V simulátoru. Leonardo da Vinci vejde spolu s Janeway do své pracovny pěkně rozčílený. Jde rovnou k oknu, kde nadává na hloupé Florenťany. Katharina se ho snaží zklidnit, ale Leonarda jeho neúspěšný pokus o let se svým Velkým ptákem značně rozhodil. Jde o složitý mechanický přístroj, který pracuje podle zákonů matematiky. Neví, v čem nastala chyba. Kapitán se domnívá, že možná podcenil rozpětí jeho křídel. Ještěže zkoušeli skákat z mostu do řeky.

Janeway okamžitě volá na můstek. Chakotay ji oznamuje, že na ně někdo útočí, ale neví důvod proč, ani kdo to je. Na volání neodpovídají. Jde o několik malých lodí. Škody nejsou zatím žádné, jen je zaznamenána lehká destabilizace kolem štítů. Tuvok se to pokouší vyrovnat. Asi bezúspěšně, protože po celém Voyageru začnou mizet různé přístroje. B'Elanně před očima zmizí diagnostika warp-pohonu, Doctorovi celé biolúžko.
Harry hlásí dematerializaci předmětů na palubách čtyři až dvanáct. Úhybný manévr je neúčelný, protože s nimi útočníci srovnávají kurz. Není pochyb, že jde o nějaký transportní paprsek.
"Palte Tuvoku." "Já bych pálil, ale nemám čím, kapitáne. Vypadlo nám zaměřování." Důvodem je, že zmizel procesor z hlavního počítače. Vzhledem k tomu ztratili zbraně, navigaci a všechen pohon. Záložní systémy naskakují. "Phasery na plný výkon, ruční zaměřování. Střílejte, dokud něco netrefíte." Když je konečně jeden výstřel úspěšný, ostatní lodě se stahují.

	Na poradě Tuvok zpřesňuje, co se stalo. Piráti použili vysokoenergetický transportní paprsek, který zaměřuje technologicky cenné předměty a přenáší je. Chakotay inventarizuje, o co přišli - pět trikorderů, tři phaserové pušky, několik plášťů s fotonových torpéd, dva vstřikovače antihmoty a taky měsíční zásobu nouzových dávek. "Těch není žádná škoda," zlehčuje situaci Paris.
	V tom se do rozhovoru vloží Doctor. "Promiňte prosím, ale zapomínáte na tu nejdůležitější věc. Můj mobilní emitér. Bez něj tady musím zůstat, nemůžu nikam jít."

Do Astrometrické laboratoře, kde právě pracuje Seven, přijde Kim, který z toho, že budou opět spolu sami není ve své kůži. "Seven, ahoj." "Pokud se chcete přátelit, zbytečně ztrácíte čas." "Kapitán mi nařídila, abych našel ty lodě, co nás napadly. I když jsem dálkové senzory mačkal co to šlo, tak ...." "A Vy si myslíte, že jejich dosah jde zvětšit za použití systému zobrazení." "No, ano," přizná se Kim. "Už na tom úkolu pracuji nejméně dvě hodiny, praporčíku." "Opravdu? Podívám se na to."

Kapitánův deník, Hvězdné datum 51386.4. Lodní systémy mají stále jen poloviční kapacitu. Trvalo nám deset dní, než jsme svou ukradenou technologii vypátrali.
 

	Voyager dorazil k vytipované planetě, na jejíž dvou kontinentech zaznamenávají signaturu Hvězdné Flotily. "Je tam procesor z hlavního počítače?" ptá se Chakotay. "Na severním kontinentě, vypadá to jako město. Ale je tam hodně rušících signálů. Odtud ho zaměřit nedokážu," říká Kim. "Kapitáne, identifikoval jsem 27 druhů cizích lodí na orbitě této planety. Vypadá to na dost čilé obchodní středisko. V přestrojení můžeme dostat výsadek na oba kontinenty, aniž by to vzbudilo pozornost," navrhuje Tuvok.
	"Přesně to potřebujeme. Tuvoku, my dva půjdeme hledat procesor. Tome, Neelixi, chci vás na druhém kontinentě. Najděte, co se dá. Hlavně se snažte získat zpátky naše nouzové dávky. Chakotayi, můstek je váš," dořekne Janeway a mizí spolu s ostatními v turbovýtahu.
	Kapitán se podle plánu spolu s Tuvokem přetransportuje do středu města v převlečení. První silný dojem na ni udělá obchod, při kterém nezáleží ani na sebevětších rozdílech mezi kulturami. "Lidé mají vždycky něco, co chce mít někdo jiný."

