Doktor Bashir, palubní deník - hvězdné datum 47229.1: O'Brien a já jsme pracovali přesčas, abychom připravili vše potřebné k příchodu nového kartografa. Bude to chtít speciální úpravy, protože praporčík Melora Pazlar je první Elaysian, který bude pracovat pro Hvězdnou flotilu.
Bashir se projíždí na ošetřovně před Dax v invalidním vozíku, který si nechala připravit Melora před svým příjezdem. Dax je překvapena: "Už přes tři sta let jsem něco takového neviděla, udivuje mě, že to měli ještě evidované v databance."
"Právě že neměli, praporčík Pazlar mi poslala údaje"
"Tak ona to opravdu používá?" (pozn. Elaysiani žijí na planetě s velmi malou přitažlivostí (normálně tam létají), takže mají problémy na jiných místech kde je přitažlivost větší a stávají se prakticky nepohyblivý).
"Musí, její antigravitační jednotka tu nebude funkční, stejný problém jsme měli i s Flotilním zázemím. Cardassianské stavby nejsou kompatibilní."
Jsou přerušeni Kirou: "Volám doktora Bashira, na čtrnácté přistávací ploše právě přistál Yellowstone."

Oba dva nechají "testování" vozíku, jdou k přístavišti uvítat Meloru (Bashir tlačí vozík) a cestou je potká O'Brien: "Doktore, s těmi rampami jsme udělali co se dalo, Cardassiané zřejmě nepočítali s návštěvou praporčíka"
"Na křesle se mi povedlo modifikovat maximální vertikální světlost na tři centimetry padesát šest stupňů."
"Ale pořád je tu mnoho míst do kterých se nedostane."
"Nemohli bychom tedy použít transportér?" navrhuje Dax.
"To by bylo řešení, ale poslala zprávu, že ho v žádném případě nechce použít."
"Ale proč?" nechápe Dax.
"Vím přesně proč. Prošla stejným způsobem i Akademií, chce být soběstačná a odmítá jakoukoliv pomoc. Je mimořádná."
"Zní to, jako byste se znali odjakživa."
"Mám také takový dojem, všechny její osobní a lékařské karty jsem připravil." Náhle si vzpomene na O'Briena: "Už je hotov její pokoj?"
"Jistě, důkazem jsou boule na hlavě," a rozloučí se.
Pokračují v cestě a Bashir uvažuje: "Musí to být úžasné, když zruší gravitaci a ona si může jen tak létat po pokoji."

Zatím vystupující Melora má očividně velké problémy s chůzí. Bashir s Dax dojdou k přístavišti a vítají ji na stanici. Melora po uvítání usedá do vozíku a vůbec nepochválí Bashira: "Je lepší, upravil jste ho?"
"Ano, chtěl jsem vám umožnit co největší pohyblivost."
"Na typu o který jsem žádala jsem cvičila celý měsíc."
"No, kdybyste chtěla, můžeme replikovat ten původní model," nabízí Bashir
"Ne, to bude v pořádku."
Všichni tři míří k ubikaci Melory a Dax se nabízí: "Ráda bych vás doprovodila na vaší průzkumné misi."
"Díky za nabídku poručíku, ale myslím si, že to nebude nutné," odmítá Melora
"Ale komandér Sisko si myslel, že ..."
"Jistě měl na mysli to co každý velitel pro kterého jsem pracovala. Ze potřebuji zvláštní pomoc k tomu, abych zvládla svou práci."
"Komandér Sisko by nedovolil žádnému praporčíkovi, který nově nastoupí, aby si vzal runabout a letěl do Gama Kvadrantu," znovu argumentuje Dax.
"Poručík má jistě mnoho důležitějších věcí na práci než mapovat sektor v gama kvadrantu," uzavírá hovor Melora. To už jsou u dveří jejího bytu, Bashir jí předá ovladač, který dostal předtím od O'Briena a slouží na měnění síly gravitace v jejím speciálně upraveném bytě. Melora poděkuje, vjede dovnitř a dveře se za ní zavřou.

