji královna, "já sama jsem vzešla z druhu 1-2-5, ale to je teď irelevantní. My jsme Borg."

"Poslužte si, jestli chcete," odsekla.
Královna se jí dlouze zahleděla do očí, ale uviděla jen pevné odhodlání. Podívala se na vojáky okolo a ti začali Seven pomalu obkličovat. Královna pokračovala v přesvědčování. "Zmítáš se mezi touhou zůstat s námi a svou loajalitou k nim. Je čas, abys dokončila svůj úkol."
Seven couvala k výklenku jak se k ní vojáci přibližovali. Královna ji následovala a stále mluvila: "Všechny tvé emoce: žal ... vina ... výčitky ... soucit ... budou irelevantní. Zapomeň na Voyager. Nikdy nebyli tvým společenstvem."
Seven byla zatlačena až do centrálního výklenku. "Já jsem Annika Hansen, člověk," křikla.
"Pamatuji si na Anniku. Pamatuje si ona nás?"
Seven se promítl obraz z dětství jak stála ve dveřích a poprvé spatřila krychli.
"Ona nebyla vystrašená. Tak proč jsi ty?" pokračovala královna a ...

... Seven se promítl další obraz krychle.

"Napadli jste nás," říkala rozzlobeně Seven, jako by si na to právě vzpomněla, "zavraždili jste mou rodinu!"
"Nic takového jsme neudělali. Dali jsme jim dokonalost," pronesla královna a pohlédla nalevo.

Se Seven se zatočil svět. "Tati?" zašeptala.
Královna pokračovala: "Tvoje rodina je tady, ty jsi tady. Buď opět jednou z nás."
Vypadalo to, že Seven její nabídku opravdu zvažuje. Co ji vlastně tak nutí zůstat loajalní k Voyageru, který je tisíce světelných let daleko a který už zřejmě nikdy neuvidí.
"Seven of Nine, pátráme po vás," ozval se jí náhle v mysli kapitánův hlas. "Pokuste se vydržet."
Nemohla tomu uvěřit. Je to snad sen, halucinace? "Kapitáne," zašeptala.
"Co jsi říkala?" zeptala se ostře královna.
Seven si uvědomila, že se prozradila.
"Nic," snažila se zamaskovat.
Královna ji chytla za bradu a přitáhla. Pak řekla jediné slovo: "Janeway."

Deltaplán se proplétal strukturami a vyhýbal se prolétajícím krychlím.
"Naše vysílání bylo odkloněno," řekla Janeway.
"Kým?" divil se Doktor.
"Nevím to jistě."
"Izoloval jsem pozici Seven," ozval se Tuvok. "Je uvnitř velké infrastruktury přibližně 600 kilometrů vzdálené."
"Nastavte kurs, pane Parisi," velela Janeway.

"Je blízko," pátrala královna, když se napojila na senzory. "Její komunikační signál vzešel z této prostorové mřížky, ale nemůžeme zachytit její plavidlo." Pohlédla na Magnuse, který dosud netečně stál na stejném místě. "On ví proč, Janeway používá technologii, kterou vymyslel tvůj otec - multi-adaptivní štít - vaše dokonalá obrana proti borgům. Ale my jsme tuto vědomost asimilovali, že ano? Snadno se adaptujeme."
A spojila s několika krychlemi a vydala nové rozkazy.

"Krychle změnila kurs. Míří přímo k nám!" vykřikl Paris.
"Detekovali nás," pochopila Janeway. "Remodulujte štíty, úhybné manévry."
Deltaplán změnil kurs a Janeway pohlédla oknem na krychli, které prosvištěla v těsné blízkosti.
"Proletěla kolem nás," ohlásil trochu zbytečně Paris.
"Jejich senzory už na moc dlouho nezmateme. Tuvoku?"
"Seven se nachází uvnitř velké komory," odpověděl Vulkanec, když odečetl údaje.
"Můžete ji zaměřit?"
"Z této vzdálenosti ne."
"Dostaňte nás na dosah transportéru," přikázala Janeway Parisovi.

Královně se v obličeji mihnul vítězný úsměv. "Máme jejich loď - raketoplán Federace - tři životní formy, jeden hologram."
Seven se ale nenechala zaskočit. "Kdybyste jejich plavidlo chytili, už byste je teď asimilovali. Cítila bych jejich přítomnost ve společenstvu. Kapitán Janeway vám uniká."
Královnin úsměv povadl....