	Tuvok, který odečítá z trikordéru, zpřesňuje, že se jedná spíše o krádež, protože materiál, ze kterého je tohle město postaveno a používaná technologie pochází z mnoha různých zdrojů.
	Mezi mnoha signaturami Tuvok najednou zaznamenává signaturu Hvězdné Flotily. Signál je ale příliš slabý na to, aby se jednalo o počítačový procesor. Navíc, ta signatura se přibližuje...
	"Katharino! Běžte z cesty! Katharino! Vítejte, vítejte v zemi snů, v Americe!" Není to nikdo jiný než Leonardo da Vinci s mobilním emitérem na hrudi. Janeway je docela překvapena a proto se ho hned ptá, jak se sem dostal. Ten toho ale sám moc neví. Domnívá se, že to mají na svědomí španělští námořníci, kteří ho přeplavili přes Atlantik, když byl v bezvědomí.

V tom si všimne Tuvoka: "Vy máte zvláštní uši."
"Můj společník na cestách, Tuvok," představuje Kathryn velitele bezpečnosti.
"Takže je pravda, co praví staří filozofové. Jsou obludní i nádherní lidé ze stále ještě neobjevených zemí. Ale teď mi řekněte Katharino, jak jste se dostala do Ameriky Vy?"
"To je dlouhý příběh. Portugalská loď, nějací Turečtí piráti, pár hurikánů. Řeknu Vám to, až bude víc času." Leonardo se ale sám omlouvá, protože zpozoroval muže, kterého hledá. Má aparát, který potřebuje pro další vynález. Leonardův patron (vládce tohoto města) je totiž velice náročný.

Když se vzdálí, Tuvok říká. "Postava da Vinciho interpretuje tento svět skrze omezenou kapacitu svého holoprogramu." "Všechno kolem sebe vidí očima 16. Století," zpřesňuje kapitán. "Jen nechápu, co tady dělá." "Ve chvíli, když nás napadli, jsem měla zpuštěnou jeho simulaci, což znamená, že jeho program musel být aktivní v paměti počítače, když nám z lodi sebrali procesor." "A někdo ho přenesl do Doctorova mobilního emitéru. Ale kdo to mohl být?" ptá se Tuvok. "Asi jeho patron, zdejší vládce."

Leonardo uzavřel úspěšný obchod, protože zařízení získal (jde o obvod vstřikovače plasmy z Voyageru). Pozve je do své dílny. Oba pozvání přijímají.
Vybavení nevypadá ze 16. století. Leonardo svého patrona charakterizuje za inteligentního, ale ne zase příliš. Jeho talent ho uvádí v úžas, ale vůbec ho neděsí. A důležité taky je, že nemá finanční problémy. Za podporu dává Leonardo své nápady. Janeway si všimne malého modelu Velkého ptáka, který Leonardo opět sestrojil. Jde to lépe s materiály ze 24. století, které jsou pevné a přitom lehké. Věří, že tentokrát jeho prototyp vzlétne k nebesům.
Kathryn si všimne také phaseru, který leží na stole. Leonardo ji ale zadrží. "Na to nesmíte sahat! Představte si, že přišli na způsob, jak poutat energii bouří a zase ji vyhnat s velikou silou ven. Tohle je pistole, která nestřílí obyčejné olověné kulky, ale přímo z ní srší blesky." Aby to bylo úplně jasné, cvičně vystřelí na předmět na opačné straně místnosti, který se zcela vypaří.
Janeway chce tedy poznat jeho patrona. Leonardo říká, že to bude možné už dnes večer, ale upozorňuje, že je to muž dost nelítostný.
Když po phaseru sahá Tuvok, je opět zadržen.

Deník prvního důstojníka, Hvězdné datum 51392,7. O kapitánovi a Tuvokovi zatím nic nevíme. Paris a Neelix se vrátili z výpravy na jižním kontinentě se znepokojujícími důkazy.

V zasedačce Chakotay vyslýchá jednoho obchodníka, kterého Paris vylákal na Voyager za účelem koupě warp-cívky. Aby neodešel s prázdnou, prozradí jméno - Tau, který řídí sedmou provincii na severu. Prodává zbraně a technologii, které zabavuje lodím, které tudy prolétají. Používá na to svůj translokátor, který také ukradl, a který z něho udělal velkého boháče. Místo, kde by se dal najít, ale už obchodník neví.
 