V baru uzavírá Quark zase jeden ze svých skvělých a pro něj výhodných obchodů ve kterém prodá 42 starých náramků za velmi slušnou cenu 199 prutů latinia muži jménem Ashrock. Obchod je utvrzen dalším drinkem, když se objeví ve stínu dveří nová osoba. Quark se omluví Ashrockovy a jde návštěvníka rychle vyprovodit: "Promiňte, máme ještě zavřeno, ale kdybyste přišel ...", zbledne a zadrhne se mu řeč, když postava vystoupí ze stínu. Po počátečním šoku se ihned vzpamatuje a podlejzácky laškuje: "Fallit Kot? Jsi to opravdu ty. Jak dlouho jsme se neviděli?" vyptává se Quark a nabídne mu místo u stolku.
"Osm let, osm dlouhých let."
"To snad ani není pravda," pokračuje Quark. "Musím ale říct, vypadáš opravdu skvěle. Opálený, ve formě, všechen ten dětský tuk co jsi míval v obličeji je pryč."
"Tam kde jsem byl se na váze nepřibírá."
"Jen projíždíš že? Jistě máš něco na práci v gama kvadrantu, vždycky ses zajímal o nová území."
"Tentokrát mě nic takového nezajímá, práci mám přímo tady a to s tebou."
"Se mnou?" ptá se překvapeně Quark
"Správně, přišel jsem tě zabít Quarku!!"

Bashir s Dax se baví se Siskem u něj v kanceláři o Meloře, když jsou přerušeni jejím příchodem (příjezdem).
"Vítejte praporčíku, jsem komandér Benjamin Sisko."
"Nejdu pozdě?"
"Ne, vůbec ne."
"Já jen, že to vypadá jako by už jednání začalo."
"Dax a doktor Bashir mě právě informovali o vašem požadavku letět sama."
"Nebylo by náhodou správnější, kdybych se toho rozhovoru zúčastnila také já?"
"Dostával jsem zprávy od mých důstojníků a praporčíků. Personální záležitosti probíráme stále," vysvětluje Sisko.
"Omlouvám se komandére Sisko, jestli jsem se vám zdála přecitlivělá, ale jsem zvyklá být izolovaná od Melořiných problémů, i když pravdou je, že žádný problém neexistuje, dokud ho lidé sami neudělají," přitom vstala z vozíku a sedla si do křesla u Siskova stolu.
"Možná to bude znít nevděčně po tom všem co pro mě doktor Bashir udělal, ale upřímně, ráda bych se od vás dozvěděla, proč je pro tento rozhovor mezi námi dvěma nezbytný lékařský dozor."
"Julian ví o vašich schopnostech víc než kdokoliv z nás," omlouvá jeho přítomnost Dax.
"Nepotřebuji asistenci lékaře, sama znám své schopnosti."
"Praporčíku," snaží se jí přerušit Sisko.
"Odmítám aby se semnou zacházelo jako s nemocnou.,"
"Ale to přece nikdo nedělá."
"Zkuste si sednout na ten vozík komandére, nikdo to nepochopí do té doby než to vyzkouší. Jsem na vozíku co jsem opustila rodnou planetu. Tuto hůl mi dala moje rodina," ukazuje svoji hůl o kterou se opírá když není na vozíku.
"Je vyrobena z garlanického dřeva. Nikdo z nich si vůbec nedovede představit, co je žít ve světě s jinou gravitací. Jen hrstka Elaysianů opustila svůj domov, ale já jsem vždycky věděla, že budu jedna z nich. Už jako dítě jsem snila o zkoumání hvězd a nedovolím, aby nějaký handicap, pojízdné křeslo nebo Cardassianská stanice mi v tom zabránily, rozumíte mi."
"Musíte být velice hrdá na to, co jste všechno dokázala."
"Ano, hlavně díky tomu, že to bylo bez jakékoliv pomoci. Abych řekla pravdu, pracuji raději sama, je to pro mě snazší."
"No, nerad bych vás pustil do Gama Kvadrantu samotnou."
"Komandére, mohu se tak lépe soustředit na svou práci, můžu pracovat v klidu bez toho abych byla někomu na obtíž."
"Poručík Dax poletí s vámi," uzavře to rázně Sisko.
Melora vstává: "Ano pane," a odchází. "Kdy chcete vyrazit poručíku?" zeptá se ještě Dax.
"To záleží na vás kdy budete chtít."
"Tak tedy zítra v 7.30"