"Ta komora má příliš silné štíty. Nemohu ji zaměřit," stále se marně snažil Tuvok.
"Můžeme se transportovat do některého přiléhajícího koridoru?" ptala se Janeway, která mu koukala přes rameno.
"Myslim, že ano."
"Je čas pro bio-tlumiče. Tome, udržujte pozici. Zaměřte na tu komoru veškeré zbraně," velela zatímco jí Doktor připnul přístroj na paži. "Připravte se pálit na můj rozkaz."
"Ma'am, nebudete tam taky?" zeptal se Paris a pohlédl na ní.
"Udělejte to," prostě přikázala Janeway a vzala do ruka phaserovou pušku. Paris zvedl obočí, ale splnil rozkaz.

V zástupu borgských vojáku se pohybovala Janeway s Tuvokem. Trikordér jí udával směr.
"Tudy," řekla a zahnula do chodby napravo. Nedošli ale daleko. Janeway narazila na silové pole.
"Pokuste se najít matrici štítů," radil Tuvok, zatímco Janeway už začala svým trikordérem hledat.
"Tuvoku," zavolala, když se jí to podařilo.
Tuvok položil svou zbraň a otevřel kufřík s nádobíčkem. "Mohu vyřadit silové pole, ale potrvá to několik minut."
"Proveďte," řekla Janeway a otočila se zpět k silovému poli. V tu chvíli jím prošel voják, aniž by ho zastavilo a klidně prošel kolem nich. Janeway ho trikordérem sledovala - pak ji něco napadlo.
"Tuvoku, potřebuji podkožní sondu."

Královna se Seven zatím sledovali obrazovku na které bylo vidět prolétající Deltaplán.
"Ještě není příliš pozdě na jejich záchranu," řekla královna a pomalu se ohlédla na Seven. Ta při jejím pohledu těžce dýchala a nakonec sklopila zrak.
"Jak si přeješ," řekla královna.

Deltaplán se otřásal a ozývala se poplašná pípání.
"Opět izolovali naše štíty. Tři plavidla změnila kurs," hlásil Paris a Doktor jen okny sledoval jak se krychle rychle přibližují.
"Remoduluji," řekl konečně po chvíli snažení Paris ...

... a Deltaplán zmizel z borgské obrazovky.
"Podceňujete je," neodpustila si Seven.
"Je čas na mnohem důraznější přístup," rozhodla královna....

...Deltaplán se otřásl pod výstřelem z jedné krychle.
"Myslel jsem, že nás nemohou vidět," zděsil se Doktor.
"To nemohou. Střílejí na slepo!"
Deltaplán se otřásl pod dalším výstřelem.

Janeway zatím uvnitř uskutečňovala svůj plán - zaváděla podkožní sondu do těla jednoho vojáka, který právě regeneroval.
"Probuďte ho," přikázala Tuvokovi, když dokončila svou práci.
Tuvok mu píchnul cosi hyposprayem a voják se probudil. Vystoupil z výklenku a okamžitě zamířil k silovému poli, aniž by si všímal Janeway a Tuvoka, kteří ho v těsné blízkosti následovali.
"Vysílá signál," řekla Janeway a voják prošel silovým polem. Janeway okamžitě odečetla z trikordéru výsledek. "Mám to. Modulace pole je 324.95."
Tuvok okamžitě přenastavil její bio-tlumič. "Pokračujte," řekl když skončil.
Janeway vykročila ... a prošla silovým polem. Její bio-tlumič zajiskřil a přístroj byl k ničemu.
"Je mimo provoz," konstatovala Janeway pohledem na svou paži.
"Budete detekována," řekl Tuvok z druhé strany silového pole.
"Pak si raději pospíším. Musíte vypnout matrici štítů kolem té komory," řekla ještě Tuvokovi a sama pokračovala dál.

Deltaplán se otřásl a na můstku vybuchlo vedení. "Je to na nic, zaměřili se na naše modulátory štítů," překřikoval hluk Paris. "Adaptují se ve chvíli, kdy změníme frekvence."
"Jsme Borg. Budete asimilováni," ozval se v tu chvíli mnohačetný hlas. "Odpor je marný," říkala i královna a dívala se na obrazovku, kde právě jedna z krychlí držela Deltaplán na vlečném paprsku.
"Zklamala jsi je," řekla královna.

	Seven se naštvala, rychle k ní přistoupila a napřáhla ruku aby královnu uhodila: "Ne!" zařvala.
	Královna lehce její ruku zachytila a klidně pokračovala v hovoru: "Mysleli jsme, že pro nás budeš přínosem. Zmýlili jsme se. Jsi slabá."