Ve městě se právě Tau baví s jedním obchodníkem, co by mu mohl sehnat. Tomu se ale nelíbí ceny, které za své zboží Tau požaduje. Jsou moc vysoké. Tau mu proto naznačuje, že když to neprodá jemu, prodá to jiné kolonii v jeho systému, čímž by mu mohl dost znepříjemnit život.

Tuvok skončil pátrání a říká Janeway, že není pochyb o tom, že procesor v tomto městě není. Možná jim nezbude nic jiného, než uzavřít obchod. V tom se objeví Leonardo, který chce Katharinu představit svým přátelům. Kapitán proto pověří Tuvoka, aby hologram zabavil, z čehož velitel bezpečnosti moc velkou radost nemá. "Zkuste si s ním popovídat."
"Vulkani si nikdy jen tak nepovídají."
"Tak improvizujte," dořekne Janeway a vypaří se.
Když Leonardo přijde až k Tuvokovi vyhlížejíc mizící Katharinu, Tuvok si od něj vezme sklenku pití, poděkuje za ni a začíná rozhovor dle rozkazu.
"Rád bych si s Vámi pohovořil."
"A o čem?"
"Přeci o Vás. Jste totiž velice zajímavý muž."
"Á, gracia. Vy, signore Tuvoku jste taktéž výjimečný. Odkud přesně pocházíte?"
"Ze Skandinávie."
"No, a co si Skandinávci o tomto Novém světě myslí?" ptá se Leonardo.
"Že je to fascinující. A i Vám se tady očividně líbí."
"Nevycházím z údivu. Ano, Itálie je už jen blednoucí vzpomínkou. Tohle úžasné město je přímo přeplněno mechanickými zázraky a krajina je plná tvorů, divných a nádherných."
"Můžete mi říct, jak tu vlastně trávíte čas?"
"Neustále pracuji na svých vynálezech i na umění. Někdy také doprovázím vládce, když se rozhodne navštívit svou velkou pevnost. Tohle je opravdu zajímavý rozhovor. Až mi z toho vyprahlo jako na Vulkanu."
"Na Vulkanu?"
"Ostrov u Sicílie, byl jste tam?"
"Nebyl." Odpovídá Tuvok.
"Škoda."
["Well this fascinating conversation has left me as dry as Vulcan."
"Vulcan?"
"An island off Sicily. Have you been there?"
"No."]

Janeway si všimne Taua, posadí se, dá si nohu přes nohu a zadívá se na něj. Samozřejmě si získá jeho pozornost. "Přeji dobrý večer," začne Kathryn.
"Tobě taky. Bavíte se dobře?" chytí se Tau.
"Zatím moc ne."
"Ne? A mohl bych to nějak změnit?"
"Jedině když budete mít to, co chci a prodáte mi to levně."
"To první je dost možné. Ale to druhé, já totiž nikdy neprodávám levné zboží."
"Mám jednoho klienta, který vede kolonii asi dvacet parseků odtud. Zastaral mu počítač, takže hledám nějakou vhodnou náhradu."
"Počítač, který zvládne koordinaci systémů celé kolonie, to není žádná maličkost. Ale myslím, že mám něco, co Vás bude zajímat."
Předvede kapitánovi svůj počítač s hlasovým interfesem. Bohužel, neprodá za míň, než za bitevní loď, nebo za něco jiného, stejně hodnotného, čím může Janeway zaplatit.

Druhý den ráno si Kathryn a Tuvok při prohlížení Leonardovy pracovny rozmýšlí, co podniknou dál. Je několik možností, kde by Tau mohl tu ukradenou techniku skrývat. Všechny v rozpětí deseti kilometrů od města. Tuvok při studování mapy musí přiznat, že Mistr da Vinci je všímavý pozorovatel přírody, který se dokonce vyrovná topografickému počítači na Voyageru.
Janeway dodává. "Nezapomínejte, že to byl renesanční člověk. Byl pojmem pro všechny další generace. Napsali o něm několik knih, rozebírali ho a snili o něm po celá staletí. Freud tvrdil, že měl problémy s matkou. James T. Kirk se s ním prý setkal, i když jeho důkazy nejsou přesvědčivé."
V tom vejde Leonardo, který akorát vstal. Ale dlouho v bdělosti nezůstane, protože ho Tuvok vypíná, aby s kapitánem dokončil rozhovor. Navrhuje se vrátit zpět na Voyager, protože se záznamy jeho trikordéru a Leonardovými mapami nebude těžké pomocí lodních senzorů přijít na to, kde se procesor nachází. Janeway chce ale zůstat s da Vincim, poněvadž má přístup k Tauovi a vyzná se v okolí. Tuvok to ale nedoporučuje, přesto se na Voyager přetransportovává sám.