Bashirovi to nějak nedá a jde později navštívit Meloru do jejího pokoje. Bashir jen tak všeobecně konverzuje aby řeč nestála když si všimne na stolku obrázku Melory s ještě dalším mužem (na obrázku jsou vyfoceni jak letí).
"Kdo je tohle? Váš manžel? Přítel?" vyptává se Bashir.
"Podívejte doktore, jestli jste si přišel pro omluvu, tak se omlouvám."
"To je v pořádku."
"Nechtěla jsem vás napadnout, snažila jsem se jen obhájit."
"Jsem si jistý, že nikdy nechcete nikoho napadnout osobně, ale napadáte příliš často."
"To je od vás poněkud necitlivé doktore."
"Julian," nabídne Bashir "už nejsem váš doktor."
"Proč ta změna? Usoudil jste, že potřebuji přítele?"
"Zase jste mě napadla. Víte, děláte to tak dobře a s takovým šarmem, že se to dá jen těžko poznat."
"Ani tentokrát jsem to nechtěla."
"Jistěže chtěla."
"Jak to můžete vědět?"
"Prostě to na vás poznám, všechny ty rány, které dáváte jsou vlastně jen způsob vaší obrany před okolím, musí to tak být. Jste v tom dobrá."
"Vždycky to fungovalo spolehlivě ... až doteď."
"To je nejhezčí věc kterou jsem od vás slyšel, nebo kdokoliv jiný. Máte hlad? Vlastně jsem se přišel zeptat jestli byste nešla na večeři."
"Dobrá," souhlasí Melora

Quark se zatím snaží udělat vše proto, aby rozptýlil Kota a ten tak zapomněl na svůj úmysl ho zabít: "Večeře se podává"
"Já si ale žádnou neobjednal," brání se nevrle Kot který sedí v Quarkově baru u stolu.
"Existuje snad lepší způsob jak uchlácholit, he he he tedy chtěl jsem říct nasytit velmi hladového pocestného než delikátním domácím pokrmem? Řekněme třeba výbornou polévkou z venkovského šťavnatého jetele?"
Kot vezme talíř a vylije polévku před Quarka na zem.
"He he, vlastně máš pravdu, na co je polévka," snaží se přehlédnout incident Quark, "připravím druhý chod. Pravý Vulkanský měkkýši s rombolským máslem, myslím že by kvůli nim byl každý ochoten zemřít. Nebo se spíš utlouct," opraví se rychle Quark když vidí jak se na něj Kot podíval při zmínce o umírání. Jako další rozptýlení nabídne společnost dvou Dabo dívek (pozn. holky mají velmi hambaté kostýmy).
"Takže abys mi dostatečně porozuměl, chtěl bych aby byl tvůj pobyt u nás co nejpříjemnější a taky nejoriginálnější, takže teď si musíme připít na staré přátelství."
"Na staré dluhy," odpoví Kot a Quark opět zbledne

V Klingonské gurmánské restauraci (pozn. připomíná Klingonskou verzi McDonaldu) Bashir objednává jídlo pro sebe a Meloru. Do objednávky se vloží Melora, předvede dokonalou znalost Klingonštiny a v rodném jazyce Klingonů vysvětlí obsluze, že ty hnusy co budou jíst jsou staré. Klingon tedy nandá na talíře čerstvé hnusy. Po výtečné večeři (pozn. mě se z té havěti zvedá žaludek) si povídají.
"Když mi bylo deset, můj otec byl Federálním diplomatem na Invernia 2. Jednou, když jsme byli na odlehlé části planety, zastihla nás silná iontová bouře a během toho čekání jsme našli Invernskou dívku starou jako já, byla nemocná. Když bylo po bouři, šel můj otec pro pomoc, ale bylo už pozdě. Seděl jsem a díval se jak umírá. Příští den, když se otec vrátil, mu řekl jeho průvodce že jsme jí mohli vyléčit jednou rostlinou které kolem rostla spousta. Mohl jsem jí zachránit život."
"To tě přivedlo na nápad studovat medicínu?"
"Ani náhodou, ze všeho nejdřív jsem hrál tenis."
"Tenis?"
"Myslel jsem si, že na tom můžu vybudovat kariéru."
"Musíš být opravdu dobrý."
"No, myslel jsem si to, ale když jsem hrál svůj první turnaj a můj protihráč podával první, slyšel jsem jen dopadnout míček někde za mnou. Počítač oznámil že to bylo pěkné a já pochopil že jsem v maléru. Ukázalo se, že mám nadání pro medicínu."
Nálada je výborná, Melora se dobře baví, ale najednou se omluví: "Zítra brzy ráno mám práci, měla bych si odpočinout."
"Jistě, beru na vědomí," trochu zklamaně akceptuje Meloru Bashir.