Seven se snažila vykroutit, ale marně. Byla v beznadějné situaci.
"Neposlouchejte ji, Seven," ozval se náhle hlas Janeway, která právě nepozorovaně vstoupila s phaserovou puškou namířenou na královnu. "Ona je irelevantní." Královna pustila ruku Seven. "Odvolejte je nebo vás zničím," pokračovala Janeway.
Královna kývla a jeden z vojáků se pohnul, hned ale zastavil protože Janeway pohnula phaserem.
"Tvé zbraně jsou ti na nic," konstatovala královna.
"Nebuďte si tak jistá," vyhrožovala Janeway. "Můj taktický důstojník právě odpojuje štíty kolem této místnosti. Tome, stav?" řekla, když se dotkla komunikátoru.
"Zaměřili jsme místnost, kapitáne."
"Nechte ji jít nebo vydám rozkaz k palbě," žádala Janeway.
"Pak ovšem budeš zničena také, spolu se členem své posádky."
"Lepší než být jednou z vás," odpověděla odhodlaně kapitán.
Královna opět pohlédla na jednoho vojáka a ten se začal přibližovat k Janeway.
"Tome, vysokoexplozivní torpéda, plný rozptyl. Palte na můj rozkaz," přikázala rychle.
Voják se zastavil, na neslyšný příkaz královny.
"Kapitáne, odpojili vlečný paprsek," hlásil Paris, když zjistil, že Deltaplán je volný.
"Nestřílejte, transportujte nás odtud," velela Janeway.
V místnosti se ozval zvláštní zvuk. Bylo vidět, že Seven ví o co jde.
"Kolem komory se právě aktivovalo disperzní pole. Nemohu vás zaměřit," oznámil Paris.
"Seven, deaktivujte to pole," velela Janeway.
"Neposlouchej ji. Otravovala tvé myšlenky už dost dlouho," řekla přesvědčivě královna.
"Dávám vám přímý rozkaz."
"Jeden rozkaz, jeden hlas ... jak bezvýznamné," lámala dál královna Seven.
Seven pohlédla na královnu i na Janeway. Teď se bude muset rozhodnout.

Opět se ozval podobný zvuk jako prve a disperzní pole bylo deaktivováno.
"Tome, energii," velela Janeway.
Královna se ale tak lehce nevzdala.
"Adaptuje se!" křikla Seven.
"To pole je opět zapnuté, kapitáne. Nemohu vás přenést," řekl skoro beznadějně Tom.
"Posloužíte společenstvu jako vojáci ... Asimililujte je!" přikázala královna a vojáci se pohnuli.
"Kapitáne, zaměřte energetický uzel přímo nad výklenkem," křikla rychle Seven. "Přeruší to její velitelské rozhraní." Pak pohlédla na královnu a stejným tónem jako ona řekla: "Naše myšlenky jsou jedno."
Janeway vystřelila a silové pole zmizelo. Obě zmizely v transportním paprsku.

Královna skoro s nepříčetným výrazem hleděla na místo, kde ještě před chvílí Seven stála.

Deltaplán se proplétal strukturami a snažil se dostat ven. V těsném závěsu ho sledovalo několik krychlí.
"Vítejte zpět," řekl Doktor, když Seven zběžně prohlédl trikordérem.
V tu chvíli se Deltaplán otřásl pod výstřelem z jedné krychle.
"Rychle se k nám blíží tři plavidla," hlásil Paris.
Další otřes.
"Přímý zásah do zbraňového systému. Zbraně jsou mimo provoz," hlásil Tuvok.
"Zapojit cívku a připravit se na transwarp," velela Janeway.
Z borgské struktury vyletělo další plavidlo - byl to královnin pekáč.
"Tome?" zeptala se naléhavě kapitán, když se jejich loď opět otřásla.
"Transwarp za 4 ... 3 ... 2 ..."
Deltaplán zmizel v zeleném tunelu.

"Do tunelu s námi vstoupilo plavidlo, těsně před tím než se zavřel," hlásil Paris, zatímco se Deltaplán otřásal.
"Zaměřují náš pohon," konstatoval Tuvok.
"Udržujte kurs!"

Deltaplán se rychle řítil transwarpovým prostorem a borgské plavidlo za ním neustále posílalo svá torpéda.

"Přímý zásah do levého motoru. Uniká nám plasma," křikl Paris.
"Převádím nouzovou energii," reagoval Tuvok
"To nestačí," překřikoval hluk Paris. "Budu potřebovat při nejmenším 30 teradynů jinak přijdeme o transwarp."
"Za jak dlouho budeme na místě srazu?" ptala se Janeway.
"Za 2,4 minuty, ale transwarp ztratíme za necelou minutu."
"Převeďte energii z podpory života," rozhodla Janeway.
"Kapitáne?!" snažil se tomu zabránit Doktor.
"Raději se udusím než vypařím. Proveďte!"