Na ošetřovně právě Doctor prohlíží Seven a ptá se.
"Tak, copak je nového?"
"Nového?"
"Myslím, co se děje na Voyageru?" zpřesňuje Doctor.
"Vůbec nic zvláštního. Kapitán a Tuvok stále hledají ten procesor."
"Jaká vládne nálada?"
"Jestli se ptáte na morálku posádky, tak se soustředí na své poslání."
"Slyšel jsem, že byl včera večer rozruch v jídelně."
"Banální nedorozumění."
"Ano? No, jste naprosto zdravá. Většina implantátů je stabilních. Ale optický interface má zase narušenou osu. Říkal jsem Vám, že máte chodit každý týden na údržbu. No tak, co se stalo v té jídelně?"
"S poručíkem Torres jsme pracovaly na astrometrických údajích. Neshodly jsme se."
"Slyšel jsem, že to bylo trošku divočejší."
"Poručík Torres se nechala unést city. Rozhodla se chovat nepřátelsky, místo aby čelila mé námitce."
"Co přesně říkala?" vyzvídá Doctor.
"To je irelevantní. Důležité je, že jsem měla pravdu já a ne ona."
"Podrobnosti Seven, chtěl bych to vědět co nejpřesněji."
"Nevidím důvod, proč takovou banalitu probírat."
"Bez svého mobilního emitéru jsem tu jako vězeň. Potřebuji vědět, co se děje za těmi zdmi, i když je to jen banalita."
"Torres se o mně zmínila jako o automatu. Samozřejmě nezapomněla přidat řadu hrubých Klingonských urážek. Chcete, abych Vám některé z nich přeložila?"
"To rozhodně. Rád bych....."
Doctora přeruší Tuvok, který si žádá Seven v Astrometrické laboratoři.
"Vraťte se, až si budete chtít promluvit. Najdete mě tady. A budu tu úplně sám," posteskne si po volnosti Doctor.

Seven dorazí za Tuvokem do Astrometrické laboratoře. Nadporučík ji sděluje, že vkládá Leonardovy mapy a údaje z trikordéru do systému zobrazení.
"Vytvořím pátrací vzorec pro náš ztracený procesor," oznamuje Seven.
"Da Vinci do nich přesně přenesl topografické podrobnosti, nicméně, jeho souřadné osy jsou přece jen zastaralé, takže je musíte převést."
"Rozumím. Je zvláštní, že dokonce i Vulkan hovoří o holografické postavě jménem, jakoby byla živá. Zdá se mi to poněkud nelogické."
Tuvok se na ni podívá tím svým pohledem, ale neodpoví.

Zobrazí se pět skladovacích prostorů. Po zvýšení rozlišení na maximum určí klíčovou stavbu, kde se procesor nachází. Naneštěstí je celá budova obklopena disperzním polem, tzn., že transport nebude možný. Řešením by bylo, kdyby se kapitán dostala až k procesoru, u kterého by vyvolala energetickou vlnu. Tím by vznikl signál dost silný, aby šel procesor zaměřit.

Tuvok s plánem seznamuje Kathryn, která s ním komunikuje přes interkom v Leonardově pracovně. "Naštěstí to není moc daleko za městem. Leonardo říká, že už tam byl, a že mi pomůže dostat se dovnitř. Čekejte, až Vám dám signál. Jestli se mi ten procesor podaří najít, musíte ho rychle transportovat zpátky na Voyager."
 

Když Janeway ukončí s Tuvokem rozhovor, zjišťuje, že není sama. Tau, který na ni míří zbraní, všechno slyšel. "Takže Vy jste kapitán? Jak vidím, jste s mým hologramem staří přátelé." Tau natáhne ruku a Kathryn musí odevzdat svůj komunikátor. "Inženýři z mé lodi už vyvinuli obranu proti vašemu transportéru, takže Vám radím, abyste rychle vrátil, co jste nám sebral a nechal mě odejít."