Druhý den ráno Dax marně zvoní u dveří Melořina pokoje. Když nikdo neotvírá zkusí ji zavolat komunikátorem:"Volám Meloru" a nic. Vnikne tedy do pokoje: "Počítači, uvolni bezpečnostní přístup jedna," ale uvnitř nikdo není.
"Počítači, lokalizuj praporčíka Meloru Pazlar."
"Přístaviště 22 sekce 14."
Dax nachází Meloru jak se nemohoucí zmítá na zemi, když zakopla při kontrole věcí na výpravu a rozbil se jí speciální oblek (něco jako kostra) který rovněž běžně používá. Je rychle dopravena na ošetřovnu k Bashirovi, který jí prohlíží.
"Ještě jsem do Gama Kvadrantu nedorazila a už mám úraz."
"Však se dočkáš. Žádný otřes mozku, odlet můžeš odložit na zítřek," uklidňuje jí Bashir.
"Bylo to ..., plácala jsem kolem sebe jako rozbitá panenka. Nechtěla jsem aby mě tak našli, ale vstát jsem nemohla."
"Bylo to od tebe riskantní vydat se do prostoru který není vybaven rampami."
"Já myslím, že kdybych víc dávala pozor, nemuselo se to stát."
"Podívej Meloro, vím že na této stanici není nikdo úplně soběstačný. Ve vesmíru do jisté míry závisíme jeden na druhém."
"Chci jen, abyste věděli, že se na mě můžete spolehnout."
"To si už dokázala, co ale musíme udělat my, abychom přesvědčili tebe."
"O čem?"
"Že se můžeš spolehnout na nás."
Po prohlídce doprovází Bashir Meloru zpátky do jejího bytu: "Slyšela jsi o zákroku, který udělal Nataniel Teros nízkogravitačním druhům?"
"Neuromozkolárním adaptaci? Pokud vím, žádný úspěch to nemělo."
"To ne, ale základy jsou správné a neurochemie se od té doby velmi zdokonalila."
"Myslíš, že bych jednou nemusela vozík používat?"
"Teoreticky by to možná šlo."
To už dorazili k jejímu bytu a Melora se ptá: "půjdeš dál?"
"Asi ne, vím jak se těšíš až vypneš gravitaci."
"To by tě nemělo odradit."
Bashir tedy vejde a Melora vypíná gravitaci uvnitř pokoje. Melora předvede jak umí pěkně létat, Bashir se taky odhodlá odrazit od země aby si to i on vyzkoušel. Během létání Melora nadhodí: "Je to můj bratr."
"Kdo?" ptá se nechápavě Bashir.
Melora se podívá směrem k obrázku na který se prvně Bashir ptal. Tomu to dojde a očividně mu to udělá radost a létání nakonec pokračuje vášnivým objetím a polibky.

Druhý den se konečně Melora s Dax vydávají na mapování do gama kvadrantu. Melora pustí trochu romantické hudby a ptá se: "Řekněte mi poručíku, myslíte si, že ve Hvězdné flotile je místo pro romantiku?"
"Myslím že ano."
"Stává se vám to někdy?"
"Sem tam ano."
"Myslím jako doopravdy."
"Jako doopravdy? Víte, na to bych se musela vrátit o 150 let zpět."
"To je dlouhá doba."
"Chcete mi snad naznačit, že na vás doktor Bashir tolik zapůsobil?"
"Víte, ale naše druhy jsou tak rozdílné."
"Od kdy to v životě hraje nějakou roli?" a dá jako příklad pár který patří každý k jinému druhu a každý dýchá něco jiného, takže mohou být spolu bez dýchacích přístrojů jen 40 minut denně.
Melora přemýšlí o svém vztahu s Bashirem a uvažuje, že jejich láska je asi jen platonická: "Aaž tady skončím svou práci, půjdu zase pracovat jinam, copak má taková romance nějakou budoucnost?"
"Je i jiné řešení."
"Možná že je."