Na Voyageru zatím Chakotay netrpělivě vyhlížel jejich návrat.
"Zachytila jsem transwarpové signatury," ozvala se B'Elanna u konzoly uprostřed. "Objevuje se transwarpový tunel ... 30 000 kilometrů na levoboku."
"Bojová stanoviště!" velel Chakotay a světla na můstku potemněla.

Deltaplán dostal dalších několik zásahů.
Vybuchlo další vedení. "Jsme 20 sekund od normálního prostoru," křičel Paris.
"Borgské plavidlo?"
"Stále nás pronásleduje a rychle se přibližuje," odpověděl Tuvok.
"15 sekund," křikl Paris, přes další výbuch.
"Snaží se na nás zaměřit vlečný paprsek," ohlásila Seven.
"Remodulovat štíty!"
"Práh za 8 ... 7 ... 6 ..." odpočítával Paris.
"Zaměřují nás."
"Repolarizovala jsem štíty. Paprsek byl odražen," řekla Seven.
"3... 2 ..."
Deltaplán vystoupil s transwarpového tunelu.
"Jsou venku," řekla B'Elanna.
"Voyager volá Deltaplán. Hlášení," volal Chakotay.
"Máme Seven, ale také borgské plavidlo za zády," řekla kapitán.
"B'Elanno, zaměřte práh tunelu," přikázal rychle Chakotay.
"Komandére?" podivila se.
"Mohlo by to destabilizovat proud hmoty a vyvolat implozi toho tunelu na vzdálenost nejméně jednoho světelného roku," vysvětlil Chakotay.
"Torpéda zaměřena," dotkla se kontrolek B'Elanna.
"Pal!"

Z Voyageru vylétlo několik torpéd, která explodovala na prahu tunelu. Objevil se zelený okraj tunelu, který se vzápětí zhroutil do sebe.

"Voyager, hlášení," ozvala se Janeway.
"Zbortili jsme tunel. Žádné známky borgské aktivity," ohlásil Chakotay.
"Připravte přistání, vracíme se domů," řekla a pohlédla na Seven.
"Komandére," ozvala se B'Elannna. "Zachytila jsme borgské signatury - velký počet."
"Zdroj?"
"Ten tunel."
"Myslel jsem, že se zhroutil," divil se Chakotay.
"To já taky."
"Připravit zbraně. Kapitáne, zvědněte štíty. Máme společnost."
"A jsou tady," řekla po chvíli B'Elanna a pohlédla na obrazovku.

Chakotay s ulehčením pohlédl na B'Elannu.

"Kapitánův deník, hvězdný čas 52619.2: S transwarpovou cívkou jsme uletěli dalších 20 000 světelných let než vypadla. Podle mého odhadu jsme o dobrých 15 let blíže k domovu."
Seven pracovala doma (tedy ve skladu) na konzole. Otevřely se dveře a vešla kapitán.
"Vidím, že jste získala pár zlozvyků," řekla a opřela se o konzoli.
"Kapitáne?" nechápala Seven.
"Doktor vám řekl, abyste regenerovala alespoň dva dny. Porušujete přímý lékařský rozkaz," připomenula polohlasně Janeway a opřela si bradu.
"Poslechnu, až dokončím svou práci," odmítla to Seven.
"Borgská taktická data?" zeptala se Janeway, když se podívala na monitor.
"Během svého pobytu v unimatrici 1 jsem získala rozsáhlé vědomosti. Mohou být užitečné až se příště střetneme s Borgy. Přetahuji je do databáze Voyageru," vysvětlila Seven, ale pak se zamyslela. "Borgové věřili, že jsem jedinečná, že rozumím lidství. Očividně se mýlili."
"Jak to?"
"Zradila jsem posádku Voyageru a hrozila vám asimilací. Nečekala jsem, že se pro mě vrátíte."
"Zdá se, že se ještě pořád máte co učit," řekla Janeway.
Seven pozvedla pravé obočí.
"Čas regenerovat," řekla po chvíli ticha Janeway.
"Až tady skončím!" řekla rozhodně Seven a vrátila se k práci.
"Ne. Teď. To je rozkaz."
"Ano, kapitáne," řekla poslušně Seven a nastoupila do výklenku.

Janeway osobně spustila regenerační cyklus a Seven zavřela oči. "Sladké sny."

Copyright © 1999 Anry The One