"Jinak co, Vám nepřísluší, abyste vyjednávala. Toho úkolu se musí zhostit vaše posádka. Bude je to stát hodně, aby dostali svého kapitána zpátky. Ještě uvidíme, nakolik si Vás cení...." Leonardo, který se přiblíží potichu zezadu, praští Taua do hlavy, který se následkem toho skácí na zem. Katharina si bere zpátky komunikátor a přemlouvá da Vinciho k odchodu, k tomu, aby ji ještě jednou pomohl. Leonardo ale nechce opustit svůj Nový svět.

"Ten váš Nový svět je vězení. On Vás ovládá a využívá."
"A kdy nejsme ve vězení? Kdy naše životy neovlivňují ti, kdo mají větší moc, než máme mi? A jestli je opravdu tento Nový svět klecí, v tom případě je ta klec zlatá, plná divů, možností a příležitostí. Tento vládce je násilník, ale násilí lze zkrotit."
"Nemůžete tu zůstat věčně, Leonardo. Váš domov je přece v Evropě."

"Nenávidím Evropu, je tak ohavná. Tady si mohu dělat to, co doopravdy chci. Nikdo mě za nic nesoudí, mohu si dovolit neuspět. Už se nemusím bát hanby a ponížení ani úsměšků nevědomých idiotů." "Leonardo, podívejte. Ať už si to přiznáte nebo ne, doma Vás všichni moc potřebují. Ať ve Florencii, v Milaně, v Avignonu. Potřebují vašeho skvělého génia a v tuto chvíli Vás nejvíc potřebuji já. Tak pojďte se mnou." "Nepůjdu pro Florencii, Milano ani Avignon, ale kvůli Vám. Jen kvůli Vám," říká Maestro, když drží Katharinu za obě ramena.

Na Voyageru Harry hlásí, že ztratil kapitánův komunikátor. Holoemitér je ale senzory snímán asi 4,7 km za městem. Leonardo je na cestě, ale je kapitán s ním? Mohli ji objevit. Všichni doufají, že má komunikátor jen poruchu, tudíž transportovat Leonarda na loď zatím nebudou. Holoemitér mají ale zaměřený.
Da Vinci a Katharina konečně dorazí k budově, která je střežena Tauovými lidmi. Zatím nenacházejí vchod. Maestro je stavbou ohromen, ale Janeway nemá moc času, a dává to najevo. Leonardo ji okřikne, že si není vědom, jak může učedník tak drze mluvit se svým Mistrem. Kapitán si své chování uvědomí, ale opět připomíná, jak se věci mají, a že je nyní nejdůležitější dostat se dovnitř, kde je záchrana. To Leonardovi nejde moc na mysl, předpokládá, že budou v budově v pasti.
"Ne, neboť v té budově je ukryt úžasný vynález, kterému se říká počítačový procesor. S jeho pomocí vyšleme paprsek na tu portugalskou loď. A oni nás přijdou zachránit."
"Počítač? Vysvětlete mi, jak ten vynález funguje."
"No, to je velmi složité, ale věřte mi, že je tak dokonalý, že může posílat zprávy na velikou vzdálenost. Musíme ho jenom najít a pak nás zachrání. Otázkou je, jak se k němu dostat dovnitř."
Na logickém principu odvodí, že bude mít budova jen jeden vchod a to na té straně, která je odvrácena od slunce, aby tomu, kdo na ni zaútočí, svítilo do očí. Najednou je vchod přímo před nimi a elektronický kód na dveřích Kathryn lehce překoná (dejme tomu za použití trikordéru).