Zoufalý Quark neví co dělat s Kotem a tak jde za Odem do jeho kanceláře. "A, to jsi ty," prohodí Odo když vidí Quarka.
"Nedělejte, že jste šťastný, když mě vidíte."
"Dobrá, už nebudu."
"Odo, máme na palubě velmi nebezpečného zločince."
"Asi nemáš na mysli Fallita Kota, který se právě vrátil z pracovního tábora kde strávil osm let za krádež zásilky Romulanského piva a jehož jméno se objevilo na seznamu obžalovaných hned vedle tvého."
"S tou krádeží jsem namouduši neměl nic společného, byl jsem jen jejich prostředník."
"Obchodování s ukradeným zbožím by mělo prakticky stačit na vlastní celu v Romulanském táboře, pokud ovšem nepodfoukneš parťáka."
"K tomu můžu říct jenom to, že spravedlnosti bylo učiněno zadost."
"Já si myslím, že se Fallit bude snažit vykonat svoji vlastní spravedlnost."
"Vyhrožoval, že mě zabije," žaluje Quark.
Odo se tomu pouze usměje (pozn. ten úsměv je naprosto skvělý). "Co je zas," ptá se Quark když vidí že mu Odo moc nevěří.
"Nic, jen jsem přemýšlel o tom co jsi mi řekl."
"Odo, on to myslí vážně. Zatím si to pořád ještě nerozmyslel. Udělejte s tím něco."
"Samozřejmě, že udělám Quarku."
"Dík," a ne moc spokojen odejde.
Jentak pro sebe si Odo řekne: "Já se snad z něho zblázním."

Bashir zatím pracoval na vylepšení lékařského zákroku, který by umožnil Meloře normálně chodit. Přijíždí za ním Melora a on jí vysvětluje, že přepracoval původní návrh od Nataniela Terose.
"A to by mohlo fungovat?" ptá se Melora.
"Žádné servo ovládání, žádný vozík."

Odo si nechá předvést Fallita Kota aby si s ním popovídal. "Udělal jsem snad něco?" ptá se Kot.
"Pokud vím tak nic, ale máme něco společného."
"Opravdu?"
"Také nemám Quarka v lásce, ale nechci ho zabít."
"Cože? Zabít? Tenhle nesmysl vám řekl on."
"Vím dobře o vaší společné minulosti."
"Pořád říkám: co bylo, už nikdo nevrátí."
"A já zase říkám: že poznám podle způsobu chůze, co máte v úmyslu."
"Hmm, a jak vlastně chodím?"
"Jako kdybyste nesl na ramenou těžký náklad."
"To ještě musí být zvyk z Romulanského tábora, kde jsem osm let nosil cihly."
"Asi ano."
"Nemůžete ale jen tak zavřít člověka za to, jak chodí nebo ano?"
To Odo tedy nemůže a tak ho musí zase pustit. Jen co odejde, přijde se Quark zeptat: "Tak co?"
"Řekl bych, že nemá absolutně co ztratit."
"Narozdíl ode mne"
"Zatím nemám žádný důvod ho zatknout a on to velmi dobře ví. Budu se ho snažit pořád sledovat. Ale na tvém místě bych u sebe neustále nosil komunikátor a zavolal mi, kdyby se něco stalo," a dá mu známé pípátko.
"A co když budou ty sebemenší nesnáze taky těmi posledními?"
"Než Ferengové zemřou, tak po sobě odkazují všechen majetek, že?"
"Ano."
"Zamlouvám si něco," ukončí rozhovor Odo.

Melora se podrobuje Bashirově lékařskému zákroku. Ze začátku se nic neděje, ale za chvíli začne pohybovat nohou. Bashir slibuje: "Tvoje neuroalické cesty už fungují, nejspíš bude chvílí trvat než získáš vytrvalost, ale chodit bys měla do jedné hodiny."
Melora z toho má radost.
Později začala dokonce sama chodit, takže může donést sama zprávu bez vozíků a nejmenších problému o první misi k Siskovi až do Ops, ale účinnost léčby se zatím rychle ztrácí. Bashir jí odvede zpátky do pokoje: "S další léčbou budeš určitě silnější a účinnost bude lepší."
"Ještě mi řekni co tohle?" a ukáže svůj ovladač na změnu gravitace v pokoji.
"Nízkogravitační prostředí by úplně popletlo tvou motorickou část mozkové kůry."
"Chápu to. Děkuji Juliane." (pozn. Melora tedy nebude moci létat na své planetě)
"Ty jsi mě poprvé ukázala jaké to je létat a já tě naučím chodit," říká Bashir.