Na Voyageru ztratí signál i z holoemitéru, tudíž vědí, že se jim podařilo proniknout do budovy. Senzory ale hlásí, že jsou pronásledováni asi 30 ozbrojenými strážemi. Chakotay nařídí převést všechnu energii do transportéru.
Za pomoci trikordéru se v bludišti chodeb rychle vyznají a naleznou kromě procesoru počítače také phasery, vstřikovače plasmy a místní transportéry. Největší pozornost je věnována pochopitelně procesoru, na který kapitán pokládá trikordér.
"Počítači, poznáváš můj hlas?"
"Potvrzuji."
"Tak to bychom měli," oddechne si alespoň na okamžik Janeway.
"Úžasné! Uvnitř té věci je mechanický muž." podivuje se Leonardo.
"Jistým způsobem ano. Spusť pátou úroveň přetížení indukčního relé."
"Tento postup se nedoporučuje."
"Autorizace Janeway P - I - 1 - 1 - 0."
"Autorizace potvrzena. Spouštím přetížení."
"Povedlo se to," oznamuje Kathryn.
"A co teď?" ptá se Maestro.
"Budeme čekat na Portugalce."
Na Voyageru zachytí energetickou vlnu na subprostorové frekvenci.
"To by mohl být procesor. Zaměřte to a zvyšte energii pro úzký paprsek. S trochou štěstí se nám podaří dostat odtamtud i kapitána," říká Chakotay.

Janeway stojí u procesoru a nabádá Leonarda, aby k ní přišel blíž. Ten nerozumí tomu, co se děje, ale Katharina ho přesvědčuje, aby jí věřil. Maestro tedy přistoupí blíž, ale ne na dlouho. Je na ně totiž stříleno. Kapitán se schovává, ale da Vinci tak pohotový není, tudíž je zasažen. Samozřejmě, že se mu nic nestalo, paprsek jím jen prošel. V tu chvíli je procesor přetransportován, samozřejmě bez kapitána a Leonarda. Když se útočník přiblíží, Action Kate ho obejde zezadu a zneškodní. Janeway předpokládá, že je budova už obklíčena, tudíž už je jen jedna cesta ven - místní transportér. Opět přemlouvá Leonarda, aby jí následoval, ale ten je zmaten ještě víc. Je si vědom, že byl zasažen.

"Tohle je vynález z jiné země, než je tahle. Té věci se říká místní transportér. Stačí malá chvilka a oba nás může dostat z budovy na jiné místo několik kilometrů odtud." "Ale jak?" "To uvidíte." "Nejdřív musím znát vysvětlení." "Leonardo, vždycky jste mi říkával, že jen mizerný učedník může překonat svého Mistra. A na tomhle světě existují věci, které já dobře znám, ale pro Vás jsou neznámé." Když Katharina domluví, oba se dematerializují.

Na Voyageru je potvrzen úspěšný transport procesoru, ale kapitán je stále na planetě. Navíc se z povrchu přibližuje k Voyageru 13 plavidel. "Tome, přejděte na vyšší orbitu. Můstek volá Torres. Chci, aby ten procesor fungoval, kapitán se ještě nevrátila," říká Chakotay.

Leonardo a Janeway se přetransportovali někam do hor. Da Vinci tomu stále nemůže uvěřit. Jeho mysl odmítá věřit takovým kouzlům. Kathryn chce vysvětlování opět odložit na později, ale tentokrát se Maestro nedá. Musí to pochopit. Myslí si, že je mrtev.

"Leonardo. Kdyby jste byl něco jiného, než lidská bytost, třeba nějaký druh zvířete, např. takový malý ptáček, jako je vrabec, jaký by byl potom váš svět?" "Napřed bych si postavil domov někde na stromě ve větvích jilmu. Lovil bych každý den brouky. Dělal bych si zásoby na zimu. A na jaře bych zpíval své ptačí družce árie." "Věděl byste něco o politice ve Florencii, o řezání mramoru nebo o matematice?" "Ovšem že ne." "A proč ne?"

"Moje mysl by byla malá." "Ano, přesně tak. A pomohlo by Vám, kdyby Vás učili ti nejlepší učitelé?" "I kdyby se vedle mě na mou větev posadil sám Aristoteles a učil mě, dokud by nepadl vyčerpáním, omezená mysl by mi zabránila pochopit, co říká." "A teď jako člověk. Jste schopen uznat, že existují jisté skutečnosti, které jsou za hranicemi vašeho chápání?" "Kdybych uznal, že je to tak, cítil bych se jako hlupák."

Jejich rozhovor ukončí pronásledovatelé, které je našli. Leonardo udává směr cesty, protože ví, jak jim uniknout.

Torres zprovoznila procesor počítače, tudíž opět funguje navigace, plný pohon i všechny transportéry. Harry hlásí, že se Janeway a Leonardovi podařilo opustit budovu, ale že pro zaměření mobilního emitéru budou muset sestoupit na nižší orbitu. Aspoň 500 km nad povrch. Nepřátelské lodě jim budou v sestupu bránit, ale Paris je na ďábelskou jízdu připraven.
Kapitán vyhlíží Voyager, ale Leonardo se chce dostat na vrcholek. Záchrana je na blízku.