Quark vchází do svého potemnělého bytu "světlo!", ale je stále tma. "Počítači!" opakuje znovu požadavek. To už se ale Quarkovi nezdá a tak se snaží zmizet. Ze stínu náhle vystoupí Kot, chytne Quarka zezadu, dá mu na krk nůž a sebere mu komunikátor: "Pomoci se teď asi nedovoláš Quarku."
"Fallite he he, dnes jsem návštěvu opravdu nečekal, ale chovej se jako doma," snaží se vybruslit ze situace Quark.
"Už se stalo."
"Dám ti všechno co budeš chtít, ale musíš si o to říct."
"Tvoje dary mě už unavují Quarku! Chci už jen tvůj mizerný život!"
"Počkej, můžeme si o tom promluvit. Věř mi, živý ti budu užitečnější."
"Jak to myslíš?"
"Co bys řekl na 199 kusů zlatem raženého latinia?"
Kot povolí stisk a sundá nůž z Quarkova krku: "Velmi zajímavé."

Melora zase leží na ošetřovně a Bashir pokračuje v léčbě: "Tentokrát by měl účinek trvat o několik hodin déle."
"Za jak dlouho to už bude nastálo, Juliane?"
"Meloro, jestli si nejsi jistá."
"Ne, já jen, je mi to trochu líto, neboj se o mě, budu v pořádku."
"Řekni mi prosím, co cítíš?"
"Včera mi moc chybělo ... Necítila jsem se dobře."
"Jestli se chceš zbavit závislosti na vozíku a servo kontrole, musíš se vzdát nízkogravitačního prostředí. Je to výměnný obchod."
"Vypadalo to celkem slibně, než jsem zjistila, že to nebudu moct dělat. Kdybych mohla alespoň ...," je přerušena Bashirem.
"Jsem si jistý, že vracení tam a zpět by nezvratně vedlo ke ztrátě jemných motorických schopností."
"Cože?"
"Víš, mohla by být porušena tvoje schopnost vykonávat úkony. Účinek je ještě několik příštích dnů plně vratný, můžeme toho zatím kdykoliv nechat Meloro, ale potom když se to vše povede, si motorické impulsy v mozkové kůře přivyknou a to navždy."

Dax s Melorou jsou na další mapovací výpravě v gama kvadrantu a Meloře se vrací zpátky problémy z chůzí: "Vůbec sama sobě nerozumím, jak o tom vůbec mohu přemýšlet, znamenalo by to úplnou soběstačnost, vše co jsem si kdy přála. Ale potom začnu myslet na domov a že už se nebudu moct nikdy vrátit. Třeba možná na chvíli ano, ale nikdy ne doopravdy."
"Malá mořská víla," reaguje na to Dax.
"Mořská víla?"
"Pozemská pohádka od Hanse Christiana Andersena, malá víla vymění život pod mořem za nohy aby mohla chodit po souši."
"Stala se z ní potom šťastná paní?" ptá se Melora.
Dax neodpoví, ale podle její tváře je to jasné.

V jedné chodbě dochází k předání náramků Quarkem Ashrockovi za oněch 199 prutů latinia které slíbil Kotovi. Ashrockovi se moc nelíbí přítomnost Kota při transakci, ale co nadělá. Předává latinium Quarkovi a ten zase předává náramky. Po latiniu okamžitě šáhne Kot a hned ho přepočítává. Ashrock také kontroluje svoje zboží. "To je krásné," spokojeně hodnotí náramky.
"Vidím, že je náš obchod hotov," pokračuje Quark.
"Ne tak docela," vloží se do toho Kot a vytáhne na Ashrocka phaser, "vezmu si i tohle."
"Varovali mě před tebou."
"Už je to tak, obchod je obchod, Ferengijské 16 pravidlo zisku," rychle se distancuje od vzniklé situace Quark.
"Kote, vezmi si pro co sis přišel," snaží se dál urovnat situaci. Ale Kot náhle vystřelí na Ashrocka (asi jen postřelí), Quarkovi přikáže sebrat latinium i náramky a žene ho před sebou (v ruce má stále phaser) směrem k přístavišti. Střelba je zaznamenána i u ostrahy stanice a Odovi lidi jim odřezávají cestu. Naneštěstí v tu chvíli se vrátila Dax s Melorou ze své výpravy, na chodbě se setkají s Kotem, jsou vzati jako rukojmí a odvedeni zpátky na jejich runabout.

Celá situace je sledována i z Ops: "Jsou v Orinoku, odletové rampy zvednuty, motory běží, co teď komandére," ptá se O'Brien.
"Připravte paprsek, otevřete kanál," velí Sisko.
"Kanál otevřen," hlásí Kira.
"Tady je komandér Benjamin Sisko, okamžitě se vraťte zpátky na stanici."
"Bez odpovědi." (na obrazovce je vidět odlet runaboutu)
"Tak na ně zaměřte paprsek."
Runabout je zadržen a Koth si nechá otevřít kanál k Siskovi: "Uvolněte loď nebo zabiji rukojmí."
"Jsem ochoten jednat o vaší svobodě, ale nejdřív pusťte ta rukojmí."
"Vy jste mě neslyšel? Mám pro vás něco extra, dobře se dívejte," a zastřelí Meloru. "Už to konečně chápete? Okamžitě pusťte tu loď!" znovu požaduje Kot.
Runabout je propuštěn a Kot nařizuje kurs do červí díry. Ze stanice vyráží pronásledovatelé (Sisko, Bashir a O'Brien) v druhém runaboutu jménem Rio grande.

Kotův runabout proletí červí dírou do gama kvadrantu a za ním v těsném závěsu pronásledován Siskem a spol. Melora se začíná pomalu vzpamatovávat z šoku aniž by to někdo viděl, takže to se smrtí není tak vážné. Kot přikazuje Dax: "Teď připrav phasery!"
"Nebudu na ně střílet," odporuje Dax a založí si ruce.
"Ale budeš, jinak zemřeš! Vyber si."
"Tak dobrá, doufám, že umíš řídit tuhle loď," řekne Dax s úsměvem na tváři a vstane od řízení.
"Sedni a udělej co ti říkám."
Dax si všimla Melory jak se plazí do zadní části runaboutu a tak Kota poslechne. Snaží se hovorem s Quarkem odlákat Kotovu pozornost aby se náhodou neotočil. Meloře se podaří s vypětím všech sil dostat k jednomu z ovládacích panelů a vypne v lodi gravitaci. Využije své dokonalé schopnosti pohybu v bezgravitačním prostředí, proletí loď, vrazí do Kota a vyrazí mu zbraň z ruky. Na Siskově runaboutu zaznamenají zpomalení a vypnutí gravitace na Kotově runaboutu: "Melora žije," řekne Bashir. Sisko s Bashirem se transportují na druhý runabout. Na místě Quark jen hlásí: "Jak vidíte, máme už celou věc pod kontrolou," a míří phaserem na Kota.
"Sisko volá Rio grande, všechno je pod kontrolou, vracíme se domů."
"Ano komandére, nabíráme kurs na červí díru," potvrzuje O'Brien.

Později na stanici opět v Klingonské restauraci: "Jak je možné že mě to nezabilo?" ptá se Melora Bashira "Já nevím, možná díky těm neurostimulátorům které máš v těle."
"Zajímalo by mě to."
"Víš, mohl by to být zajímavý vedlejší účinek léčby, stálo by to za prozkoumání."
"Juliane, v té léčbě už nebudu dál pokračovat."
"Jednou to můžeš zkusit znovu, jestli si to rozmyslíš."
"No myslím, že už asi ne. Líbí se mi být nezávislá, ale vzdát se všeho jen abych mohla chodit po souši ... Mohla bych být samostatná, ale to bych nebyla Elaysianka, nevím co bych byla. A kromě toho si myslím, že nezávislost není úplně všechno, svým způsobem bych teď pro změnu chtěla být tak trochu závislá. Jsem ráda, že jsi mi pomohl odemknout dveře mého pokoje, konečně jsem někoho pustila do svého života."
"To mě moc těší."
Melora vezme do ruky Bashirovu ruku se slovy: "Chci si to všechno zapamatovat," a oba se na sebe usmívají.