Voyager sestupuje na 900 km. Chakotay vyhlašuje červený poplach, protože nepřátelské lodě nabíjejí zbraně. A taky z nich pálí. Voyager se otřásá, ale štíty drží. Jsou na 850 km. Provádějí úhybné manévry.

Když Janeway a Leonardo konečně dorazí na vrcholek, pochopí Katharina znovuzrození, o kterém Maestro mluví. Uvidí Velkého ptáka. Na Voyageru vědí, že jsou na okraji nějakého srázu, ale jsou stále příliš vysoko pro transport.
Kathryn si všimne změn, které da Vinci na Velkém ptáku provedl. Zvětšil rozpětí křídel i jejich nastavení. Použil lehkou, ale zároveň pevnou duraniovou slitinu. Oba jsou si vědomi, že by tentokrát nespadli do řeky, ale na kamení. Ale Leonardo věří, že jim to tentokrát vyjde. A jelikož se po nich opět střílí, zjistí to velmi brzy.

Na Voyageru zachytávají střelbu poblíž kapitánovi pozice. Už jsou na 700 km.
"Vydržte, Kathryn. Ještě chviličku," říká si pro sebe Chakotay.
 
 

Leonardo se ptá, zda je Katharina připravena, a protože je, jdou do toho. Janeway se to zjevně líbí (nechybí ji úsměv na tváři). Najednou už nejsou na pevné zemi......
Oni opravdu letí..... Jako ptáci...... Strážím nezbývá nic jiného, než přihlížet, jak jim unikají.

Tuvok právě zaměřil kapitána. "Už jsou oba dva ve vzduchu na něčem, co vzdáleně připomíná kluzák." Protože dosáhli 500 km, jsou zaměřeni a přetransportováni do nákladového prostoru 1. Jakmile se potvrdí, že jsou na palubě, nařídí Chakotay rychlý odlet z tohoto prostoru.

Kapitánův deník, Hvězdné datum 51408,3. Jsme zpátky na kurzu k Alfa kvadrantu. Lodní počítač i Doctorův mobilní emitér jsou zpět na lodi, a tak jsem si vyšetřila chvilku na návštěvu u Maestra. (pozn.: muselo se jí stýskat, dlouho se s ním neviděla).

Přistihne Leonarda, jak se chystá ne cestu do Francie, poněvadž si Florenťané jeho génia nezaslouží.
"Už jsem napsal francouzskému králi, pověděl mu o svých dobrodružstvích v Novém světě a pozval ho k letu z těch nejvyšších věží jeho vlastního hradu."
"Jste přesvědčený, že je to dobrý nápad?"
"A proč ne? Přeci jsme to vyzkoušeli a fungovalo to."
"Jenomže ty materiály. Věřte mi, že takové kovy ve Francii nenajdete."
"Ne? No tak si najdu něco jiného. Obrovské stroje, které sami létají vzduchem, strašlivé blesky šlehající lidem z rukou nebo mechanické muže žijící ve velkých zvláštních krabicích. To všechno jsem viděl na vlastní oči. A proto to musím všechno znovu vytvořit. A kdo ví, možná, že to i vylepším."
"Leonardo, mám pocit, že Vám ten náš let vstoupil do hlavy."
"Hlavně do srdce. První, nač si vzpomínám Katharino je, jak mi na posteli sedí takový velký pták, který pomalu roztahuje svá křídla, jakoby mě volal. A přece Vy sama jste mě obvinila, že se vzdávám, že nedokážu ukončit žádné své dílo."
"Chtěla jsem Vás povzbudit."
"Ne, ne, měla jste pravdu. Po celý svůj život jsem toužil létat, a možná právě proto, že jsem neuspěl, jsem neustále jen tak poletoval, přelétával a skákal z jedné věci na druhou, nikdy s ničím spokojený, s něčím hotový."
"A co teď, když se Vám podařilo létat?"
"Teď, kdo ví, co všechno ještě dokážu."
"Ráda bych to zjistila. A vyřiďte můj pozdrav králi Francie."
"Katharino, doprovodila byste mě k mému kočáru?"
"Bude mi potěšením, Leonardo."